Téma smrti se nezřídka stává součástí rozhovoru až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Přitom otevřená komunikace v dostatečném předstihu mu může pomoci lépe porozumět své situaci, rozhodovat se ohledně další léčby a prožít závěr života podle vlastních hodnot a přání. Jak poznat, že pacient potřebuje paliativní péči? Kdy je léčba ještě přiměřená a kdy už nikoliv? A proč by i lékař, který není paliatrem, měl umět s pacientem mluvit o prognóze, naději a možnostech péče? O tom všem jsme hovořili s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D., EDIC.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 88: Jaké zkušenosti popisují studie z reálné klinické praxe s venetoklaxem u relabující a refrakterní CLL? Jaké možnosti retreatmentu máme, jak předcházet rozvoji rezistence a jak plánovat léčbu pacientů napříč jednotlivými liniemi? Ve druhé části rozhovoru v rámci naší nové podcastové minisérie s doc. MUDr. Martinem Šimkovičem, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové diskutujeme právě recentní real-world data a hledáme odpovědi na klinické otázky, jež budou stále častěji ovlivňovat rozhodování v každodenní hematologické praxi.
DOKTOR V SÍTI – DÍL 2: Umělá inteligence (AI) vstupuje do ordinací, mění způsob, jakým lékaři pracují s informacemi, a ovlivňuje také očekávání pacientů. Jak se zorientovat v rychle se rozvíjejících technologiích, na co si dát pozor při používání jazykových modelů a jak AI smysluplně zapojit do medicínské praxe? O tom, ale také o vzdělávání lékařů, virtuální realitě a preventivní medicíně hovoří v dalším dílu naší nové série „Doktor v síti“ praktický lékař a odborník na zdravotnické technologie MUDr. Pavel Sova.
DOKTOR V SÍTI – DÍL 1: Rozhodování o zdraví dnes často nezačíná v ordinaci, ale ve vyhledávači, na videu nebo v rozhovoru mezi blízkými. Jak lékaři vstupují do tohoto prostoru? Jak vysvětlují souvislosti, korigují zkratky a vrací zdravotní debatu k faktům?
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 87: Relabující či refrakterní chronická lymfocytární leukémie (R/R CLL) představuje stále komplexnější terapeutickou výzvu. Jaké jsou tedy dnešní možnosti její léčby? Jak se změnilo postavení inhibitorů BTK a BCL-2 a podle čeho vybírat mezi kontinuální a časově omezenou terapií? V první části rozhovoru s doc. MUDr. Martinem Šimkovičem, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové se zaměřujeme na strategické plánování léčby a sekvenci jednotlivých terapeutických modalit.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 86: Od pouhé kontroly onemocnění se léčba chronické lymfocytární leukémie (CLL) posouvá k dosažení hlubokých remisí a ke strategickému plánování napříč celým léčebným algoritmem. Jakou roli může sehrát minimální reziduální nemoc (uMRD) při řízení délky terapie? Jaké jsou možnosti retreatmentu při relapsu? Jak do rozhodování vstupuje klonální evoluce? A kam směřuje léčba CLL včetně očekávaných výsledků studie CLL17? Odpovědi přináší druhá část rozhovoru s MUDr. Martinem Špačkem, Ph.D., z 1. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 85: Od pouhé kontroly onemocnění se léčba chronické lymfocytární leukémie (CLL) posouvá k dosažení hlubokých remisí a ke strategickému plánování napříč celým léčebným algoritmem. Jakou pozici mají inhibitory Bcl-2 v 1. linii? Kdy volit kontinuální terapii inhibitory BTK? A jak přistupovat k vysoce rizikovým pacientům nebo zahájení léčby venetoklaxem v praxi? Odpovědi nabízíme v první části rozhovoru s MUDr. Martinem Špačkem, Ph.D., z 1. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 84: Podpůrná léčba zásadně ovlivňuje jak bezpečnost, tak také úspěšnost protinádorové terapie. Febrilní neutropenie i anémie mohou výrazně ohrozit průběh léčby a prognózu pacienta. Jak jim včas předcházet, kdy zahájit primární profylaxi a jaké máme zkušenosti z reálné klinické praxe? I na tyto otázky odpovídá v našem novém podcastu primářka onkologicko-chirurgického oddělení FN u sv. Anny v Brně MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 83: Obezita je dnes odbornou komunitou považována za nemoc. Laickou veřejností však může být stále vnímána jako vada na kráse, osobní selhání, tabu či stigma. S dostupností nových farmakoterapeutických možnosti je tak lékař mnohdy postaven před otázku, jak léčbu obezity pacientovi nabídnout. Poradit nám s tím přišla MUDr. Barbora Doležalová z endokrinologické ambulance kliniky INTENDIA v Chrudimi.
