Pátek 21. května - Primární péče


Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2010; 65 (5): 270-276.

Očkování dětské populace v ČR v roce 2010

Cabrnochová H.

Odborná společnost praktických dětských lékařů ČLS JEP

Rok 2010 přináší velmi významnou změnu v očkování dětské populace. Očkování proti pneumokokovým nákazám bylo zavedeno od 1. 1. 2010 jako nepovinné očkování ve schématu 3+1 dávka. Právě úhrada tohoto očkování z veřejného zdravotního pojištění přinesla celou řadu nových pohledů i na další budoucnost hrazení očkovacích látek používaných pro povinná očkování, dává nám možnost uvažovat, jakou cestou se v ČR vydáme právě z pohledu úhrady očkovacích látek, ale také ukáže, jakou proočkovanost dosahujeme v případě nepovinného očkování, které je ale plně hrazené. Data o proočkovanosti dětské populace v případě nepovinných očkování, která nejsou dosud hrazená, nám ukazují, jakou cestou se máme v případě konkrétních očkovacích látek vydat, na jakou populaci je nutné se v budoucnu zaměřit.

Childhood Immunisation in the Czech Republic in 2010

Cabrnochová H.

Society for Primary Pediatric Care at the Czech Medical Association of Jan Evangelista Purkyně,   Prague, Czech Republic

The year 2010 has brought a great change in childhood immunisation. Vaccination against pneumococcal infections was introduced on January 1, 2010 as an optional vaccination in a 3+1 dosage schema. And it is the coverage of this vaccination from the public health insurance system that also opened a wide range of new views on the future payment system of vaccines used for compulsory vaccination, that allows us to consider the chosen method in the Czech Republic especially in regard of vaccine compensation, and that will show what vaccination rate is achieved in optional vaccination which is fully compensated. Child vaccination rate data, those that apply to optional vaccinations that are still not compensated, can guide us in our decisions on certain vaccines and which population should be targeted in the future.

SYNDROM NÁHLÉHO ÚMRTÍ KOJENCE V ROCE 2010

Houšťková H.

Pediatrická klinika UK 1. LF a IPVZ ve Fakultní Thomayerově nemocnici, Praha

Syndrom náhlého úmrtí kojence (SIDS) je nejčastější příčinou úmrtí kojenců ve věku od 1 měsíce do 1 roku. Přes intenzivní výzkum probíhající od šedesátých let je etiologie stále nejasná. Důležité je definovat nečekané úmrtí kojence (SUID – sudden unexpected death), kdy je při pitevním vyšetření odhalena příčina úmrtí kojence. Proto by jako SIDS neměli být označování náhle – nečekaně zemřelí kojenci, kteří nebyli pitváni. Příčina SIDS je multifaktoriální, v kombinaci s rizikovými faktory. Rizikové faktory jsou ze strany dítěte, matky, jsou to i zevní rizikové faktory (poloha na bříšku, kouření matky zejména v těhotenství, přehřívání kojence), rasová příslušnost a řada dalších.V posledních 20 letech významně poklesl počet kojenců umírajících na SIDS – podle některých údajů o 40–90 %. Nejvýznamněji se na poklesu SIDS podílí „back to sleep“ kampaň. V řadě případů „SIDS“ je nacházena molekulárně biologická příčina nečekaného úmrtí. Nelze vyloučit, že časem budeme umět lépe rozpoznat příčinu náhlého úmrtí kojence a zkratky SIDS a SUID nebudeme potřebovat.

SUDDEN INFANT DEATH SYNDROME IN THE YEAR 2010

Houšťková H.

