Tuberkulóza u cizinců v České republice v letech 2003–2006


Tuberculosis Among Foreigners in the Czech Republic 2003–2006

Authors compared the situation in tuberculosis among foreigners in the Czech Republic during the years 2003–2006. Foreigners participated in 13.0–14.2% of total notified tuberculosis cases during this period. Proportion of smear positive cases among foreigners in this period grew up from 32.8% to 40.8%. The proportion of active case finding of tuberculosis cases among foreigners declined from 36.0% to 15.4%. At the same time foreigners formed an important part in drug resistance of TB-strains in the Czech Republic. 50% of MDR-TB cases were detected in foreigners. In 20 MDR-TB cases notified in the years 2003–2006 10 were detected in foreigners. If the number of immigrants from countries with high prevalence of tuberculosis to the Czech Republic increases the control of TB in the Czech Republic could be negatively influenced.

Key words:
tuberculosis, epidemiology, foreigners-drug resistance.


Autoři: J. Homolka;  F. Krejbich
Působiště autorů: I. klinika tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK a VFN, Praha
Vyšlo v časopise: Čas. Lék. čes. 2008; 147: 155-158
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Autoři zhodnotili situaci v tuberkulóze u cizinců v České republice v letech 2003–2006. V tomto období se cizinci podíleli 13,0–14,2 % na celkové notifikaci tuberkulózy v České republice. Od roku 2003 do roku 2006 došlo k vzestupu podílu mikroskopicky pozitivních tuberkulóz u cizinců z 32,8 % na 40,8 %. Současně došlo k poklesu aktivně vyhledaných tuberkulóz u cizinců z 36 % na 15,4 %. Cizinci s tuberkulózou se významně podíleli na výskytu rezistentních kmenů mykobakterií tuberkulózy. V případě multidrug-rezistentní tuberkulózy představovali cizinci polovinu všech MDR TB onemocnění v České republice. Z 20 multidrug-rezistentních tuberkulóz hlášených v České republice v letech 2003–2006 do registru bylo 10 onemocnění u cizinců. Se vzrůstajícím počtem imigrantů ze zemí s vysokým výskytem tuberkulózy může dojít ke zhoršení situace v kontrole tuberkulózy v České republice.

Klíčová slova:
tuberkulóza, epidemiologie, cizinci, rezistence.

Česká republika je v současnosti řazena mezi státy s příznivou situací v kontrole tuberkulózy (TB) (1). Současně se zlepšováním situace v TB se u nás ale objevují nové problémy. Výskyt TB se snižuje ve většinové populaci žijících ve standardních podmínkách a naopak se zvyšuje výskyt TB v komunitách – skupinách obyvatel, označovaných jako tzv. „rizikové skupiny pro TB”, žijících nestandardním životem na okraji společnosti. Riziková skupina je definována incidencí TB 50/100 000 obyvatel a vyšší.

Jednou z rizikových skupin jsou cizinci – osoby narozené mimo Českou republiku (2). Příčinou vyššího výskytu TB u nich je to, že část cizinců pochází ze zemí s vysokým výskytem TB a jejich kulturní a socioekonomická situace v České republice vytváří podmínky k oslabení jejich imunity a následnému snadnějšímu rozvoji TB onemocnění (3). Cizinci nemocní TB se na incidenci TB v České republice v letech 2003–2006 podílejí 10–15 % (4–7). Je možné, že po vstupu České republiky do Schengenského prostoru se mohou objevit nové problémy v souvislosti s migrací obyvatel, a proto jsme považovali za nutné zmapovat velikost problému TB u cizinců v České republice, abychom byli schopni včas reagovat vhodnými opatřeními.

Soubor údajů a použité metody

Pro zpracování údajů o TB u cizinců v letech 2003 až 2006 byly použity údaje získané z Registru TB nemocných (Registr TB), který je zpravován Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS). Do registru jsou hlášena nově zjištěná onemocnění TB ošetřujícími lékaři prostřednictvím „Povinných hlášení TB a ostatních mykobakterióz“. Údaje jsou kontrolovány a doplňovány podle výsledků vyšetření (včetně výsledků citlivosti) na mykobakterie mykobakteriologickými laboratořemi shromážděných v bakteriologickém registru izolovaných kmenů mykobakterií (ISBT) spravovaných Státním zdravotním ústavem.

Statistické hodnocení bylo provedeno χ2-testem, v případě malých počtů s Yatesovou korekcí. Za statisticky významnou byla považována hladina spolehlivosti 99 % a vyšší (p < 0,01).

