VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
Novinky 10 varovných příznaků primárních a sekundárních imunodeficiencí
Nadace Jeffreyho Modella (JMF) navrhla 10 varovných příznaků primárních imunodeficiencí (PID). Níže prezentovaná studie zkoumala, zda jsou aplikovatelné i na sekundární imunodeficience (SID) a zda existují nějaké další, které by mohly pomoci v diagnostice SID.
Novinky Detekce ceftazidim/avibaktam-rezistentních kmenů enterobakterií pomocí nového rychlotestu
Ceftazidim/avibaktam (CZA) je poměrně novým antibiotikem s velmi dobrou účinností proti karbapenem-rezistentním enterobakteriím. Bohužel se v současné době začínají objevovat kmeny rezistentní i na tuto antimikrobní léčbu. Autoři prezentované studie vyvinuli a otestovali nový laboratorní test pro rychlou a přesnou detekci těchto multirezistentních enterobakterií.
Novinky Benefity enoxaparinové profylaxe v těhotenství a šestinedělí
Výsledky studií naznačují, že užívání nízkomolekulárních heparinů během těhotenství může vést k lepší prognóze u žen s trombofilií a recidivujícími potraty. Skupina autorů z Izraele porovnávala rozdíly v účinnosti při podávání 2 různých dávek enoxaparinu u žen s dědičnou trombofilií a anamnézou 2 a více spontánních potratů nebo 1 úmrtí plodu bez zjevné příčiny.
Novinky Hodgkinův lymfom v souhrnu novinek z Post-ASH 2021
Letošních Pražských hematologických dnů (PHD 2022) se vzdáleně účastnila také dr. Anna Suredová z oddělení klinické hematologie Katalánského onkologického institutu v Barceloně, nově zvolená prezidentka Evropské společnosti pro transplantaci kostní dřeně (EBMT). Pro svou přednášku si připravila přehled zajímavostí ze 4 klinických studií týkajících se Hodgkinova lymfomu (HL) prezentovaných během setkání Post-ASH 2021.
Novinky Chorobu modifikující terapie lupusové nefritidy – čerstvě publikovaný přehled dostupných modalit a jejich efektivity
Cílem léčby lupusové nefritidy (LN) by měla být minimalizace aktivity onemocnění a zpomalení progrese do konečného stadia selhání ledvin (ESRD), a to při minimální toxicitě léčby. Mezinárodní kolektiv odborníků shromáždil dostupná data z randomizovaných i observačních studií a zkušenosti z klinické praxe a zhodnotil chorobu modifikující potenciál 16 terapeutických možností běžně používaných v léčbě LN.
Novinky Jak dostat nové léky ke všem pacientům, kteří je potřebují?
Počet nových léků se v Česku každoročně zvyšuje. Kdyby se ovšem inovativní léky dostávaly k pacientům v časnějších fázích onemocnění, efekt terapie by mohl být příznivější. Problém je v tom, že některé nové přípravky mohou předepisovat jen specialisté – a navíc až poté, co se vyčerpají běžné léčebné možnosti. To je rozdíl oproti jiným státům v Evropě, které na potřeby pacientů reagují mnohem flexibilněji. Jak z toho ven?
Novinky Algoritmus pro volbu antidiabetik u pacientů s DM 2. typu
Od prvního června roku 2020 mají praktičtí lékaři kromě metforminu možnost předepisovat rovněž antidiabetika ze skupiny tzv. gliptinů, inhibitorů enzymu dipeptidylpeptidázy 4 (DPP-4i). Základem léčby diabetu mellitu 2. typu i nadále zůstává komplexní úprava životního stylu (dietní opatření, zvýšení fyzické aktivity, redukce hmotnosti) a lékem první volby metformin. Při vybraných komorbiditách nebo pokud tato opatření nevedou ani po 3–6 měsících k dosažení požadované hodnoty glykovaného hemoglobinu (HbA1c), lze pokračovat podle následujících doporučení. Před zahájením léčby je však nutno mít na paměti, že doporučení odborných společností ne vždy odpovídají preskripčním omezením SÚKL.