Pediatric Department of First Faculty of Medicine in Thomayer´s Teaching Hospital, Prague, Czech Republic

Sudden infant death syndrome (SIDS) is the most frequent reason of infant mortality at the age between 1 month to 1 year. Despite intensive research from the sixtees of the 20th century the etiology is still unclear. It is important to identify sudden unexpected death of the infant (SUID – sudden unexpected death), when in postmortem the reason of death is uncovered. As SIDS should not be marked suddenly – unexpectadly dying infant who didn´t underwent complete postmortem. Causes of SIDS are multifactorial in combination with risk factors. Risk factors are from the side of the infant, mother, environmental factors (prone position, smoking mother especially during pregnancy, overheating of infant), race etc. During the last 20 years the rates of SIDS declined by more than 40–90%. The most important influence of declination of SIDS has „back to sleep“ campagne. In some „SIDS „ cases the molecular biologic reason of the death is found. We can´t exclude that after some time we will distiguish better the reason of sudden death of the infant and abreviations SIDS and SUID we wil not need any more.

Hyperkinetická porucha u dětí

Hrdlička M.

Dětská psychiatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha

O hyperkinetické poruše (HKP, resp. ADHD podle amerického pojetí) se v posledních letech mluví víc než kdy předtím. Zájem o HKP byl stimulován především uvedením nových léků na český trh. Preskripční trendy se však mění velmi pozvolna a velká část dětí stále není léčena vůbec, nebo je léčena nevhodně.

Stručně budou připomenuty základní symptomy HKP (nepozornost, hyperaktivita a impulzivita), rozdíly oproti konceptu ADHD, vývojové aspekty poruchy a její epidemiologie. Těžiště sdělení bude v přiblížení nových možností farmakoterapie. Budou představeny oba nové léky –   metylfenidát s prodlouženým uvolňováním a atomoxetin – a jejich komparativní výhody u jednotlivých podskupin hyperkinetických pacientů. Léčebná doporučení pro praxi budou uvedena v souladu s aktuální verzí Doporučených postupů léčby, vypracovaných Českou psychiatrickou společností (3. revize, v tisku).

Hyperkinetic disorder in children

Hrdlička M.

Department of Child Psychiatry, Charles University, 2nd Faculty of Medicine and University Hospital   Motol, Prague, Czech Republic

Hyperkinetic disorder (HKD, or ADHD according to American classification) became a focus of interest in the last few years. The interest in HKD has been stimulated particularly by a launch of new psychotropic drugs on the Czech market. However, trends in prescription have been changing very slowly, and major part of the affected children has not been treated yet, or has been treated inappropriately.

Basic symptoms of HKD (inattention, hyperactivity and impulsivity), differences against the concept of ADHD, developmental aspects and epidemiology of the disorder will be briefly summarized. Emphasis will be given on the new therapeutic possibilities. Both of the new drugs – methylphenidate extended-release and atomoxetine – and their comparative advantages in subgroups of HKD patients will be introduced. Recommendations for clinical practice based on the current version of Recommended Therapeutic Procedures issued by the Czech Psychiatric Association (3rd Revision, in press) will be presented.

NOVÁ DOPORUČENÍ V OBLASTI NEPOVINNÝCH OČKOVÁNÍ, AKTUÁLNÍ INFORMACE O OČKOVACÍCH LÁTKÁCH

Chlíbek R.

