4. Postup péče o novorozence Streptococcus agalactiae (GBS) negativních, pozitivních nebo nevyšetřených matek – doporučený postup


Autoři: J. Macko;  J. Zach
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2013, 78, č. Supplementum s. 80-82
Kategorie: DOPORUČENÉ POSTUPY 
ČESKÉ NEONATOLOGICKÉ SPOLEČNOSTI

Autoři

J. Macko, J. Zach

Oponenti

Výbor České neonatologické společnosti ČLS JEP

I. Úvod, definice problému a cíle

Streptococcus agalactiae (GBS) je hlavní a nejčastější příčinou časných novorozeneckých infekcí a s nimi spojené novorozenecké morbidity a mortality. Z tohoto důvodu je profylaxe přenosu infekce z matky na novorozence jednou z důležitých součástí perinatální péče. Součástmi této profylaxe jsou intrapartální podávání antibiotik (chemoprofylaxe) a následná péče o novorozence těchto matek.

Stanovení určitých postupů v péči o novorozence GBS pozitivních či nevyšetřených matek vychází z poznatků, že přes veškerá opatření nelze zcela vyloučit přenos Streptococcus agalactiae z matky na novorozence a zabránit vzniku časné GBS infekce u novorozence.

Cílem tohoto doporučení je tak snaha o snížení novorozenecké morbidity i mortality způsobené Str. agalactiae sjednocením postupů v péči o novorozence těchto GBS pozitivních či nevyšetřených matek.

II. Souhrn zásad provádění intrapartální chemoprofylaxe

Zavedení intrapartální chemoprofylaxe u GBS pozitivních matek znamená statisticky významné snížení incidence časné novorozenecké infekce způsobené Str. agalactiae, frekvence časné GBS sepse klesla na 0,5–1,0 promile. Zásady provádění intrapartální chemoprofylaxe lze stručně shrnout do následujících bodů:

Zjištění GBS stavu těhotných:

  • provádět antenatální kultivační vyšetření v 35.–37. týdnu těhotenství;
  • provádět kultivaci z dolní třetiny pochvy nebo z pochvy a rekta současně;
  • při kultivacích pouze z pochvy zůstává až 35 % GBS kolonizovaných těhotných neodhaleno.

Indikacemi k intrapartální chemoprofylaxi jsou:

  • předchozí dítě s invazivní GBS infekcí,
  • GBS bakterurie/IMC během těhotenství,
  • pozitivní GBS kultivační screeningové vyšetření v 35. až 37. týdnu těhotenství,
  • GBS stav neznámý (neprovedeno kultivační vyšetření či výsledek neznámý) a přítomnost jednoho z rizikových faktorů – porod před 37. týdnem těhotenství,
  • PROM trvající 18 a více hodin,
  • teplota matky za porodu > 38 oC.

Intrapartální chemoprofylaxe není indikována v případě:

  • negativního vaginálního nebo rektovaginálního kultivačního vyšetření v 35.–37. t.t.,
  • plánovaného císařského řezu bez známek začátku porodu a při neporušených plodových obalech,
  • je-li kultivační vyšetření v probíhajícím těhotenství negativní, přestože v předchozím těhotenství bylo pozitivní.

Doporučený postup provádění intrapartální chemo-profylaxe

  1. neléčit bezpříznakovou GBS kolonizaci v průběhu těhotenství, výjimkou je bakteriurie resp. IMC;
  2. volba druhu antibiotika pro intrapartální chemoprofylaxi:
  • Doporučeno:

Penicilin G – 5 mil. jednotek i.v. jako iniciální dávka, dále 2,5 mil. jednotek i.v. každé 4 hodiny až do porodu.

  • Alternativa:

Ampicilin – 2 g i.v. jako iniciální dávka, dále 1 g i.v. za 4 hodiny a dále 1 g i.v. po 6 hodinách. Při této alternativě nelze vyloučit vznik novorozeneckých sepsí způsobených kmeny E. coli.

  • Při riziku alergické reakce na PNC

Klindamycin – 900 mg i.v. po 8 hod. až do porodu (rezistence GBS na klindamycin až 15 %).

Erytromycin – 500 mg i.v. po 6 hod. až do porodu (rezistence GBS na erytromycin až 25 %).

  • Při riziku alergické reakce na PNC a rezistenci na klindamycin nebo erytromycin

Vankomycin – 1 g i.v. každých 12 hodin až do porodu.

Dostatečnost intrapartální chemoprofylaxe

Za dostatečnou lze považovat intrapartální chemoprofylaxi tehdy, jestliže byla první dávka ATB podána alespoň  4 hodiny před porodem. To platí především pro penicilin, ampicilin a klindamycin.

