AKTUÁLNĚ Z PRAXE – DÍL 57: V závěrečné epizodě tohoto seriálu diskutujeme o výhodách cílené léčby a významu inhibitorů S1P. Doktorka Barbora Pipek přibližuje mechanismus účinku malých molekul a postavení ozanimodu v rámci léčebného managementu. Zaměříme se na bezpečnostní profil nového léku, potenciální kombinace s dalšími lékovými skupinami i možná rizika malých molekul.
Pokroky v léčbě UC – díl 4: Cílená léčba a role inhibitorů S1P – postavení ozanimodu
Pokroky v léčbě UC – díl 4: Cílená léčba a role inhibitorů S1P – postavení ozanimodu
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 83: Obezita je dnes odbornou komunitou považována za nemoc. Laickou veřejností však může být stále vnímána jako vada na kráse, osobní selhání, tabu či stigma. S dostupností nových farmakoterapeutických možnosti je tak lékař mnohdy postaven před otázku, jak léčbu obezity pacientovi nabídnout. Poradit nám s tím přišla MUDr. Barbora Doležalová z endokrinologické ambulance kliniky INTENDIA v Chrudimi.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 84: Podpůrná léčba zásadně ovlivňuje jak bezpečnost, tak také úspěšnost protinádorové terapie. Febrilní neutropenie i anémie mohou výrazně ohrozit průběh léčby a prognózu pacienta. Jak jim včas předcházet, kdy zahájit primární profylaxi a jaké máme zkušenosti z reálné klinické praxe? I na tyto otázky odpovídá v našem novém podcastu primářka onkologicko-chirurgického oddělení FN u sv. Anny v Brně MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 85: Od pouhé kontroly onemocnění se léčba chronické lymfocytární leukémie (CLL) posouvá k dosažení hlubokých remisí a ke strategickému plánování napříč celým léčebným algoritmem. Jakou pozici mají inhibitory Bcl-2 v 1. linii? Kdy volit kontinuální terapii inhibitory BTK? A jak přistupovat k vysoce rizikovým pacientům nebo zahájení léčby venetoklaxem v praxi? Odpovědi nabízíme v první části rozhovoru s MUDr. Martinem Špačkem, Ph.D., z 1. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 86: Od pouhé kontroly onemocnění se léčba chronické lymfocytární leukémie (CLL) posouvá k dosažení hlubokých remisí a ke strategickému plánování napříč celým léčebným algoritmem. Jakou roli může sehrát minimální reziduální nemoc (uMRD) při řízení délky terapie? Jaké jsou možnosti retreatmentu při relapsu? Jak do rozhodování vstupuje klonální evoluce? A kam směřuje léčba CLL včetně očekávaných výsledků studie CLL17? Odpovědi přináší druhá část rozhovoru s MUDr. Martinem Špačkem, Ph.D., z 1. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 87: Relabující či refrakterní chronická lymfocytární leukémie (R/R CLL) představuje stále komplexnější terapeutickou výzvu. Jaké jsou tedy dnešní možnosti její léčby? Jak se změnilo postavení inhibitorů BTK a BCL-2 a podle čeho vybírat mezi kontinuální a časově omezenou terapií? V první části rozhovoru s doc. MUDr. Martinem Šimkovičem, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové se zaměřujeme na strategické plánování léčby a sekvenci jednotlivých terapeutických modalit.