Fakulta vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, Hradec Králové

Zavádění nových moderních vakcín, upřesňování počtu dávek, délky ochrany a potřeby přeočkování má dopady nejenom na změny národního imunizačního schématu, ale i na postupy a vznik nových doporučení v oblasti nepovinných očkování. Existují obecná doporučení, jako je např. nové doporučení k aspiraci. Aspirace při vakcinaci injekčními vakcínami byla doporučována spíše pro jistotu než z racionálního důvodu. Nebyl prokázán žádný případ poškození z důvodu neprovedené aspirace při vakcinaci nebo případ intravenózní aplikace vakcíny pro nedostatečnou aspiraci. Vzhledem k velikosti používaných jehel, aplikačnímu úhlu a přítomnosti pouze drobných cév v místech parenterálních aplikací je velice obtížné proniknout do cévy a přitom ji nepoškodit natolik, aby došlo k intravenózní aplikaci. Proto i u intramuskulárního podání by neměla být nutnost aspirace při vakcinaci dále již doporučována. Při zavádění nových vakcín jsou řešena také tzv. přechodná schémata, možná náhrada jedné vakcínou jinou. V případě vakcinace proti pneumokokům a možného přechodu z PCV7 na PCV13 je možný přechod v kterékoli fázi očkovacího schématu. Pro možnou kombinaci vakcín od dvou výrobců (Prevenar a Synflorix) není dostatek dat, a proto není současně doporučována. Upřesňují se možnosti vakcinace proti rotavirům ve vztahu k BCG vakcinaci. Nebylo-li dítě kalmetizováno, je možné zahájit aplikaci těchto vakcín již od 6. týdne věku a interval mezi jednotlivými aplikacemi by měl být minimálně 4 týdny. Je možná simultánní aplikace s hexa-vakcínou, respektive vakcínou proti pneumokokovým nákazám. Maximální intervaly mezi dávkami nejsou omezeny, schéma by mělo být aplikováno celé, vakcíny od jednotlivých výrobců by se neměly zaměňovat. Přetrvává-li v době aplikace nezhojená kalmetizační, je možné aplikaci rotavirové vakcíny zahájit. Důvodem je odlišný princip navození imunitní odpovědi. V případě očkování nedonošených dětí je vhodné očkování zahájit bez ohledu na gestační stáří podle chronologického věku. S novými vakcínami se objevilo i doporučení zavedení inovativní adjuvované, adsorbované, rekombinantní vakcíny Fendrix do pravidelného očkování proti virové hepatitidě B u pacientů ≥15 let s chronickým renálním selháváním z důvodů vyšší imunogenity u této skupiny pacientů. Objevují se nová data termostability některých vakcín.

DĚTI S PORODNÍ HMOTNOSTÍ POD 1500 G VYŠETŘENÉ V RIZIKOVÉ PORADNĚ V 5 LETECH VĚKU

Kašparová M.1, Kašpar P.2, Fišárková B.3, Nečasová M.4

1Centrum komplexní péče pro děti s poruchami vývoje, Fakultní nemocnice Motol, Praha

2Ústav veřejného zdravotnictví a preventivní medicíny UK 2. LF, Praha

3Neonatologické oddělení FN Motol, Praha

4Oddělení klinické psychologie FN Motol, Praha

Cílem naší práce bylo zhodnocení vývoje a zdravotního stavu dětí narozených s porodní hmotností 1500 g a nižší v 5 letech věku. Děti byly sledovány v rizikové poradně v 1. a 2. roce života. Od r. 2000 jsme tyto děti sledovali i v 5. roce jejich věku.

Metodika: Soubor byl tvořen 40 dětmi, 20 chlapců a 20 dívek, s porodní hmotností 1500 g a nižší, bez dalších větších rizik či zdravotních problémů. Vyšetření bylo prováděno pediatry, psychology a fyzioterapeutkou. Byla hodnocena anamnéza, hodnotil se somatický stav, růst a stav výživy. Psychický vývoj byl zhodnocen standardním vyšetřením podle Terman-Merrilové. Výsledky sledování pohybového vývoje nejsou předmětem tohoto sdělení.

Výsledky: 62 % dětí se narodilo v 28. týdnu gestačního věku a méně, v této skupině jsou rovnoměrně zastoupeny děti s hmotností od 800 do 1000 g a od 1000 do 1500 g. V perinatálním období se péče o děti neodlišovala, nejčastější závažnou komplikací byly adnátní infekce u 53 % dětí, u 25 % dětí výskyt ductus arteriosus persistens, u 32 % retinopatie I.–III. st. Morbidita mezi 2.–5. rokem věku byla nízká, lehké respirační infekty prodělávalo 53 % dětí. V hodnocení somatického vývoje (výška, hmotnost) se 66 % dětí pohybovalo v rozmezí pásem 25.–75. percentilu. Všechny děti v průběhu 1. roku a ve 2. roce měly rovnoměrný psychomotorický vývoj, odpovídající věku, v 5. roce věku 44 % dětí bylo hodnoceno jako průměrné, 31 % dětí bylo v pásmu nadprůměru a 25 % v pásmu podprůměru, 42 % dětí prokazovalo sociální nezralost, 21 % poruchu řeči a 21 % ADHD.   72 % dětí byl doporučen odklad školní docházky.

