K 13: Zvýšení účinnosti krytí na chronické rány

Prolongované hojení nehojících se ran má mnoho příčin a na procesu hojení se podílí mnoho faktorů. Spodina chronické rány je poměrně složité prostředí, kde se odehrávají ve stejnou dobu různé chemické, biochemické a fyzikální jevy.

Možnosti léčby nehojících se ran jsou dnes již nesmírně bohaté. Snažíme se pracovat s exsudátem, matrixmetaloproteinázami, mikrobiálním osídlením na spodině rány, pH a dalšími procesy, odehrávajícími se na spodině nehojících se ran.

Moderní materiály pro léčbu chronických ran pracují na principu tvorby optimálně vlhkého prostředí v ráně. Vlhkost rány je totiž nezbytná pro dobrou granulaci a epitelizaci rány. Kromě toho dokáží vhodné ošetřovací materiály vlhké terapie udržet konstantní teplotu rány a výměnu plynů, absorbují či odvádějí exsudát, netraumatizují ránu při převazech a pozitivní je, když jsou intervaly mezi převazy delší.

Většina prostředků vlhkého krytí chrání ránu před sekundární infekcí a vnějšími vlivy. Pro pacienta nezbytnou výhodou materiálu vlhké terapie je schopnost atraumaticky provádět débridement rány. Každá skupina materiálů vlhké terapie má svá specifika a je vhodná pro určitý typ a fázi hojení. Volba ošetřovacího materiálu je dána zejména mírou exsudace rány, přítomností nekrózy nebo bakteriálního osídlení spodiny rány, hloubkou, lokalizací a velikostí rány a individuálními požadavky pacienta. Vzhledem k tomu, že tyto faktory se v průběhu léčby mění, se z tohoto pohledu jeví jako výhodné kombinované materiály, které vzájemně zvyšují svojí účinnost a tím prodlužují interval převazů, snižují traumatizaci rány, zlepšují stav spodiny rány, zkracují dobu léčení, zajišťují ochranu okolí rány a jsou pohodlné pro pacienta i pro ošetřující personál a v neposlední řadě snižují celkové náklady na léčbu.

Jedním z takových materiálů je Aquacel Foam, který kombinuje jedinečnou účinnost vláken hydrofiber a vynikající účinnost pěny. Tím se výrazně zvyšuje schopnost absorbovat nadbytečný exsudát z rány, díky silikonovým okrajům se výrazně šetří okolí rány a převazy jsou možné dle množství exsudátu jednou za 3–4 dny. Vlákna hydrofiber mají také schopnost uzavřít bakterie nacházející se na spodině rány a zejména přizpůsobit se reliéfu rány tak, aby nevznikaly tzv. mrtvé prostory, ochranná vrchní vrstva umožňuje pacientovi se s krytím sprchovat a chrání ránu před vnějším prostředím, ale zároveň umožňuje vypařování nadbytečné vlhkosti, jemná pěna absorbuje z vláken hydrofiber nadbytečný exsudát a má retenční schopnost.

Autorka měla možnost vyzkoušet materiál v praxi a uvádí své vlastní zkušenosti. Tento materiál se jeví jako výhodný z několika důvodů: jednoduchá manipulace pro pacienta i ošetřující personál, možnost stříhat a tím jej přizpůsobit velikosti rány, u menších ran je výhodná adhezivní forma a také tvar materiálu speciálně vyvinutý na ošetření oblasti paty a sacra. Další předností je vysoká absorpční a retenční schopnost, tím se zvýšila schopnost materiálu pojmout více exsudátu a tím prodloužit frekvenci převazů. Zvýšení účinku materiálu je i díky silikonové vrstvě na spodině krytí, která zajišťuje atraumatické převazy, zároveň šetrnost k okolí rány, kdy nedochází k jeho traumatizaci a povrchovému poškození při převazech.

Dále byla v praxi vyzkoušena možnost kombinace materiálu s kompresivní terapií, kdy vlákna hydrofiber díky své struktuře po kontaktu s exsudátem zgelovatí a nedochází k uvolnění exsudátu do okolí, ale do jemné pěny, která má vysokou retenční schopnost. Tato kombinace se jeví jako výhodná i v případě léčby dekubitů, kde je nesmírně důležité eliminovat tlak podložky, na které pacient leží. U pacientky, která aplikovala nový materiál na defekt žilní etiologie vzniklý po traumatu, došlo k vymizení bolestivosti rány, která do té doby pacientku velmi obtěžovala a pacientka sama hodnotila materiál jako velmi příjemný. Tento nový materiál byl kombinovaný s HyalEcaSan gelem, který byl aplikovaný na spodinu rány z důvodu zvýšení antibakteriálního účinku. V průběhu léčby došlo k navození poměrně rychlé granulace a epitelizace u pacientky s defektem nezhojeným 20 let, který vznikl po traumatu a jeho hojení bylo komplikované trombózou. Tento nový materiál hodnotí i pacientka i lékařka velmi pozitivně a doporučuje jeho zavedení do běžné praxe lékařů věnujících se hojení dlouhodobě se nehojících ran.