10. Interpretace fetálního kardiotokogramu – FIGO 1986


Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2013, 78, č. Supplementum s. 26-27
Kategorie: DOPORUČENÉ POSTUPY V PERINATOLOGII

Kardiotokografie – klasifikaci FIGO je nutno stále pokládat za závaznou.

Při interpretaci fetálního kardiotokogramu (CTG) je nezbytné zohlednit pět faktorů:

  • jde-li o záznam antepartální, či intrapartální (porodní doba), kde platí nepatrně jiná kritéria;
  • gestační stáří (fetální pohybová aktivita i srdeční frekvence se vztahují ke gestačnímu stáří plodu);
  • polohu matky (např. při poloze na zádech je nebezpečí syndromu venae cavae neboli supinačního syndromu);
  • stav aktivity plodu (spánek, bdění, pohyby);
  • léky podané matce, včetně analgezie (aplikace prostaglandinů, oxytocinu, kortikoidů – zúžení oscilací po 24–48 hod., epidurální analgezie).

Klasifikace kardiotokogramu

Kardiotokogram zhodnotíme podle kritérií FIGO z roku 1986 s přihlédnutím ke skutečnosti, jde-li o antepartální, či intrapartální záznam, a následně jej zařadíme do jedné ze tří kategorií:

  • záznam fyziologický (F),
  • záznam suspektní (S),
  • záznam patologický (P).

Z forenzních důvodů je nezbytné vyhodnocovat všechna níže zmíněná kritéria a záznam poté zařadit mezi fyziologické, suspektní či patologické. Pokud bychom CTG popsali pouze jako „reaktivní“, pak se vyjadřujeme jenom k přítomnosti akcelerací a nikoli k ostatním parametrům.

Klasifikace antepartálního kardiotokogramu

(děložní činnost není přítomna nebo je nepravidelná, nebo je pravidelná, ale slabá, nevedoucí k progresi nálezu)

Fyziologický obraz

Kardiotokogram můžeme popsat jako fyziologický, pokud splňuje všechna tato kritéria:

  • bazální frekvence 110–150 tepů za minutu (normokardie);
  • amplituda variability ozev plodu 10–25 tepů za minutu (undulatorní oscilace);
  • nepřítomnost decelerací;
  • přítomnost více než 2 akcelerací za 20 minut.

Suspektní obraz

V suspektním obrazu se objevuje vždy jedno či více z těchto kritérií (kombinace suspektních kritérií znamená v mnoha případech posun do obrazu patologického):

  • bazální frekvence 150–170 tepů/min., tj. lehká tachykardie, nebo 110–100 tepů/min., tj. lehká bradykardie;
  • amplituda variability plodových ozev 5–10 tepů/min. (zúžené undulace) více než 40 minut;
  • zvýšení variability nad 25 tepů/min. (saltatorní oscilace);
  • nepřítomnost akcelerací více než 40 minut;
  • sporadické decelerace, kromě těžkých.

Patologický obraz

V patologickém obrazu se objevuje jedno čí více z těchto kritérií:

  • bazální frekvence více než 170 tepů/min., tj. těžká tachykardie, či méně než 100 tepů/min., tj. těžká bradykardie;
  • přetrvává amplituda variability plodových ozev méně než 5 tepů/min. více než 40 minut (silentní křivka);
  • periodické decelerace – závažné rané, dále pozdní a variabilní, zvlášť závažné jsou prolongované pozdní nebo variabilní decelerace (více než 1 minutu);
  • sporadické těžké decelerace;
  • sinusoidní křivka (vzhledem připomíná pravidelně rozkolísanou silentní křivku s oscilační frekvencí 2–5 průchodů nulovými body za minutu, o amplitududě obvykle 5–15 tepů/min. v trvání více než 20 minut).

Klasifikace intrapartálního kardiotokogramu

Fyziologický obraz

Kardiotokogram můžeme popsat jako fyziologický, pokud splňuje všechna tato kritéria:

  • bazální frekvence 110–150 tepů/min. – normokardie;
  • 2 a více akcelerací za 20 minut;
  • časné decelerace (v pozdní fázi I. doby porodní, které nemají větší amplitudu než 50 tepů);
  • amplituda oscilací 10–25 tepů za minutu.

Suspektní obraz

V suspektním obrazu se objevuje vždy jedno či více z těchto kritérií:

  • bazální frekvence 150–170 tepů/min. – lehká tachykardie, nebo 100–110 tepů/min. – lehká bradykardie a nepřítomnost decelerací;
  • chybění akcelerací déle než 40 minut;
  • variabilní decelerace – pokles o méně než 60/min. v trvání méně než 60 s.;
  • amplituda oscilací 5–10 tepů/min. déle než 40 minut při normální bazální frekvenci a nepřítomnosti decelerací;
  • přechodná krátkodobá bradykardie (pod 100 tepů/min. v trvání 3 minuty, pod 80 tepů/min. v trvání 2 minut).

Patologický obraz

V patologickém obrazu se objevuje jedno či více z těchto kritérií:

  • bazální srdeční frekvence pod 100 tepů/min. – závažná bradykardie, nebo více než 170 tepů/min. – závažná tachykardie;
  • závažné opakující se rané decelerace (o amplitudě více než 50 tepů), závažné variabilní decelerace, pozdní decelerace;
  • amplituda oscilací 0–5 tepů/min. – silence – déle než 40 minut.

Nejzávažnější jsou případy nepohyblivé bazální frekvence bez oscilací – silence, ev. s malými deceleracemi po každé kontrakci a hlavně sinusoidní oscilace.


Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo Supplementum

2013 Číslo Supplementum

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se