28. Extrakce plodu vakuumextrakcí - doporučený postup


Autoři: O. Šimetka
Vyšlo v časopise: Čes. Gynek.2013, 78, č. Supplementum s. 55-56
Kategorie: DOPORUČENÉ POSTUPY V PERINATOLOGII

Autor

O. Šimetka

Oponenti

Výbor Sekce perinatální medicíny ČGPS ČLS JEP
Výbor České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP

Úvod

Vakuumextrakce (VEX) je metoda sloužící k usnadnění porodu hlavičky v indikovaných situacích. Je vedle kleští (forceps, F) dalším nástrojem umožňujícím operační vaginální porod.

Operační vaginální porod je spojen s riziky pro matku i pro plod a každou indikaci je tedy nutné pečlivě zvažovat [1].

Měly by být učiněny všechny kroky k omezení frekvence užití technik operačního vaginálního porodu.

Na druhé straně, nelze ale provozovat porodnickou praxi bez užití těchto technik.

Porodník volí nástroj (VEX nebo forceps) s ohledem na své dovednosti, technické podmínky, specifické okolnosti porodu a vybavení pracoviště.

Indikace

Indikace k operačnímu vaginálnímu porodu per VEX lze rozdělit na indikace ze strany plodu a indikace ze strany matky.

Ze strany matky

  • Nepostupující II. doba porodní z různých důvodů. Je nutné se pokusit o stanovení příčiny nepostupujícího porodu a vyloučit situaci neumožňující vaginální dokončení porodu, zejména kefalopelvický nepoměr;
    • sekundárně nedostatečná děložní činnost u protrahovaného porodu;
    • abnormální rotace hlavičky;
    • vyčerpaná rodička;
    • porucha břišního lisu;
    • potřeba snížení zátěže rodičky – u stavů či chorob, kdy by v důsledku nadměrné námahy mohlo dojít ke zhoršení stavu matky (oční vady, kardiopatie, hypertenzní krize, neurologická onemocnění, závažná plicní onemocnění).
  • Nutnost rychlého ukončení porodu v různých situacích – epileptický záchvat, eklamptický záchvat, bezvědomí matky.

Ze strany plodu

  • předpokládaná tíseň plodu;
  • speciální situace – např. usnadnění porodu hlavičky u císařského řezu.

Kontraindikace

  • nesplněné podmínky k provedení extrakční operace;
  • nezralost plodu – méně než 36. týden (výjimečně lze užít i u plodů gestačního stáří 34-36 týdnů) [2,3] ;
  • známé onemocnění plodu provázené poruchou mineralizace kostí (osteogenesis imperfecta) nebo známé krvácivé onemocnění plodu;
  • jiné komplikace neumožňující dokončení porodu vaginální cestou;
  • obličejová a čelní poloha.

Podmínky a předpoklady úspěšné operace

  • podmínky umožňující vaginální instrumentální porod;
  • poloha plodu podélná hlavičkou (záhlavím, temenem, záhlavím v abnormální rotaci);
  • hlavička vstouplá v šíři pánevní;
  • odteklá plodová voda;
  • zašlá branka;
  • plod starší než 36 týdnů (výjimečně lze užít i u plodů gestačního stáří 34–36 týdnů);
  • informovaná rodička, je-li při vědomí;
  • respektování základních pravidel asepse (nejde ale o sterilní výkon);
  • přítomnost porodníka se zkušenostmi s danou porodnickou technikou;
  • znalost opatření pro případ neúspěšné vaginální operace a podmínky k jejich zajištění;
  • znalost porodnického nálezu a správná indikace.

Technika provedení vakuumextrakce

  • vyprázdnění močového měchýře;
  • zavedení peloty;
  • kontrola nasazení peloty k vyloučení zachycení poševní stěny mezi pelotu a hlavičku;
  • vytvoření podtlaku (0,6–0,8 kg/cm2, asi 400–600 mm Hg) a opětovná kontrola pochvy a peloty;
  • při nástupu kontrakce pak za pomoci břišního lisu rodičky vytváříme mírný, stabilní tah za pelotu, přičemž respektujeme osu porodního kanálu;
  • po ukončení výkonu pečlivá kontrola porodního poranění matky.

Selhání metody – neúspěšná vakuumextrakce

Ani jedna z metod operačního vaginálního porodu nezajišťuje bezpečné dokončení vaginálního porodu [1, 3].

Opatření při neúspěšné vakuumextrakci

Při prvním sklouznutí peloty se doporučuje opětovné nasazení peloty, vytvoření podtlaku a pokračování ve výkonu [1].

Po dvou sklouznutích se doporučuje buď provedení ještě jednoho posledního pokusu o VEX, nebo rovnou přechod na porod klešťový, nebo ukončení porodu císařským řezem [1].

Po třech sklouznutích by situace měla být řešena již jinou metodou (kleštěmi nebo císařským řezem) [1].

Císařský řez prováděný v II. době porodní je nicméně výkon rizikový, který je spojen s vyšším výskytem komplikací pro matku i novorozence a operatér si musí být této skutečnosti vědom a rozhodnout se na základě okolností konkrétního případu [2].

Poznámka

Selhání operačního vaginálního porodu je závažná a obtížně řešitelná situace. 

  • Každý případ selhání by měl být podroben rozvaze, zda bude použit jiný nástroj (F po VEX), nebo zda bude proveden císařský řez bez dalšího pokusu o instrumentační porod [3].
  • Horší perinatologické výsledky spojené s VEX a F jsou spíše výsledkem podmínek, kvůli kterým je výkon indikován (např. hypoxie, protrahovaný porod), než samotnou metodou operačního vaginálního porodu [3, 4].
  • Hranice, kdy bude selhání metody řešeno jiným nástrojem, opakováním výkonu stejným nástrojem nebo rovnou přechodem k císařskému řezu, nemůže být přesně stanovena a bude vždy výsledkem úvahy klinika v závislosti na okolnostech porodu [3].

Poznámka: Výkon patří k porodnickým operacím a měl by být sepsán operační protokol.


Zdroje

1. Johanson, RB., Menon, V. Vacuum extraction versus forceps for assited vaginal delivery (review), Cochrane Database of Systematic Reviews 1999, Issue 2. Art. No. CD 000224. DOI: 10.1002/14651858.CD000224.

2. Strachan, BK., Murphy, DJ. Operative vaginal delivery, RCOG, Guideline No. 26, revised October 2005.

3. Royal Australian and New Zealand College of Obstetricians and Gynaecologists. Instrumental Vaginal Delivery. College statement No. C-Obs 13 Melbourne: RANZCOG, 2004 (www.ranzcog.edu.au/publications/statements/C-Obs13.pdf).

4. Vacca, A., Billings, RG., Vines, VL. http://www.obgmanagement.com/mededlibr/PDFs/0204_VAD.pdf

Štítky
Dětská gynekologie Gynekologie a porodnictví Reprodukční medicína

Článek vyšel v časopise

Česká gynekologie

Číslo Supplementum

2013 Číslo Supplementum

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se