K 17: Využití podtlakové terapie při uzávěru dermatofasciotomie pro kompartment syndrom bérce

Cíl

Zhodnocení efektivity podtlakové terapie při uzávěru dermatofasciotomií pro kompartment syndrom bérce.

Úvod

Kompartment syndrom (KS) je definován jako zvýšení tlaku uvnitř uzavřeného prostoru (kompartmentu) s potenciálním rizikem nevratného poškození struktur v něm uložených (sval, nerv) s následným rozvojem jejich ischemie a nekrózy. Terapie KS spočívá v provedení akutní dermatofasciotomie (DF) a uvolnění všech kompartmentů v postižené oblasti. Vzhledem k otoku dané lokality, včetně svalových bříšek, vzniká v místě provedeného kožního řezu defekt, jehož primární sutura není možná a zásadním problémem je jak dočasné tak i definitivní krytí. K dočasnému krytí defektů lze použít syntetické materiály, např. na bázi polyuretanové pěny (COM). V poslední době je s velkým efektem užívána také podtlaková terapie.

Materiál a metodika

Retrospektivní studie, hodnocen soubor 40 pacientů po dermatofaciotomii (DF) bérce v důsledku úrazu s následným KS (fraktura kostí bérce –⁠ 35 pacientů, kontuze bérce –⁠ 1 pacient, luxace kolene –⁠ 4 pacienti) léčených v Traumacentru FN Brno v letech 2006–2013. Soubor je rozdělen do dvou skupin. V první skupině 13 pacientů, byl defekt po DF bérce ošetřován opakovanými převazy pomocí COM s následnou postupnou odloženou suturou nebo plastikou pomocí dermoepidermálního (DE) štěpu. V druhé skupině 17 pacientů byl primárně defekt po DF uzavřen COM a poté při prvním převazu byla aplikována podtlaková terapie, která byla ve 12 případech doplněna dynamickou elastickou ligaturou. Následně dle lokálního stavu byly opakovaně provedeny převazy pomocí podtlakové terapie. Definitivně byl defekt uzavřen odloženou suturou nebo zakryt DE štěpem. Výsledky léčby obou metod byly hodnoceny dle následujících kriterií: podíl odložených sutur a plastik pomocí DE štěpu, počet převazů od DF k definitivnímu krytí defektu, časový interval od provedení DF k definitivnímu uzávěru defektu.

Výsledky

Ve skupině pacientů, kde nebyla použita podtlaková terapie, se podařilo uzavřít DF u 9 z 13 pacientů (69 %). U 4 pacientů (31 %) bylo nutné k uzávěru defektu použití DE štěpu. V případě že byl defekt uzavřen suturou, bylo potřebné k definitivnímu uzávěru v průměru 4 převazů (včetně DF a sutury). Průměrná doba od DF k odložené sutuře byla 10 dní. Ve skupině pacientů, kde byla použita podtlaková terapie, se podařilo uzavřít DF v 16 případech (94 %). Pouze u 1 pacienta (6 %) bylo nutné k uzávěru defektu použít DE štěp. V případě že byl defekt uzavřen suturou, bylo potřebné k definitivnímu uzávěru 4 převazů. Průměrná doba od DF k sekundární sutuře činila 11 dní.

Závěr

Aplikace podtlakové terapie při uzávěru DF bérce významně přispívá k snížení nutnosti krytí defektu pomocí DE štěpu. Stejný počet převazů a podobně dlouhá doba od DF k uzávěru rány odloženou suturou v obou skupinách je patrně důsledkem významně vyššího procenta úspěšné odložené sutury ve skupině léčené podtlakovou terapií.