Novinky Kariprazin v léčbě přetrvávajících příznaků schizofrenie − kazuistika
Negativní příznaky schizofrenie jsou častou příčinou obtížného návratu do běžného života, jejich terapie však bývá oproti léčbě pozitivních příznaků často problematická. Recentně byla na trh uvedena nová léčiva, mezi něž patří i kariprazin, parciální agonista dopaminových receptorů D2 a D3 s preferenční afinitou k D3. Toto nové antipsychotikum prokázalo v klinických studiích dobré výsledky v léčbě jak pozitivních, tak i negativních příznaků. Následující kazuistika přináší příběh pacientky, u níž byla terapie reziduálních symptomů schizofrenie kariprazinem úspěšná.
Novinky První vakcína proti klíšťové encefalitidě: vakcína FSME-IMMUN
První vakcína proti klíšťové encefalitidě, FSME-IMMUN Inject, byla uvedena na trh v 70. letech minulého století a od té doby byla dále optimalizována ve smyslu své bezpečnosti i imunogenicity. Současná podoba vakcíny je pod názvem FSME-IMMUN k dispozici od roku 2001.
Novinky Střednědobý a dlouhodobý vliv trabekulektomie s implantací amniové membrány
Trabekulektomie je dnes v chirurgické léčbě glaukomu metodou volby. Některé studie však poukázaly na sníženou účinnost této metody v dlouhodobém horizontu.
Novinky Jeví pacient známky deprese? Jeho pooperační rány se budou hojit pomaleji
Hojení ran je výrazně zpomaleno u pacientů, kteří vykazují známky deprese. Již dříve se vědci zabývali souvislostí mezi psychickým stavem pacientů a zpomaleným hojením různých kožních zranění a přičítali je zvýšeným hladinám kortizolu.
Novinky Prediktory a míra vysazení antikoagulační léčby u pacientů s fibrilací síní
S celosvětovým nárůstem prevalence fibrilace síní (FiS) stoupá také využití antikoagulancií (warfarin, DOACs – přímá antikoagulancia), jež jsou podávána s cílem snížit riziko ischemické cévní mozkové příhody (iCMP). Nezbytné je však zároveň jejich nepřerušované užívání. Australská studie analyzovala dostupná národní data a zkoumala míru vysazení terapie u jednotlivých antikoagulancií a prediktory perzistence na léčbě.
Novinky HPD 2024: Česká data z reálné praxe potvrzují, že mukolytickou léčbou lze redukovat exacerbace CHOPN, a to i do budoucna
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) představuje globální problém. Tvoří ale všude stejnou zátěž? Jak se podílí na předčasných úmrtích? Jak se s CHOPN potýkají ženy a jak velký problém pro ně znamená? Které faktory se podílejí na tom, že o ní nelze hovořit jako o nemoci týkající se pouze kuřáků? Proč je při snaze o eliminaci exacerbací CHOPN vhodné přidat mukoaktivní látky? Co vyplynulo z časného screeningu CHOPN provedeného v Česku a co ukazují česká reálná data ohledně účinnosti erdosteinu u exacerbací? A co vše by měla zahrnovat správná diagnostika a léčba této choroby? O tom všem ve své přednášce v rámci XXVIII. hradeckých pneumologických dní, jež proběhly ve dnech 24.−26. dubna 2024, hovořil přednosta Plicní kliniky LF UK a FN Hradec Králové doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.
Novinky INTERAKTIVNÍ KAZUISTIKA: Metabolická chirurgie jako modalita komplexní léčby pacientky s obezitou 3. stupně a jejími komplikacemi
Prezentujeme kazuistiku pacientky doporučené do obezitologické ambulance pro obezitu 3. stupně a prediabetes. Po infekci COVID-19 u ní došlo k dalšímu vzestupu hmotnosti a postupnému přechodu z prediabetu do diabetu mellitu 2. typu (DM2) s nutností léčby dvojkombinací metformin/sitagliptin. Pacientka i přes počáteční váhaní nakonec souhlasila s provedením bariatrické operace. Po sleeve gastrektomii postupně došlo k poklesu hmotnosti celkem o 60 kg, ke kompletní remisi diabetu a zlepšení dalších parametrů. Kazuistika tak potvrzuje, že bariatrická chirurgie je nejúčinnějším způsobem nejen léčby obezity, ale také DM2.