Závěr: Většina dětí našeho souboru vykazuje nejvíce problémů v oblasti psychosociálního vývoje, a proto se domníváme, že je těmto dětem v rámci primární péče nutno věnovat zvýšenou pozornost a vždy by měly být vyšetřeny klinickým psychologem.

CHILDREN WITH BIRTHWEIGHT UNDER 1500 GRAMS EXAMINED IN CHILD DEVELOPMENT CENTRE AT THE AGE OF 5 YEARS

Kašparová M.1, Kašpar P.2, Fišárková B.3, Nečasová M.4

1Child Development Centre, University Hospital Motol, Prague, Czech Republic

2Institute of Public Health and Preventive Medicine, Prague, Czech Republic

3Department of Neonatology, University Hospital  Motol, Prague, Czech Republic

4Department of Clinical Psychology, University Hospital Motol, Prague, Czech Republic

The aim of our study was an evaluation of the development and health of children, with birthweight of 1500 grams or less, after reaching the age of 5 years. The children were observed in Child Development Centre Centre in their first and second year of life. Since the year 2000 these children were observed also at their 5th year of age.

Method: The observed group counted 40 children, the same number of girls and boys, all of them with the birthweight of 1500 grams or less, without further observed risks or health problems. They were examined by pediatricians, psychologists and a physioterapist. The evaluation covered history, somatic level, growth and nutrition stage. Psychical development was evaluated according Terman-Merril standard test. Results of motor development observations are not subject of this report.

Results: 26% children of the observed group were born in the 28th gestation week or prior; in this group children weighting from 800 to 1000 grams as well as those of 1000 to 1500 grams are represented equally. In the perinatal period the care of the children did not differ, the most relevant complication were adnate infections at 53%, ductus arteriosus persistens at 25%, retinopathy of I.–III. degrees at 32%. Morbidity within the 2.–5th year was low, from light respiration infections suffered 53% of the observed children. In evaluation of the somatic development (height, weight) about 66% of the children were in the range of 25–75 percentile. During the first and the second year of age all children experienced equable psychomotoric development, corresponding with their age. At the age of 5 years about 44% children were found on the average, 31% of the children were above average and 25% under average, 42 % showed social immaturity, 21% speech disorders and 21% ADHD. 72% of the children were not recommended to enter school.

Conclusion: The majority of our group of children shows most problems in the field of psychosocial development. In our opinion these children deserve close attentiveness in the framework of primary care and should always be examined by a clinical psychologist.

KRANIOSYNOSTÓZY A DEFORMITY NEUROKRANIA – PEDIATRICKÉ MINIMUM

Krásničanová H.

Pediatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha

Deformity neurokrania novorozenců a kojenců představují v pediatrii stálou diagnostickou i terapeutickou výzvu. Jejich klinickou variantou jsou kraniosynostózy (dále KS) s prevalencí 1:1800 až 2200 porodů, resp. 0,4 na 1000 živě narozených. Moderní kraniální suturální patologie zahrnuje jak molekulární genetiku, tak špičkovou kraniofaciální chirurgii, jsou to však stále pediatři, na nichž spočívá první a nezbytný krok úspěšného řešení KS, tedy jejich včasná diagnostika.

KS je předčasný uzávěr (obliterace) jednoho či více švů (sutur) neurokrania vedoucí k jeho charakteristické deformitě. Neléčená progresivní KS může vést k inhibici růstu mozku a zvýšení intrakraniálního a intraorbitálního tlaku, tedy ke kraniostenóze. Jejímu rozvoji stejně jako deformitě lebky zamezí jen včasná diagnóza a její chirurgické řešení.