Výsledky

V letech 2003–2006 došlo k poklesu počtu hlášených tuberkulózních onemocnění v České republice z 1162 na 973 TB nemocných všech forem a lokalizací. Z nich bylo v roce 2003 165 cizinců, v roce 2004 149 cizinců, v roce 2005 130 cizinců a v roce 2006 130 cizinců. To představuje 13,0 až 14,2 % z celkového počtu TB nemocných a tento podíl cizinců se za sledované období statisticky významně nezměnil (p = 0,74)(tab. 1).

Tab. 1. Počet hlášených případů TB v České republice v letech 2003–2006 celkem a u cizinců
Počet hlášených případů TB v České republice
v letech 2003–2006 celkem a u cizinců

Podíl bakteriologicky ověřených TB onemocnění u osob narozených v České republice se pohyboval mezi 62,4 % až 65,0 % a rovněž se v letech 2003–2006 statisticky významně nezměnil. U osob narozených mimo Českou republiku stoupl podíl bakteriologicky ověřených TB onemocnění z 65,6 % na 71,5 % (tab. 2). Na hranici statistické významnosti je stoupající trend (p = 0,04) podílu bakteriologicky ověřených TB onemocnění u cizinců.

Tab. 2. Porovnání podílu kultivačně ověřených TB onemocnění u cizinců (100 % = počet TB nemocných cizinců celkem) a nemocných narozených v České republice (100 % = počet TB nemocných narozených v České republice (ČR)
Porovnání podílu kultivačně ověřených TB onemocnění
u cizinců (100 % = počet TB nemocných cizinců celkem)
a nemocných narozených v České republice (100 % = počet TB
nemocných narozených v České republice (ČR)

Procento mikroskopicky pozitivních TB onemocnění u osob narozených v České republice se pohybovalo mezi 25,5 % až 30,7 % a statisticky významně se v letech 2003–2006 nezměnilo. U osob narozených mimo Českou republiku ale stoupl podíl mikroskopicky pozitivních TB onemocnění z 32,8 % na 40,8 % (tab. 3). Na hranici statistické významnosti je stoupající trend (p = 0,04) podílu mikroskopicky pozitivních TB onemocnění u cizinců. V roce 2006 byl podíl mikroskopicky pozitivních cizinců statisticky významně vyšší než podíl mikroskopicky pozitivních osob narozených v České republice.

Tab. 3. Porovnání podílu mikroskopicky pozitivních TB onemocnění u cizinců (100 % = počet TB nemocných cizinců celkem) a nemocných narozených v České republice (100 % = počet TB nemocných narozených v České republice (ČR)
Porovnání podílu mikroskopicky pozitivních TB
onemocnění u cizinců (100 % = počet TB nemocných cizinců
celkem) a nemocných narozených v České republice
(100 % = počet TB nemocných narozených
v České republice (ČR)

Výtěžnost různých způsobů zjišťování TB v celé České republice v letech 2003–2006 je uvedena v tabulce 4. Nejvíce nemocných (74,0–76,9 %) přišlo s TB k lékaři samo pro potíže (pasivní způsob vyhledávání), 6,3–6,9 % případů TB bylo zjištěno vyšetřováním rizikových skupin. I když je v období 2003–2006 klesající trend, jedná se o nevýznamné změny v řádech desetin procenta. Jinak je tomu u cizinců. V roce 2003 bylo vyšetřováním rizikových skupin zjištěno 36 % TB onemocnění u cizinců, v roce 2006 bylo zjištěno vyšetřováním rizikových skupin jen 15,4 % TB onemocnění u cizinců, což představuje pokles o polovinu a tento pokles je statisticky významný (p < 0,01).

Tab. 4. Způsob zjištění případů TB v letech 2003–2006 u osob narozených v České republice (ČR) a cizinců
Způsob zjištění případů TB v letech 2003–2006 u osob narozených v České republice (ČR) a cizinců

V letech 2003–2006 nebyl v České republice zjištěn významný nárůst rezistence na antituberkulotika (tab. 5). Vývoj rezistence má kolísající tendenci v rámci malých čísel. Na rezistenci mykobakterií se významně podíleli cizinci. V případě multirezistentní TB (rezistence mykobakterií nejméně na INH a RMP = MDR) dokonce celou polovinou případů. Vyšší rezistence na antituberkulotika byla u cizinců ve sledovaném období 2003–2006 statisticky významná, a to jak v případě MDR TB, tak i jednotlivých antituberkulotik (p < 0,01).