Novinky Fixní léčba CLL – realita, nebo fikce?
Na 23. pražských hematologických dnech uspořádala 20. ledna 2023 společnost Abbvie sympozium věnované aktuálním postupům v terapii chronické lymfocytární leukémie (CLL).
Novinky Dysfunkce mitochondrií navozená léky: mechanismy a nepříznivé klinické následky
Souhrnný referát poukazuje na vedlejší účinky některých léků, které mohou negativně ovlivňovat funkci nebo strukturu mitochondrií.
Novinky Pacient léčený nivolumabem po selhání předchozí léčby chemoterapií a ipilimumabem
Pacient, muž narozený v roce 1949, se dostavil na naši dermatoonkologickou ambulanci v 7/2014 pro generalizovaný maligní melanom, který byl diagnostikován na základě provedeného PET/CT vyšetření v Ústí nad Labem, kde byl dispenzarizován po excizi melanomu na pravém rameni v roce 2008.
Novinky Steroidy jako adjunktivní terapie bakteriální keratitidy
Práce analyzuje použití kortikosteroidů v léčbě bakteriální keratitidy. Důkazy, zda kortikosteroidy z hlediska bezpečnosti a efektivity používat, či ne, jsou stále sporné.
Novinky Středoevropský expertní konsenzus k léčbě ITP u dospělých pacientů
V recentně publikovaném konsenzu experti ze střední Evropy hodnotí současné možnosti terapie imunitní trombocytopenie (ITP) u dospělých pacientů a vydávají 7 doporučení pro podávání agonistů receptorů pro trombopoetin (TPO-RA) ve 2. linii léčby ITP, jež vycházejí z analýzy 31 randomizovaných kontrolovaných studií.
Novinky Tromboprofylaxe jako běžná součást péče o rizikové nemocné vyžadující hospitalizaci: ano, či ne?
Podíl nemocných vyžadujících hospitalizaci, kteří jsou ve vysokém riziku rozvoje tromboembolické nemoci, je relativně vysoký. Ne u všech je však toto riziko identifikováno a tromboprofylaxe zahájena.
Novinky Konjunktivitida a původce Corynebacterium macginleyi – kazuistika
K léčbě očních infekcí u pacientů všech věkových kategorií je vhodná oční mast obsahující bacitracin a neomycin. Kazuistika z příbramské nemocnice ukazuje, že tato kombinace širokospektrých antibiotik je účinná například při konjunktivitidě způsobené Corynebacterium macginleyi.
Novinky Má užívání levothyroxinu u žen s protilátkami proti tyreoidální peroxidáze vliv na riziko samovolného potratu a předčasného porodu?
Ženy s protilátkami proti tyreoidální peroxidáze mají vyšší riziko samovolného potratu a předčasného porodu, i pokud mají normální funkci štítné žlázy. Níže prezentovaná britská studie se snažila objasnit, zda má užívání levothyroxinu vliv na incidenci těchto komplikací.
Novinky Romosozumab vs. teriparatid v sekvenční léčbě osteoporózy žen s frakturou v anamnéze
Studie STRUCTURE sledovala po dobu 12 měsíců efekt romosozumabu a teriparatidu na kostní denzitu postmenopauzálních žen s osteoporózou přecházejících z léčby bisfosfonáty.
Články časopisu Idiopatická plicní fibróza – změny v diagnostice a léčbě
Idiopatická plicní fibróza (IPF) patří mezi nejobtížněji léčitelné a zároveň nejzávažnější plicní nemoci s prognózou podobnou rakovině plic. Velmi pravděpodobně jsou epidemiologická data v řadě zemí podhodnocena, neboť IPF bývá diagnosticky zaměňována s jinými diagnózami nebo není diagnostikována vůbec. V minulém století, kdy byla poprvé poznána, se jednalo o diagnózu raritní, nyní je nepochybně incidence IPF na vzestupu, na čemž se jistě podílí i zlepšená diagnostika. Původně se jednalo o nemoc neléčitelnou, což se změnilo až v posledních 8 letech s nástupem antifibrotických léků. Díky tomu je dána nemocným šance na lepší přežití, i když zcela vyléčit IPF stále nedovedeme.