Glosa k problematice telemedicíny V některých oborech je osobní kontakt s pacientem nenahraditelný

Souhrn

Telemedicína v současné pandemii koronaviru SARS-CoV-2 zažívá rozkvět. Je bezpochyby užitečná, neboť epidemická opatření omezují osobní kontakty lidí, a tedy i osobní setkání pacienta s lékařem. Možnost „návštěvy“ lékaře prostřednictvím telefonu, e-mailu nebo Skypu je proto prospěšná. Ovšem jedním z oborů, kde vyšetření i léčba jsou prostřednictvím telemedicíny velmi omezené, je psychiatrie.

Psychiatr svou diagnostiku a z velké části i terapii staví právě na osobním kontaktu s pacientem.⁴ Psychiatrické vyšetření má svá pravidla a musí se mu lékař naučit. Není to nějaké povídání se sousedem u kávy. Je třeba umět se ptát, pozorovat pacientovu mimiku a celkové chování, a hlavně umět mu naslouchat. Po stanovení diagnózy je třeba vše pacientovi srozumitelně vysvětlit, uklidnit ho a poučit ho o terapeutickém postupu. A v neposlední řadě mu vždy poskytnout nějakou formu psychoterapie, ať už situační a krátkodobé, nebo specializované a dlouhodobé.

Dovolte krátkou citaci z knihy Jeffa Lazaruse Naslouchat jako pes⁵: „Zkusili jste někdy… odhalit svému psímu příteli celou svou duši?… Pravděpodobně jste se cítili svobodně. Svobodně, abyste mohli říkat, cokoli chcete, bez nutnosti, aby to dávalo logický smysl, abyste museli obhajovat svůj postoj… Bezpochyby jste se cítili přijatí a nesouzení. Mohli byste se přiznat k trojnásobné vraždě a váš posluchač by to proti vám nepo­užil… Určitě jste se s tou bytostí cítili spojení… Co je ale nejdůležitější, cítili jste se vyslyšení. Přijatí… Přesto, že váš posluchač možná nerozuměl slovům, která jste říkali, slyšel vás – osobu za těmi slovy a pocity. A tak jste se ve vaší vzájemné komunikaci mohli cítit naplněně.“

Jeff Lazarus skvěle vystihuje nezaměnitelnou důležitost propojení dvou bytostí, živých tvorů, a zdůrazňuje jeho léčivý účinek. V tomto případě se jedná o spojení člověka a psa, jindy to může být spojení člověka a jiného živočicha (koně, kočky, slona, delfína, papouška…), ale především by to mělo být spojení dvou lidí. A právě proto, že vzájemný kontakt mezi dvěma lidmi je často narušen, uchylujeme se někdy k využití terapeutických schopností zvířat (canisterapie, hippoterapie), od nichž bychom se mohli lecčemu přiučit.

Život je prostě život a nelze ho nahradit žádnou formou neživého, byť technicky vyspělého přístroje. Chybění kontaktu lidí navzájem a lidí a zvířat a lidí a rostlin, to vše může postupně vést k různým patologickým projevům takto osamocených jedinců, kterým v jejich depresích, úzkostech a dalších potížích sice částečně pomohou léky, ale kterým by velmi výrazně pomohl právě onen nezastupitelný kontakt s dalšími lidmi² a přírodou vůbec.

Současná pandemie koronaviru je mimořádná situace, a vyžaduje tedy mimořádná opatření. Proto je užívání různých náhradních technik (telefon, počítač) přínosné, ale neměli bychom si na ně zvyknout jako na normu.^{1, 3, 6} Osobní setkání pacienta s lékařem a jeho osobní vyšetření jak fyzické, tak psychické je nenahraditelné.