-
Články
Top novinky
Reklama- Vzdělávání
- Časopisy
Top články
Nové číslo
- Témata
Top novinky
Reklama- Kongresy
- Videa
- Podcasty
Nové podcasty
Reklama- Kariéra
Doporučené pozice
Reklama- Praxe
Top novinky
ReklamaDiagnosticky užitečné artefakty v bedside sonografii
Vyšlo v časopise: Svět praktické medicíny, 3, 2022, č. 2, s. 88-91
Kategorie: Z praxe
Souhrn
Sonografický obraz většinou obsahuje artefakty, které často ztěžují jeho diagnostickou výtěžnost. Ať se jedná o zeslabení signálu, který znemožňuje vidět část obrazu, a/nebo o útvar napodobující nějakou strukturu nebo patologii, bývají artefakty většinou hodnoceny jako něco nežádoucího. Některé z nich však mohou diagnostickou výtěžnost obrazu naopak zvýšit. Moderní sonografické přístroje mají tendence artefakty potlačovat, a tak je užitečné u každého přístroje nastudovat, jak toto potlačení snížit nebo vypnout.
V následujícím textu uvádíme nejčastější diagnosticky využitelné artefakty v sonografických obrazech včetně ilustračních obrázků. Na závěr uvedeme příklad z praxe.
Akustický stín
Objevuje se za útvarem, jehož složení brání průchodu ultrazvukového vlnění. Může to být jak struktura o velké akustické impedanci (kost, chrupavka), tak struktura o nízké akustické impedanci (vzduch, plyn). Mohou to být jednak anatomické struktury (obratle, žebra, plyn v lumen střev), jednak struktury patologické (cholecystolitiáza, nefrolitiáza, plyn v abscesu). Na obrázcích vidíme akustické stíny za obratlem (Obr. 1), vzduchem v tlustém střevě (Obr. 2), cholecystolitiázou (Obr. 3) a nefrolitiázou (Obr. 4). Povšimněme si rozdílu v barvě těchto stínů – zatímco za pevnou překážkou jsou stíny tmavé, za plynem se jedná o odstíny šedé nebo o barvu bílou. Rozdíl je dán důvodem pro vznik stínu. Při významné absorpci ultrazvukového vlnění je akustický stín tmavý, při významné reflexi naopak vyplňují stín echogenní reverberační fenomény. Stín vždy dosahuje konce obrazu. Podle recentně publikované studie provedené na 2268 pacientech vyšla senzitivita detekce nefrolitiázy v B-módu 96,39 % a specificita 80,77 %, při využití twinkling artefaktu byla senzitivita 96,98 % a specificita 90,39 %.
Obr. 1. Akustický stín za obratlem; a) sonografický snímek, b) kresba.
Obr. 2. Vzduch v colon transversum bránící zobrazení anatomických struktur za ním; a) sonografický snímek, b) kresba.
Obr. 3. Akustický stín za konkrementem ve žlučníku. Stín vychází ze struktury konkrementu a pokračuje do periferie obrazu. Jelikož nedochází k žádnému šíření signálu za překážku, ve stínu se již nezobrazují žádné anatomické struktury; a) sonografický snímek, b) kresba.
Obr. 4. Akustický stín za nefrolitiázou; a) sonografický snímek, b) kresba.
Diagnostický význam. Přítomnost stínu nás upozorní na to, že se na jeho začátku může (ale nemusí) skrývat např. konkrement. Často jej pozorujeme i v případě, že samotnou strukturu jej vytvářející nevidíme. Jindy nás může vyvést z diagnostických rozpaků – podpoří naše podezření, že pozorovaná struktura je třeba onen zmiňovaný konkrement.
Dorzální akustické zesílení
Pokud signál prochází strukturou, která dobře vede akustické vlnění, můžeme za touto strukturou pozorovat zdánlivé zesílení akustického signálu, a to právě proto, že v této struktuře, v porovnání s ostatními tkáněmi, došlo k menší ztrátě. Typickými útvary, které způsobují dorzální akustické zesílení, jsou cysty (Obr. 5), močový měchýř (Obr. 6), žlučník (Obr. 7), v některých případech i hemangiomy.
Obr. 5. Dorzální akustické zesílení za cystou. Na obrázku můžeme rovněž vidět okrajové stíny;
a) sonografický snímek, b) kresba.
Obr. 6. Dorzální akustické zesílení za močovým měchýřem zlepší zobrazení prostaty. Močový měchýř je v tomto případě využit jako tzv. akustické okno.