Tab. 5. Rezistence tuberkulózních bacilů na antituberkulotika (na základě propojení klinického a ISBT registru) u osob narozených v České republice (ČR) a u cizinců v letech 2003–2006
Rezistence tuberkulózních bacilů na antituberkulotika (na základě propojení klinického a ISBT registru) u osob narozených
v České republice (ČR) a u cizinců v letech 2003–2006

Diskuze

V ekonomicky vyspělých zemích Evropy se cizinci významně podílejí na nemocnosti na TB, v některých státech Evropy představují cizinci více než polovinu všech hlášených TB onemocnění. V roce 2005 se cizinci nejvíce podíleli na nemocnosti na TB v Andoře (80 %) a v Norsku (78 %). Ze zemí se společnou hranicí s Českou republikou se cizinci v roce 2005 nejvíce podíleli na TB nemocnosti v Rakousku (44 % z TB nemocných bylo cizinců), dále v Německu 43 %. Naopak na Slovensku se cizinci podíleli na nemocnosti TB jen 4 %, v Maďarsku 3 % a v Polsku byl podíl cizinců na nemocnosti TB zcela zanedbatelný (8). Je to způsobeno tím, že Rakousko a Německo jsou jako cílové země pro imigranty z ekonomického hlediska daleko lukrativnější než Polsko nebo Maďarsko – je v nich proto více imigrantů. Podobné procento cizinců z TB nemocných jako v České republice bylo v roce 2005 hlášeno ve Slovinsku – 17 % (8).

Bakteriologicky ověření nemocní a zvláště mikroskopicky pozitivní nemocní jsou nejsilnějšími zdroji TB infekce (9, 10). Mikroskopicky pozitivní TB nemocní představují plně rozvinuté onemocnění, k jehož rozvoji je třeba řady týdnů až měsíců (11). Z toho lze soudit, že tuberkulózní onemocnění u cizinců byla v roce 2006 zjišťována v pozdějším, rozvinutějším, více infekčním stadiu než v roce 2003 a toto zpožďování diagnostiky lze hodnotit jako trend těchto čtyřech let. TB u cizinců byla stále častěji zjišťována až v momentu jejich mikroskopické pozitivity. Příčinou tohoto jevu může být i to, že stále méně tuberkulózy u cizinců bylo zjišťováno aktivním vyhledáváním v rámci rizikových skupin. Za sledované období došlo k poklesu účinnosti aktivního vyhledávání TB u cizinců o více než polovinu: z 36 % na 15,4 %. Světová zdravotnická organizace doporučuje právě na rizikovou skupinu cizinců cílit aktivní vyhledávání TB onemocnění (12). Higuchi et al. (13) doporučují u cizinců zjišťovat již TB infekci a v případě jejího odhalení zahájit léčbu tuberkulózní infekce. Leong (14) doporučuje na základě osmileté studie u 3117 cizinců aktivně vyhledávat TB u cizinců – žadatelů o práci.

Ve sdělení prokazujeme, že TB onemocnění u cizinců se v České republice výrazně podílí na rezistenci mykobakterií zvláště výskytu MDR forem. K podobným výsledkům došel Tirado v provincii Castellon ve Španělsku. Rezistence alespoň na jedno antituberkulotikum byla u cizinců 4× vyšší než u rodilých Španělů a MDR-TB byla dokonce u cizinců 19× častější než u rodilých Španělů (15). Podle Thomsena byla v Dánsku rezistence TB bacilů u cizinců 2,5× častější než u rodilých Dánů, zvláště v případě rezistence na INH a Streptomycinu (16).

Monney a Zellweger prokázali, že aktivní vyhledávání TB (preventivní skrínink) u cizinců pocházejících ze zemí s nepříznivou situací TB vede k diagnostice časnějších forem TB onemocnění (17).

Závěr

V letech 2003–2006 se cizinci podíleli 13,0–14,2 % na celkovém počtu nově zjištěných TB v České republice. V těchto letech jsme zjišťovali u cizinců pokročilejší, rozsáhlejší infekční formy TB. Cizinci nemocní TB měli častěji rezistentní formy TB než osoby narozené v České republice a na MDR-TB se u nás podíleli 50 %. V letech 2003–2006 došlo k poklesu počtu TB onemocnění u cizinců zjištěných aktivním vyhledáváním z 36,0 % na 15,4 %.

Na základě těchto údajů se proto domníváme, že aktivní opatření kontroly TB cílená na cizince jsou v České republice nedostatečná. V případě větší imigrace jedinců ze zemí s nepříznivou epidemiologickou situací v TB do České republiky je možno proto očekávat vyšší počet nemocných s rozsáhlými infekčními formami plicní tuberkulózy, které mohou zhoršovat epidemiologickou situaci v České republice.

prof. MUDr. Jiří Homolka, DrSc.