Nejčastějším typem KS je izolovaná sagitální synostóza (synostotická skafocefalie), vzácnější jsou izolovaná uni- či bilaterální obliterace koronárního švu (synostotická brachycefalie) či izolovaná obliterace metopického švu (synostotická trigonocefalie). Zcela raritní je izolovaná synostóza sutura lambdoidea, často chybně zaměňovaná s naopak velmi frekventní deformační plagiocefalií (viz níže). Méně obvyklé jsou KS jako součást určitého syndromu, např. Crouzon, Apert a Muenke syndrom s dnes již objasněnou molekulárně genetickou podstatou.

Od patologických deformací neurokrania spojených s KS musí být (optimálně již pediatrem) jednoznačně odlišeny velmi časté benigní varianty deformit, tzv. deformační plagiocefalie. V souvislosti s nyní doporučovaným polohováním novorozenců a kojenců na zádech dnes nejčastěji zaznamenáváme (oproti předchozímu období s preferencí spánkové polohy na břiše) významně zvýšenou incidenci okcipitálních plagiocefalií, mnohdy kosmeticky velmi nepříznivých (= indikace k „léčbě helmou“).

Diagnostika KS je založena na fyzickém (kefaloskopie, ev. kefalometrie) a nově na 3DCT vyšetření. Chirurgické řešení KS se optimálně provádí ve 2. až 3. trimenonu, resp. po dosažení hmotnosti 5000 g. Kvalita péče o pacienty s KS je jednoznačně spojena s jejich nezbytnou centralizací, v ČR zajištěné pracovišti FN a UK 2. LF v Praze-Motole.

V přednášce jsou uvedena diagnostická kritéria kraniosynostóz i nonsynostotických deformit neurokrania.

CRANIOSYNOSTOSES AND DEFORMITIES OF THE NEUROCRANIUM – PAEDIATRIC MINIMUM

Krásničanová H.

Paediatric Clinic, 2nd Faculty of Medicine Charles University and University Hospital Motol, Prague, Czech Republic

The neurocranium deformities in infants are a permanent challenge for the paediatrics as regards both diagnoses and therapy. Their clinical variant are craniosynostoses (hereafter “CS”) with the prevalence 1 to 1800–2200 births or 0.4 to 1000 live-borns. The modern cranial sutural pathology includes both molecular genetics and supreme craniofacial surgery; however, it is still up to the paediatricians to do the first and necessary step towards a successful CS solution, i.e. to make a timely diagnosis.

The CS is the premature obliteration of one or more neurocranium sutures leading to characteristic deformities. An untreated progressive CS may cause an inhibition of the brain growth and an increase in the intracranial and intraorbital pressure, i.e. the craniostenosis. Its development as well as a skull deformity can only be prevented by a timely diagnosis and surgical treatment. The most frequent type of the CS is isolated sagital synostosis (synostotic scaphocephaly), isolated uni- or bilateral coronal obliteration (synostotic brachycephaly) or isolated obliteration of sutura metopica (synostotic trigonocephaly) being rather rare. Isolated synostosis of the sutura lambdoidea is very rare; it is often mistaken for the deformational plagiocephaly which, on the contrary, occurs very frequently (as stated below). CSs as a part of a syndrome, e.g. Crouzon, Apert or Muenke syndroms, are less frequent (the molecular genetic bases of the syndromes being already clarified).

It is necessary to distinguish unambiguously between the pathological neurocranium deformities combined with CS and very frequent benign variants of deformities, so-called deformational (postural) plagiocephaly. Here, the diagnosis should be made as soon as possible, in the best case by the paediatrician. In connection with the currently recommended infants’ back positioning to sleep (compared to the previously preferred prone positioning), we now most frequently see a significant increase in the incidence of occipital (postural) plagiocephaly, very disadvantageous from the cosmetic point-of-view. (In this case the so-called “helmet therapy” is indicated.)

The CS diagnostics is based on the physical examination (i.e. cephaloscopy or cephalometry) and currently also on the 3DCT examination. The CS surgery is optimally performed during the 2nd to 3rd trimenons or after the weight of 5000 grams is reached. The high quality care for the PC patients can only be ensured by centralisation; in the Czech Republic special wards are situated at the University Hospital Motol in Prague and the Paediatric Clinic of the Charles University.