Obr. 7. Dorzální akustické zesílení za žlučníkem.
Diagnostický význam. Kromě lepšího zobrazení struktur v místě zesílení signálu (např. prostaty za naplněným močovým měchýřem) nám tento jev dává informaci o tom, že se tento útvar skládá z hmoty dobře vedoucí signál, např. že se jedná o cystu obsahující tekutinu.
Okrajový stín
Vychází nejčastěji z krajů útvaru naplněného tekutinou (např. cysta, žlučník) směrem dále od sondy až do okraje obrazu (Obr. 8), typicky i za velkými cévami zobrazenými v příčném řezu (například za stěnami a. carotis communis (Obr. 9). Často vídáme okrajové stíny za cystickým útvarem, mezi nimi pak akustické zesílení (viz Obr. 5a).
Obr. 9. Okrajové stíny za okrajem cévní struktury; a) sonografický snímek, b) kresba.
Reverberační fenomén
Jedná se o opakující se zdánlivé echogenní struktury paralelní se sondou.
Vznikají odrazem již se vracejícího ultrazvukového signálu od sondy a jejím opakovaným putováním směrem k reflektující struktuře a zpět.
Objevují se tudíž vždy ve stejné vzdálenosti odpovědné struktury od sondy, resp. násobku této vzdálenosti. Příčinou může být vzduch v dutině břišní, aerobilie, plyn vznikající při gangréně střev apod. Můžeme je pozorovat za stěnou žlučníku s nánosy cholesterolu, resp. kalcia, nebo za žlučovými cestami (chronická cholangitida).
Twinkling artefakt
Za tento efekt objevující se v barevném dopplerovském zobrazení poprvé popsaný v roce 1996, jsou podle jedné teorie odpovědné mikrobubliny na povrchu konkrementů.1 Podle literatury se udává, že se vyskytuje u 43–96 % ledvinových konkrementů.2, 3 Vzniká nejčastěji za pevným tělesem typu nefrolitiázy, ureterolitiázy, méně cholecystolitiázy. Objevuje se často spolehlivě i tehdy, není-li litiáza dostatečně zřetelně zobrazena. Vidíme jej jako vějíř různobarevných pruhů vycházející z konkrementu směrem od sondy do periferie obrazu.4 Většinou nedosahuje okraje obrazu (podle nastavené hloubky).
Diagnostický význam. Tento artefakt nás může upozornit na konkrementy, které v běžném B-módu nevidíme.
Zrcadlení
Tento fenomén vzniká na rozhraní odrážející tkáně. Projevuje se zobrazením anatomických struktur v místě, kde reálně nejsou. Typickým příkladem je bránice a zobrazení struktur jater nad ní (v místě, kde již žádná jaterní struktura není) (Obr. 10 a 11). Výsledné zrcadlové fenomény závisejí na akustické impedanci zrcadla. Tato „zrcadla“ mohou být akusticky zcela nepropustná nebo mohou být propustná částečně.
Obr. 10. Zrcadlení jaterního parenchymu za bránicí. V prostoru za bránicí vidíme některé typické anatomické struktury jaterního parenchymu.
Obr. 11. Zrcadlení jaterního parenchymu za bránicí – detail. Detailní zobrazení pomocí funkce zoom nám ukazuje zrcadlení cévní struktury, která se nachází před bránicí (myšleno mezi bránicí a ultrazvukovou sondou), do prostoru za ní, tedy dále od ultrazvukové sondy.
Diagnostický význam. Zrcadlením se nám může zobrazit anatomická struktura do míst, kam nepatří. Tímto způsobem může být někde falešně diagnostikována patologie. Vzduch ve zdravých plicích odráží běžně až 99 % ultrazvukového signálu. Chybějící zrcadlení jaterních struktur bránicí může znamenat např. pleurální výpotek v místě nad zobrazenou částí bránice.
Souhrn
Diagnostický význam jednotlivých artefaktů je uveden v tabulce 1.
Tab. 1. Diagnostický význam artefaktů na sonografických obrazech
MUDr. Zdeněk Hess, Ph.D.
