Horké aktuality v registracích EMA

Souhrn

Výbor pro humánní léčivé přípravky (CHMP) Evropské lékové agentury (EMA) doporučil na svých zasedáních v dubnu a květnu řadu zajímavých přípravků s inovativním mechanismem účinku. Ty by mohly znamenat významný posun v léčbě autoimunitních onemocnění, atopické dermatitidy či např. neurofibromatózy, avšak nejenom zde.¹

V následujícím textu se podrobněji zaměříme na satralizumab v léčbě Devicovy choroby, tralokinumab v léčbě atopické dermatitidy, selumetinib v léčbě neurofibromatózy, rozšíření indikací osimertinibu v léčbě nemalobuněčného karcinomu plic a inovativní trojkombinaci indakaterol/glykopyrronium/mometazon v léčbě astmatu.

Inovace v léčbě spektra onemocnění neuromyelitis optica

V čele těchto uvedených doporučení CHMP je nepochybně monoklonální protilátka satralizumab. Indikována je jako monoterapie nebo v kombinaci s imunosupresivní terapií k léčbě onemocnění neuromyelitis optica a poruchy jejího širšího spektra (NMOSD) neboli Devicovy choroby u dospělých a dospívajících pacientů ve věku od dvanácti let, kteří jsou séropozitivní na anti-aquaporin-4 IgG (AQP4-IgG). NMOSD zahrnuje neuromyelitis optica charakterizovanou typicky optickými neuritidami a myelitidami, a další, zejména limitované formy, ke kterým patří i postižení jiných částí CNS (mozkový kmen, diencefalon, hypothalamus). Jde o poměrně vzácný, avšak život ohrožující stav, jenž může způsobit zhoršení nebo ztrátu zraku, ztrátu citlivosti, ztrátu kontroly střev a močového měchýře, stejně jako slabost a ochrnutí paží a nohou. Imunosupresivně působící satralizumab se váže na receptor interleukinu 6 (IL-6), čímž potlačuje jeho prozánětlivé účinky a významně tak zasahuje do patofyziologie daného onemocnění, díky čemuž významně snižuje riziko relapsu, a to za příznivého bezpečnostního profilu. K dispozici má být v předplněných injekčních stříkačkách (120 mg/ml) určených pro subkutánní podání.

Pozitivní stanovisko vychází především z výsledků dvou globálních klinických studií fáze III u osob s NMOSD, a sice SAkuraSky (v kombinaci s výchozí imunosupresivní léčbou) a SAkuraStar (v monoterapii).^2-4 V době vydání stanoviska byla tato léčivá látka registrována již ve dvaceti zemích včetně USA či Japonska.

Inovace u atopické dermatitidy

Monoklonální protilátka tralokinumab je zamýšlena pro léčbu dospělých se středně těžkou až těžkou formou atopické dermatitidy, kteří vyžadují systémovou léčbu. Mechanismus jejího účinku spočívá v inhibici signální cesty interleukinu 13 (IL-13), jenž se významně uplatňuje v patogenezi.

V registračních studiích, které byly podkladem schvalovacího řízení, je po­ukazováno především na jeho schopnost zlepšit stav pokožky měřený zlepšením skóre na škále IGA (Investigator‘s Global Assessment) a indexu EASI-75 (Eczema Area and Severity Index). Akcentováno je především významné potlačení svědění. Nejběžnějšími vedlejšími účinky jsou infekce horních cest dýchacích, reakce v místě vpichu, konjunktivitida a alergická konjunktivitida.⁵

Inovace u neurofibromatózy

Neurofibromatóza typu 1, autozomálně dominantní genetická porucha charakterizovaná mnohočetnými progresivními nádorovými a nenádorovými projevy, má omezené možnosti léčby. U pacientů s touto poruchou vede dysfunkce neurofibrominu k nadměrné aktivaci dráhy RAS. Její cílená inhibice je proto logickým léčebným přístupem, jenž se dříve osvědčil v preklinickém modelu neurofibromatózy typu 1 a nyní i na úrovni klinické.⁶

Léčivá látka selumetinib je určena k léčbě plexiformních neurofibromů neurofibromatózy typu 1 (NF1) u pediatrických pacientů starších 3 let. Sice jde o histologicky benigní nádory periferních nervových obalů, které se vyskytují až u poloviny osob s NF1, avšak nemocným mohou působit značné komplikace. Svým mechanismem účinku přitom plně zapadá do výše uvedeného rámce, tj. působí jako selektivní inhibitor mitogeny aktivovaných proteinkináz 1 a 2 (MEK 1/2), čímž jsou potlačeny proliferace a přežívání nádorově transformovaných buněk. Ve výsledku tak snižuje objem plexiformních neurofibromů a tím ulevuje od intenzity bolesti, zlepšuje mobilitu nemocných a zabraňuje vzniku kosmeticky nevzhledných lézí. Mezi nejčastěji uváděné nežádoucí účinky patří zvracení, vyrážka, zvýšená hladina krea tinfosfokinázy v krvi, průjem, nevolnost, suchá kůže, astenické příhody, horečka, akneiformní vyrážka, hypoalbuminemie, stomatitida, zvýšená aspartátaminotransferáza a paronychie.

Inovace v onkologii

Látka osimertinib je již od roku 2016 schválena k léčbě lokálně pokročilého nebo metastazujícího nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) s mutacemi receptoru pro epidermální růstový faktor (EGFR). Aktuálně však výbor CHMP doporučil rozšířit jeho registraci pro adjuvantní léčbu dospělých pacientů s NSCLC s mutací EGFR již v počátečním stadiu po úplné resekci nádoru. Toto stanovisko je založeno na výsledcích studie fáze III ADAURA, ve které bylo prokázáno statisticky významné zlepšení přežití bez onemocnění. V dubnu 2020 doporučil Nezávislý výbor pro monitorování údajů (IDMC), aby byla tato studie odslepena o dva roky dříve na základě „ohromné účinnosti“. Studie má však pokračovat s cílem zhodnocení vlivu na celkové přežití.⁷

Inovace v léčbě astmatu

Navzdory již existujícím inhalačním přípravkům bohatě využívaným v léčbě asthma bronchiale zůstává podle různých zdrojů více než 45 % pacientů se středně těžkým až těžkým astmatem nekontrolovaných, a proto jim hrozí vyšší riziko exacerbace, hospitalizace nebo úmrtí. To zdůrazňuje potřebu nových možností léčby k dosažení optimální kontroly nemoci a zlepšení kvality života.

CHMP na svém loňském zasedání, především s odkazem na kladné výsledky klinické studie IRIDIUM, doporučila schválení inovativní trojkombinace inda katerol/glykopyrronium/mometazon (pozn.: úhradu v ČR má od 1. 5. 2021). Přidanou hodnotou je zde kromě tří vzájemně komplementárně působících látek digitální nadstavba v podobě senzoru, jenž nabízí potvrzení inhalace a připomenutí léčby –⁠ tato data zaznamenává, a je tak cenným pomocníkem v dosažení lepší kontroly onemocnění. Nepochybně výhodou z pohledu nemocných je i snadné užívání spočívající v jediné inhalaci za den.^{1, 8} Terapeutický přínos této kombinace byl aktuálně v letošním roce prokázán i napříč různými populacemi nemocných (asijská, japonská, kavkazská).^9,10 Z klinického pohledu, zejména pak ve vztahu ke komfortu nemocných, je pak jistě významný i recentně publikovaný závěr klinické studie prokazující srovnatelný přínos ranního i večerního podání ve vztahu k setrvalému 24hodinovému účinku u osob s lehkým až středně těžkým astmatem.¹¹