I. klinika tuberkulózy a respiračních nemocí 1. LF UK a VFN

128 00 Praha 2, Kateřinská 19

fax: +420 224 941 500, e-mail: jhomolka@cesnet.cz


Zdroje

1. EuroTB (INVS/KNCV) and national coordinators for tuberculosis surveillance in the WHO European Region: Draft Report on TB cases notified in 2002 - EuroTB, Oct 2004.

2. Krejbich, F.: Tuberkulóza u asociálů, alkoholiků a v rizikových skupinách. Lékařské Listy, 2000, 4, s. 13.

3. Falzon D, Aēt-Belghiti F.: What is tuberculosis surveillance in the European Union telling us? Clin. Infect. Dis., 2007, 44, s. 1261–1267.

4. Homolka J., Krejbich F., Mazánková V.: Tuberkulóza v České republice v roce 2003. Čas. Lék. čes., 2004, 143, s. 594–597.

5. Homolka J., Krejbich F., Mazánková V.: Tuberkulóza v České republice v roce 2004. Čas. Lék. čes., 2005, 144, s. 587–591.

6. Homolka J., Krejbich F., Mazánková V.: Tuberkulóza v České republice v roce 2005. Čas. Lék. čes., 2006, 145, s. 738–742.

7. Homolka J., Krejbich F., Mazánková V.: Tuberkulóza v České republice v roce 2006. Čas. Lék. čes., 2007, 143, s. 681–686.

8. EuroTB (INVS/KNCV) and national coordinators for tuberculosis surveillance in the WHO European Region. Surveillance of tuberculosis in Europe. Report on tuberculosis CASE notified in 2005. Institut de veille sanitaire, Sain-Maurice, France, March 2007.

9. Trnka, L., Krejbich, F.: Je vyhledávání tuberkulózy podle příznaků u nás dostatečně pohotové? Prakt. Lék. 1999, 79, s. 334–336.

10. Styblo, K.: The relationship between the risk of tuberculous infection and the risk of developing infectious tuberculosis. Tuber Lung Dis., 1985, 60, s. 117–119.

11. Homolka J., Votava V.: Tuberkulóza, 3. vydání. Praha, Karolinum, 2003, 79 s.

12. World Health Organization, Office of United Nations High Commissioner for Refugees: Tuberculosis Control in Refugee Situations: AN Inter-Agency Field Manual. WHO/TB/97. 221. 1997.

13. Higuchi, K., Harada, N., Bagasaka, Y. et al.: Analysis tuberculosis infection among foreigners by use of Quantiferon TB‑2G test. Kekkaku, 2007, 82, s. 515–521.

14. Leong, C. C.: Pre-employment medical examination of Indonesian domestic helpers in a private clinic in Johor Bahru-an 8 year review. Med. J. Malaysia, 2006, 61, s. 592–598.

15. Tirado B., Moreno M. R., Marin R. M. et al.: Impact of imigration on drug resistence to Mycobacetrium tuberculosis in Castellon (Spain) 1995-2003. Med. Clin. (Barc), 2006, 126, s. 761–764.

16. Thomsen, V. O., Johansen, I. S., Bauer, J. O. et al.: Resistant tuberculosis in Denmark. Ugeskr. Langer, 2001, 163, s. 1842–1846.

17. Monney, M., Zellweger, J. P.: Active and passive screening for tuberculosis in Vaud Canton, Switzerland. Swiss Med Wkly, 2005, 135, s. 469–474.

Štítky
Adiktologie Alergologie a imunologie Angiologie Audiologie a foniatrie Biochemie Dermatologie Dětská gastroenterologie Dětská chirurgie Dětská kardiologie Dětská neurologie Dětská otorinolaryngologie Dětská psychiatrie Dětská revmatologie Diabetologie Farmacie Chirurgie cévní Algeziologie Dentální hygienistka
Článek CytoChip

Článek vyšel v časopise

Časopis lékařů českých

Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Kardiologické projevy hypereozinofilií
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Petr Němec, Ph.D.

Střevní příprava před kolonoskopií
Autoři: MUDr. Klára Kmochová, Ph.D.

Aktuální možnosti diagnostiky a léčby litiáz
Autoři: MUDr. Tomáš Ürge, PhD.

Závislosti moderní doby – digitální závislosti a hypnotika
Autoři: MUDr. Vladimír Kmoch

Role IL-5 v patogenezi zánětu typu 2
Autoři: MUDr. Jakub Novosad, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se