Protetická rehabilitace dutiny ústní se zbytkovým chrupem, zařazeným obvykle do nepříznivých stavů III. třídy dle Voldřicha, bývá někdy považována za přechodné řešení před zhotovením celkové náhrady. Přítomnost vlastních zubů a využití parodontu k přenosu žvýkacího tlaku je všeobecně preferována. Přenos žvýkacího tlaku dentální cestou je nejfyziologičtější způsob zatěžování obličejového skeletu. Zpětná vazba zprostředkovaná proprioceptory v parodontu zabraňuje možnému přetěžování závěsného aparátu zubů a přilehlého alveolu. Tento protektivní účinek ztrátou parodontu po extrakcích mizí a důsledkem jsou atroficko–rezorpční změny na čelistech. Ubývání alveolu časem vede k nepříznivému reliéfu protézního lože a ve svém důsledku výrazně zhoršuje podmínky pro budoucí protetickou rehabilitaci chrupu. Hybridní zubní náhrady jsou perspektivním protetickým ošetřením, které na více let zajistí spolehlivou funkci a velmi dobrou estetiku.
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