III. Indikace k zahájení zvýšené observace, vyšetřování a terapie u novorozenců matek GBS negativních, pozitivních a nevyšetřených

Určení postupu v péči o novorozence vychází z GBS stavu matky, z provedené či neprovedené intrapartální chemo-profylaxe, z přítomnosti či nepřítomnosti rizikových faktorů za porodu. Podle toho můžeme rozlišit několik indikačních skupin:

Skupina I – GBS negativní matka, porod po 35. týdnu těhotenství

Opatření: zvýšená observace* - ne, dg. vyšetření+ - ne, terapie# ne

Skupina IIa – GBS pozitivní matka, intrapartální chemoprofylaxe dostatečná

  • riziko časné GBS sepse je minimální, předpoklad maximální možné ochrany novorozence

Opatření: zvýšená observace* - ne, dg. vyšetření+ - ne, terapie# - ne

Skupina IIb – GBS pozitivní matka, intrapartální chemoprofylaxe nedostatečná nebo neprovedena

  • a)    bez rizikových faktorů

Opatření: zvýšená observace* po 48 hod., dg. vyšetření+ - ne, terapie# - ne

  • b)    přítomnost jednoho z rizikových faktorů (teplota za porodu 38 °C a více, PROM 18 hod. a více, gestační týden 35 a méně, předchozí dítě s GBS infekcí, GBS bakterurie v těhotenství)

Opatření: zvýšená observace* po 48 hod., dg. vyšetření+ - ano, terapie při klinických nebo laboratorních známkách infekce

Skupina III – GBS stav matky neznámý

  • a)    bez rizikových faktorů, intrapartální chemoprofylaxe neprovedena

Opatření: zvýšená observace* po 48 hod., dg. vyšetření+ - ne, terapie# - ne

  • b)    rizikové faktory přítomny, intrapartální chemoprofylaxe dostatečná

Opatření: zvýšená observace* po 48 hod., dg. vyšetření+ - ne, terapie# - ne

  • c)    rizikové faktory přítomny, intrapartální chemoprofylaxe neprovedena nebo nedostatečná

Opatření: zvýšená observace* po 48 hod., dg. vyšetření+ - ano, terapie při klinických nebo laboratorních známkách infekce

Skupina IV – GBS bakteriurie v nynějším těhotenství nebo předchozí porod dítěte s časnou GBS sepsí

Opatření: postup identický jako v případě GBS pozitivních matek (skupina IIa nebo IIb)

Skupina V – Plánovaný porod císařským řezem

Pokud nedošlo k  porušení plodových obalů a odtoku plodové vody před císařským řezem a porod nezačal, pak - zvýšená observace* - ne, dg. vyšetřování+ - ne, terapie# - ne

V případě odtoku plodové vody či zahájení porodu a GBS pozitivity – přístup stejný jako u GBS pozitivních matek a spontánním porodu (skupina IIa nebo IIb)

Vysvětlivky:

*     Zvýšená observace – znamená monitorování akce srdeční, dechu, teploty v intervalech ne delších než 3 hod., vhodné použití monitoru vitálních funkcí, pulzního oxymetru nebo apnea monitoru.

   Dg. vyšetření – představuje odběr  KO+ diff., CRP, hemokultury do 12 hod. po porodu.

#     Terapie – zahájit empirickou ATB terapii (ampicilin, gentamicin) vždy při klinických známkách neonatální sepse.

Toto doporučení nepostihuje a ani nemůže postihnout všechny alternativy, které mohou v klinické praxi nastat. Pro naprostou většinu klinických situací však představuje doporučený postup v péči o novorozence GBS pozitivních, negativních a nevyšetřených matek.



Zdroje

1. AAP. Revised Guidelines for Prevention of Early-Onset Group B Streptococcal Infection. Pediatrics, 1997, 99.

2. Tucker, ME. GBS Prevention Guidelines Seem to Make a Difference. Pediatric News, 1998, 32, p. 1-5.

3. Hager, WD., Schucha, A., Gibbs, R., et al. Prevention of perinatal group B streptococcal infection: current controversies. Obstet Gynecol, 2000, 96, 1, p. 141–145.

4. Apgar, BS., Greenberg, G., Yen, G. Prevention of Group B Streptococcal disease in the newborn. Amer Fam Phys, 2005, 71, 3.

5. Schrag, S., Gorwitz, R., Fultz-Butts, K. Revised Guidelines for Prevention of Perinatal Group B Streptococcal Disease. CDC Recommendations and Reports, August 16, 2002, p. 1–22.

6. Schuchat, A. Neonatal group B streptococcal disease – screening and prevention. N Engl J Med, 2000, 343, p. 209–210.

7. Měchurová, A., Vlk, R., Unzeitig, V. Doporučený postup při screeningu a léčbě streptokoků skupiny B v těhotenství. Čes Gynek, 2004, 69, 5, s. 421–422.

8. Adair, CE., et al. Risk factors for early-onset group B streptococcal disease in neonates: a population-based case-control study. Canad Med Ass J, 2003; 169, 3, p. 198–202.

9. Ruoff, KL., Whiley, RA., Bighton, D. Streptococcus. In Murray, PR. ed. Manual of Clinical Microbiology, 8 th ed., ASM 2003.

Web: www.cdc.gov/groupbstrep

www.acog.org

www.aap.org

www.pediatrics.org/cgi/content/full/103/6/e78

www.cdc.gov/mmwr

www.zuova.cz

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo Supplementum

2013 Číslo Supplementum

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se