Porucha transportních mechanismů hematoencefalické bariéry je považována za jeden z klíčových faktorů akumulace amyloidu beta v mozku. Nová experimentální práce ukazuje, že úpravou avidity ligandů receptoru LRP1 lze ovlivnit jeho intracelulární směrování a obnovit transcytózu přes endotel, což otevírá nové možnosti terapie Alzheimerovy choroby.
Digitální test BioCog vyplňovaný pacientem vznikl jako rychlá a standardizovaná alternativa papírových metod pro záchyt poklesu kognitivních funkcí. Studie sledovala jeho přesnost v primární péči a možnost zpřesnění diagnostiky Alzheimerovy nemoci v kombinaci s krevním biomarkerem.
Nedávná studie vědců z Německého centra pro neurodegenerativní onemocnění (DZNE) identifikovala možnou souvislost mezi zhoršenými schopnostmi prostorové orientace a zvýšeným rizikem demence spojeným s Alzheimerovou chorobou. Zásadní roli přitom hrála virtuální realita (VR).
Odborníci očekávají, že do roku 2030 vzroste počet lidí trpících Parkinsonovou chorobou na dvojnásobek. Rozšířit možnosti dostupné a rychlé diagnostiky je proto nutnost – pomoci by mohly různé nástroje umělé inteligence.
Psychedelika znovu vstupují do medicíny, tentokrát s ambicí ovlivnit nejen symptomy, ale i biologický průběh neurodegenerativních onemocnění. Co zatím ukazují data a kde je třeba opatrnosti?
V časopisu Biosensors & Bioelectronics byla recentně publikována práce o novince, která by mohla urychlit diagnostikování Alzheimerovy nemoci (AD), a tím zlepšit výsledky její léčby. Jedná se o nástroj schopný detekovat i velmi nízké hladiny biomarkerů (nejen) AD, a to souběžně. Vyvinut byl v Korejském výzkumném institutu pro normy a vědu (KRISS).
Psi mají neuvěřitelně vyvinutý čich, čehož člověk využívá v řadě oborů včetně medicíny. Nedávno publikována britská studie ověřovala, zda se psi (přesněji řečeno jejich čichové schopnosti) mohou stát pomocníky i při diagnostikování Parkinsonovy nemoci (PN). Jak čtyřnozí průzkumníci obstáli?
Gerstmannův−Sträusslerův−Scheinkerův syndrom (GSS) patří mezi prionová onemocnění mozku. Jedná se o extrémně vzácnou, ale vždy smrtelnou chorobu, u níž se z normálního proteinu stává ničivý patogen. Přestože se incidence GSS pohybuje v jednotkách případů na 100 milionů obyvatel, její studium může přispět k pochopení mechanismů neurodegenerativních chorob.
Zrychlené schválení elamipretidu americkým Úřadem pro kontrolu léčiv a potravin (FDA) představuje historický milník v léčbě mitochondriálních onemocnění. Jde o první terapii cílenou na poruchu kardiolipinu a současně první schválený lék pro pacienty s Barthovým syndromem – ultravzácným život ohrožujícím onemocněním, které postihuje především chlapce.
Zrychlit cestu od analýzy genetických dat k potenciální terapii si klade za cíl prediktivní nástroj PARMESAN, který využívá principy umělé inteligence (AI) ke zpracování biomedicínské literatury. Od svého představení v roce 2023 zůstává nástrojem s významným výzkumným potenciálem, ale bez dosud doloženého klinického nasazení.
