Imunitní trombocytopenie je vzácné autoimunitní onemocnění, pro které je typická destrukce trombocytů způsobená přítomností protilátek proti nim a dalšími imunopatologickými procesy. Typický je izolovaný pokles počtu trombocytů pod 100 × 109/l, což vede ke zvýšenému riziku krvácení.
Cílem léčby ITP je zvýšení a udržení počtu trombocytů nad 30–50 × 109, přičemž obvykle je léčba zahájena při poklesu počtu destiček pod 30 × 109/l a hemoragické diatéze. Podle průběhu onemocnění se ITP dělí na nově diagnostikovanou (do 3 měsíců od prvních příznaků), perzistující (3−12 měsíců) a chronickou (trvající déle než 1 rok).
Terapie se odvíjí od délky trvání příznaků, standardní léčbou 1. linie jsou kortikosteroidy (nejvýše 6 týdnů) a případně následně intravenózní imunoglobuliny (IVIG). Při nedostatečné odpovědi nebo relapsu přichází na řadu 2. linie léčby, která dnes zahrnuje agonisty receptoru pro trombopoetin (TPO-RA), rituximab, další imunomodulační léky (např. fostamatinib) a splenektomii.
V současné době jsou v EU pro 2. linii léčby u dospělých pacientů s primární ITP ze skupiny TPO-RA schválené romiplostim (s.c. aplikace 1× týdně), eltrombopag a avatrombopag (oba s p.o. cestou podání 1× denně). Léčiva mají podobný mechanismus účinku, nicméně vazebná místa k receptorům pro TPO se mohou lišit. Přímá porovnání jednotlivých TPO-RA v klinických podmínkách dosud nebyla provedena.
Panel expertů z 8 zemí střední Evropy provedl systematický průzkum literatury publikované za posledních 10 let (do června 2022). Pomocí delfské metody, telekonference a e-mailové korespondence následně došel ke konsenzu ohledně užívání TPO-RA ve 2. linii léčby ITP. Ohledně podávání TPO-RA v 1. linii léčby ITP a u pacientů s chronickou ITP a COVID-19 nebylo konsenzu dosaženo.
Panel vydal následující doporučení:
Tato doporučení mohou pomoci lékařům v klinické praxi při informovaném rozhodování o léčbě dospělých pacientů s ITP.
(eza)
Zdroj: Pulanić D. et al. Use of thrombopoietin receptor agonists in adults with immune thrombocytopenia: a systematic review and Central European expert consensus. Ann Hematol 2023 Apr; 102 (4): 715–727, doi: 10.1007/s00277-023-05114-8.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
