K 37: Mechanismy účinku lokálního podtlaku v léčbě ran

Aplikace lokálního podtlaku v léčbě poruchy hojení byla patentována v roce 1991. Od té doby se tato metoda rozšířila v řadě klinických indikací zahrnujících léčbu akutní i chronické rány, a v některých indikacích se stala metodou volby. V průběhu posledních deseti let byla publikována celá řada studií významně prohlubující naše znalosti o mechanismu účinku podtlaku, založeného nejen na prosté stimulaci novotvorby granulační tkáně. Tkáňová deformace (makrodeformace), deformace na celulární a subcelulární úrovni (mikrodefromace) a rychlost a směr toku intersticiální tekutiny jsou nejen účinnými stimulátory novotvorby granulační tkáně, ale i významně ovlivňují její kvalitu. K tomu přispívá i aktivní zásah lokálního podtlaku do biochemických pochodů v ráně ve smyslu zkrácení prozánětlivých procesů. Dále se ukazuje, že role arbitrárně doporučených hodnot podtlaku k optimalizaci novotvorby granulační tkáně je menší než se původně předpokládalo. Na druhou stranu může být tvorba a kvalita granulační tkáně ovlivněna změnou chemické struktury výplňového materiálu.