K 12: Intervence sester v managementu bolesti u nemocných s nehojící se ránou

Řešení bolesti a bolest samotná je výrazným fenoménem, který provází akutní i nehojící se rány (non healing wounds). Vzhledem k faktu, že výskyt bolesti je častým diagnostickým symptomem a průvodcem většiny onemocnění, považujeme jeho přítomnost ve zdravotnictví za standardní jev. Eliminace problému bolesti je v klinické praxi zaměřena převážně na medikamentózní řešení. V koncepci léčby ran je možné nabídnout srovnatelně efektivní škálu intervencí, které pozitivně ovlivní vnímání bolesti, vývoj hojení rány a kvalitu života nemocného. Tyto postupy z pohledu sesterské péče dělíme za nezávislé, polozávislé a na závislé na rozhodnutí lékaře.

Pojem chronická –⁠ nehojící se rána obsahuje dva aspekty: časový a vývojový. Časové hledisko je spojené s dlouhodobým hojením, zahrnující období od několika měsíců až po mnoho let. V určitých případech není možno ránu zhojit vůbec z důvodu medicínsky neřešitelné etiologie, jako jsou komorbidity, malignity a podobně. Vývojový parametr předkládá proces komplikovaného hojení rány často spojený s jejím rozšířením, výskytem infekce, hojné sekrece, bolesti a dalších nepříznivých subjektivních i objektivních znaků. Všechny tyto faktory ovlivňují kvalitu života pacientů, ale i jejich příbuzných.

Metoda vlhkého/fázového hojení ran, která je v České republice používána zhruba 20 let, nabídla všeobecným sestrám nový způsob hojení ran s výběrem efektivního spektra terapeutických krytí. Léčba terapeutickými materiály se stává pro pacienty více komfortní, často urychlí proces hojení a může pozitivně ovlivnit vnímání bolesti.

Bolest vyskytující se při nehojící se ráně má svá specifika. Klasifikace bolesti, která je spojená s výskytem rány, prezentuje bolest spojenou s určitými výkony, způsobenou typem krytí nebo účinností materiálů. Jiný charakter má bolest vyskytující se mezi jednotlivými převazy a projevující se často v noci. Psychická bolest se objevuje jako důsledek traumatické zkušenosti pacienta z předešlých zákroků. Léčba nehojících se ran je dlouhodobý a náročný proces, který vyžaduje osobitý přístup zdravotnického personálu. Všeobecné sestry mohou svými intervencemi kladně ovlivnit vnímání dvou typů bolesti –⁠ bolest průlomovou a bolest psychickou.

Pomocí dotazníkového šetření byl v roce 2012 zhodnocen odborný profil všeobecných sester, způsob a metodika hodnocení bolesti, kompetence v hodnocení bolesti, úroveň spolupráce s nemocnými a dokumentování managementu bolesti. Na základě předložených informací byly posouzeny znalosti a zvyklosti všeobecných sester v oblasti péče o osoby s nehojící se ránou a bolestí a porovnány podle souboru ošetřovatelských intervencí NIC (Nursing Interventions Classification) a výsledků ošetřovatelské péče NOC (Nursing Outcomes Classification) pro oblast péče o osoby s bolestí a s nehojící se ránou.

Informace získané na základě dotazníkového šetření jsou nyní využity pomocí metody „focus group“ ve vybraných zdravotnických zařízeních. Skupiny sester wound manažerek provádějí validizaci ošetřovatelských intervencí managementu bolesti. Prezentace předkládá výsledky vyplývající z těchto pracovních setkání.

Úkolem workshopu je naučit sestry využívat předložené intervence u pacientů s bolestí v nehojících se ranách různé etiologie pro jejich využití v klinické praxi. Specialistky v hojení ran na základě odebrané anamnézy hodnotí bolest, navrhují postup jednotlivých intervencí, doporučují lokální terapii s ohledem na možnosti pacienta, prostředí, ve kterém se pohybuje a jeho sociální situaci.

Závěr

Práce by měla být přínosem pro orientaci profesionálních pečujících v oblasti managementu bolesti. Měla by přispět ke zvýšení kvality péče o osoby s nehojící se ránou a chronickou i akutní bolestí a v neposlední řadě ke zvýšení informovanosti sester v problematice péče o osoby s nehojící se ránou.