Kariprazin v léčbě přetrvávajících příznaků schizofrenie − kazuistika
Negativní příznaky schizofrenie jsou častou příčinou obtížného návratu do běžného života, jejich terapie však bývá oproti léčbě pozitivních příznaků často problematická. Recentně byla na trh uvedena nová léčiva, mezi něž patří i kariprazin, parciální agonista dopaminových receptorů D2 a D3 s preferenční afinitou k D3. Toto nové antipsychotikum prokázalo v klinických studiích dobré výsledky v léčbě jak pozitivních, tak i negativních příznaků. Následující kazuistika přináší příběh pacientky, u níž byla terapie reziduálních symptomů schizofrenie kariprazinem úspěšná.
Anamnéza
Prezentovanou pacientkou je žena narozená v roce 1991 bez předchozí psychiatrické anamnézy. Již od dětství je dispenzarizována pro progresivní familiární intrahepatální cholestázu spojenou s portální hypertenzí, s makronodulární jaterní přestavbou a trombocytopenií a dále je sledována pro chronické selhání ledvin (CKD) stadia 2. Pacientka je svobodná, bezdětná, bydlí s přáteli. Vystudovala pedagogickou fakultu a následně pracovala jako učitelka. Rodinná anamnéza a abúzus návykových látek nejsou významné.
Nástup psychózy a hospitalizace
U pacientky se během jara roku 2019 rozvinul psychotický syndrom navazující na několik měsíců trvající prodromální symptomy, mezi něž patřily zvýšená iritabilita, poruchy spánku a změny apetitu. Při akutní epizodě byly přítomné převážně pozitivní příznaky jako paranoidně perzekuční a religiózní bludné produkce, intrapsychické halucinace a související poruchy chování; myšlení narušovaly paralogie.
Pacientka byla během května a června 2019 nedobrovolně hospitalizována na psychiatrickém oddělení. V rámci diferenciální diagnostiky lékaři vyloučili jiné možnosti etiologie psychotického stavu. Pacientka byla zprvu léčena olanzapinem 20 mg s dobrým účinkem na psychotickou produkci, došlo však ke zvýšení jaterních enzymů, které téměř nereagovalo na hepatoprotektiva. Po odeznění akutních symptomů byla terapie postupně změněna na aripiprazol.
Ambulantní péče
Po propuštění z psychiatrického oddělení v červnu 2019 pacientka přešla do ambulantní péče s reziduální symptomatikou psychotického onemocnění. Užívala kombinaci olanzapinu 5 mg a aripiprazolu 15 mg, po 4 týdnech byl olanzapin vysazen. U pacientky přetrvávala paranoidní percepce v zátěžových situacích a dále byly přítomné akatizie a elevace jaterních enzymů způsobené antipsychotickou medikací.
Pacientka vykazovala známky sociálního stažení, sníženého prožívání emocí, nechtěla se účastnit skupinových ani individuálních aktivit. Bydlela přechodně u rodiny. V důsledku přetrvávající akatizie, která narušovala fungování pacientky, byla dávka aripiprazolu snížena na 10 mg. Následně však nemocná vykazovala vyšší citlivost k vnějším podnětům a častější rozvoj paranoidního zpracovávání reality. Lékaři se proto rozhodli pro switch na kariprazin, který byl nasazen v dávce 1,5 mg denně a zároveň došlo ke snížení aripiprazolu na 5 mg. Po týdnu byl aripiprazol vysazen a kariprazin navýšen na 3 mg denně.
Výsledky terapie
V průběhu 2 měsíců následujících po změně medikace na kariprazin došlo k ústupu paranoidního prožívání v zátěžových situacích a pozvolnému ústupu negativních symptomů schizofrenie. Pacientka se začala zajímat o aktivity v rodině, vrátila se k bydlení s přáteli a na podzim 2019 začala mít znovu zájem o navazování vztahů. Ošetřující lékař i sama pacientka pozorovali zřetelné oživení emočního prožívání. Došlo k vymizení nežádoucích účinků medikace (akatizie i zvýšených jaterních testů).
Pacientka se od ledna 2021 vrátila zpět do zaměstnání jako asistentka učitele na částečný úvazek. Návrat do práce proběhl bez problémů a od nového školního roku dostala možnost nastoupit jako učitelka na plný úvazek. Po 21 měsících na terapii 3 mg kariprazinu denně je bez pozitivních i negativních symptomů, nežádoucí účinky medikace se u ní znovu nevyskytly. Přiložený graf demonstruje prostřednictvím škály pozitivních a negativních příznaků (PANSS) změnu stavu před podáváním kariprazinu a 6 měsíců po jeho nasazení.
Obr. PANSS-total (celkové skóre) a jednotlivé subškály: PANSS-P (pozitivní symptomy), PANSS-N (negativní symptomy), PANSS-G (obecné příznaky)
Závěr
Prezentovaná kazuistika ukazuje, že v klinické praxi kariprazin prokazuje dobré výsledky v terapii reziduálních pozitivních i negativních symptomů schizofrenie.
(vef)
Zdroj: Knytl P. Léčba reziduálních symptomů schizofrenie kariprazinem. Psychiatrie pro praxi 2021, preprint.
(Převzato se souhlasem autorů a vydavatele.)
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