NEURODEGENERATIVNÍ ONEMOCNĚNÍ V PRAXI − DÍL 4: Paliativní péče nepatří jen do závěru života. V další epizodě ze seriálu podcastů věnovaných vzácným neurodegenerativním chorobám proto s MUDr. Katarínou Vlčkovou z mobilního hospice Cesta domů a MUDr. Janou Milerovou, Ph.D., z Neurologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze hovoříme o tom, proč zařadit paliativní a psychiatrickou podporu již v časných fázích takových onemocnění, jakými jsou amyotrofická laterální skleróza (ALS), Friedreichova ataxie (FA) a spinální muskulární atrofie (SMA). Věnujeme se zvládání bolesti, dechové tísně, úzkosti a deprese, citlivé komunikaci o neinvazivní ventilaci (NIV) či perkutánní gastrostomii (PEG) i tomu, jak zajistit kontinuitu péče a důstojný odchod. Kvalitu života těchto pacientů tak významně zlepšuje nejen jejich včasné odeslání do specializovaných center, ale také spolupráce s pacientskými organizacemi...
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 83: Obezita je dnes odbornou komunitou považována za nemoc. Laickou veřejností však může být stále vnímána jako vada na kráse, osobní selhání, tabu či stigma. S dostupností nových farmakoterapeutických možnosti je tak lékař mnohdy postaven před otázku, jak léčbu obezity pacientovi nabídnout. Poradit nám s tím přišla MUDr. Barbora Doležalová z endokrinologické ambulance kliniky INTENDIA v Chrudimi.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 84: Podpůrná léčba zásadně ovlivňuje jak bezpečnost, tak také úspěšnost protinádorové terapie. Febrilní neutropenie i anémie mohou výrazně ohrozit průběh léčby a prognózu pacienta. Jak jim včas předcházet, kdy zahájit primární profylaxi a jaké máme zkušenosti z reálné klinické praxe? I na tyto otázky odpovídá v našem novém podcastu primářka onkologicko-chirurgického oddělení FN u sv. Anny v Brně MUDr. Jana Katolická, Ph.D.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 85: Od pouhé kontroly onemocnění se léčba chronické lymfocytární leukémie (CLL) posouvá k dosažení hlubokých remisí a ke strategickému plánování napříč celým léčebným algoritmem. Jakou pozici mají inhibitory Bcl-2 v 1. linii? Kdy volit kontinuální terapii inhibitory BTK? A jak přistupovat k vysoce rizikovým pacientům nebo zahájení léčby venetoklaxem v praxi? Odpovědi nabízíme v první části rozhovoru s MUDr. Martinem Špačkem, Ph.D., z 1. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 86: Od pouhé kontroly onemocnění se léčba chronické lymfocytární leukémie (CLL) posouvá k dosažení hlubokých remisí a ke strategickému plánování napříč celým léčebným algoritmem. Jakou roli může sehrát minimální reziduální nemoc (uMRD) při řízení délky terapie? Jaké jsou možnosti retreatmentu při relapsu? Jak do rozhodování vstupuje klonální evoluce? A kam směřuje léčba CLL včetně očekávaných výsledků studie CLL17? Odpovědi přináší druhá část rozhovoru s MUDr. Martinem Špačkem, Ph.D., z 1. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a VFN v Praze.
AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 87: Relabující či refrakterní chronická lymfocytární leukémie (R/R CLL) představuje stále komplexnější terapeutickou výzvu. Jaké jsou tedy dnešní možnosti její léčby? Jak se změnilo postavení inhibitorů BTK a BCL-2 a podle čeho vybírat mezi kontinuální a časově omezenou terapií? V první části rozhovoru s doc. MUDr. Martinem Šimkovičem, Ph.D., ze IV. interní hematologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové se zaměřujeme na strategické plánování léčby a sekvenci jednotlivých terapeutických modalit.