Ordinace všeobecného praktického lékařství s. r. o.,
Česká společnost pro ultrazvuk v medicíně,
Fakulta zdravotnických studií ZČU v Plzni
MUDr. Milan Kocián
Česká společnost pro ultrazvuk v medicíně,
Visual Medicine s. r. o., Olomouc
MUDr. Igor Romanko
Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní
medicíny 1. LF UK a VFN v Praze
Zdroje
1. Simon JC, Sapozhnikov OA, Kreider W, et al. The role of trapped bubbles in kidney stone detection with the color Doppler ultrasound twinkling artifact. Physics in Medicine & Biology 2018;63(2):025011. https://doi.org/10.1088/1361-6560/aa9a2f.
2. Sorensen MD, Harper JD, Hsi RS, et al. B-mode ultrasound versus color Doppler twinkling artifact in detecting kidney stones. J Endourol 2013;27(2):149–53. doi: 10.1089/ end.2012.0430. Epub 2013 Jan 30. PMID: 23067207; PMCID: PMC3573723.
3. Masch WR, Cohan RH, Ellis JH, et al. Clinical effectiveness of prospectively reported sonographic twinkling artifact for the diagnosis of renal calculus in patients without known urolithiasis. AJR Am J Roentgenol 2016;206(2):326–31. doi: 10.2214/ AJR.15.14998. PMID: 26797359.
4. Liu N, Zhang Y, Shan, K, Yang R, Zhang, X. Sonographic twinkling artifact for diagnosis of acute ureteral calculus. World J Urol 2019;38(2):489–495. https://doi.org/10.1007/ s00345-019-02773-z.
Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Článek vyšel v časopiseSvět praktické medicíny
Nejčtenější tento týden
2022 Číslo 2- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
- Metamizol jako analgetikum první volby: kdy, pro koho, jak a proč?
- Isoprinosin je bezpečný a účinný v léčbě pacientů s akutní respirační virovou infekcí
- Horní limit denní dávky vitaminu D: Jaké množství je ještě bezpečné?
- Infekce močových cest u dospělých – mezery v současných guidelines a doporučení pro klinickou praxi
-
Všechny články tohoto čísla
- Úvodní slovo
- Nové registrace v Evropě
- Horečky nejasného původu u dospělých
- Komentář k článku Horečky nejasného původu u dospělých
- Terminální stadium selhání ledvin: lékařská péče
- Komentář k článku Terminální stadium selhání ledvin: lékařská péče
- Novinky v očkování v ordinaci všeobecného praktického lékaře
- Zapomínáme na prevenci chřipky?
- Lékový profil: Apexxnar
- Multisystémový zánětlivý syndrom u dětí spojený s COVID-19: etiologie, patofyziologie a příznaky
- Úzkostná porucha „všedního dne“ a moderní léčebné strategie
- Diagnostika a terapie demencí – stručný praktický návod
- Červené oko v ordinaci praktického lékaře
- „Bez ordinování bych nebyl pro studenty ani kolegy dostatečně přesvědčivý“
- Nové možnosti v diagnostice a léčbě polyneuropatií
- Kdy odeslat hypertonika do centra pro hypertenzi?
- Moderní možnosti v léčbě plicní hypertenze
- Transthyretinová amyloidóza srdce: mysleme na ni!
- Aterosklerotické postižení karotických tepen – diagnostika a léčba symptomatických a asymptomatických stenóz
- Probiotika v prevenci a léčbě onemocnění u dětí v roce 2022
- Diagnosticky užitečné artefakty v bedside sonografii
- Léčba úzkosti v první linii
- Terapie budoucnosti – základní principy a možnosti využití genové terapie
- Znalostní test: 2 kredity ČLK
- Svět praktické medicíny
- Archiv čísel
- Aktuální číslo
- Informace o časopisu
Nejčtenější v tomto čísle- Aterosklerotické postižení karotických tepen – diagnostika a léčba symptomatických a asymptomatických stenóz
- Nové možnosti v diagnostice a léčbě polyneuropatií
- Terminální stadium selhání ledvin: lékařská péče
- Novinky v očkování v ordinaci všeobecného praktického lékaře
Kurzy
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Autoři: prof. MUDr. Vladimír Palička, CSc., Dr.h.c., doc. MUDr. Václav Vyskočil, Ph.D., MUDr. Petr Kasalický, CSc., MUDr. Jan Rosa, Ing. Pavel Havlík, Ing. Jan Adam, Hana Hejnová, DiS., Jana Křenková
Autoři: MUDr. Irena Krčmová, CSc.
Autoři: MDDr. Eleonóra Ivančová, PhD., MHA
Autoři: prof. MUDr. Eva Kubala Havrdová, DrSc.
Všechny kurzyPřihlášení#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#Zapomenuté hesloZadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
- Vzdělávání