The paper includes diagnostic criteria for the most frequent craniosynostoses and nonsynostotic deformities of the neurocranium.

HODNOCENÍ STAVU VÝŽIVY V PEDIATRII – KRITÉRIA EUTROFIE, PODVÁHY, DYSTROFIE, NADVÁHY A OBEZITY

Krásničanová H.

Pediatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha

Pandemie nadváhy a obezity se stejně jako problematika malnutrice (ve smyslu podvýživa, včetně kultu štíhlosti a hubenosti) významným způsobem promítají do celé řady pediatrických disciplín. Zdravotní rizika s nimi spojená představují značné problémy medicíny 21. století. V daných souvislostech jsou pro pediatry zcela nezbytná jasně definovaná kritéria podváhy a nadváhy i na ně navazujících stavů dystrofie a obezity.

Obligátní nástroj orientačního hodnocení relace hmotnost-výška u dospělých představuje index BMI (podíl tělesné hmotnosti a výšky těla² v kg/m²). Dospělé „cut-off“ hodnoty BMI (>30, >25, <18,5, <17) nelze však v pediatrii vzhledem ke značně měnlivé postnatální dynamice tohoto indexu používat.

Doporučenou metodou pro hodnocení stavu výživy v pediatrii jsou empirické percentily vztahu hmotnosti (TH) k výšce, resp. délce těla (TV). Pediatrům jsou u nás tyto relace dlouhodobě k dispozici pro všechny věkové kategorie (0 až 18 let) v podobě percentilových grafů a vzhledem k jejich měnlivosti s časem jsou aktualizovány každých deset let.

Arbitrárním pásmem významné nadváhy je u dospělých BMI vyšší než 25 (= cca 90. percentil normy BMI osmnáctiletých), jemuž ve všech věkových pediatrických skupinách odpovídají hodnoty TH/TV nad 85. percentilem. Hodnoty nad 95. percentilem TH/TV jsou pak již pásmem obezity a představují shodu s kritériem obezity dospělých jedinců, tedy BMI >30.

Kritériem podváhy I. stupně je u dospělých BMI ≤18,5, jemuž u všech pediatrických věkových skupin odpovídá zhruba 10. percentil TH/TV (BMI 18,5 je u osmnáctiletých = 10. P). Jako II. stupeň podváhy se u dospělých hodnotí BMI ≤17 (odpovídá cca minus dvěma směrodatným odchylkám referenční hmotnosti, resp. 80 % mediánu referenční hmotnosti), v pediatrické interpretaci jsou to všechny hodnoty pod 3. percentilem TH/TV (= pásmo dystrofie).

Pásmo širší normy eutrofie (= průměrná hmotnost a klinicky nevýznamná nadváha, resp. podváha) představují zbývající hodnoty percentilů TH/TV, tedy pásmo mezi 10. až 85. percentilem TH/TV (= 75 % populace). Součástí tohoto pásma jsou hodnoty tzv. přiměřené, resp. doporučené hmotnosti, dané relacemi TH/TV mezi 25. až 75. percentilem (při daném pojetí je tak v pásmu doporučené hmotnosti 50 % populace).

Závěr: Při hodnocení stavu výživy v pediatrii, resp. pro stanovení podváhy, nadváhy, dystrofie a obezity, autorka doporučuje „cut-off“ hodnoty 3., 10., 85. a 95. empirických percentilů hmotnosti k výšce (TH/TV), které představují analogii známé interpretací hodnot BMI u dospělých. K tomu jsou nezbytné percentilové grafy TH/TV normy ČR, pediatrům u nás dostupné např. ve Zdravotním a očkovacím průkazu, v Kompendiu pediatrické auxologie 2005 (Krásničanová, Lesný) a v materiálech kongresu (s podporou fy Ferring).

ASSESMENT OF NUTRITIONAL STATUS IN PEDIATRICS – EUTROPHY, UNDERWEIGHT, DYSTROPHY, OVERWEIGHT AND OBESITY CRITERIONS

Krásničanová H.

Paediatric Clinic, 2nd Faculty of Medicine Charles University and University Hospital Motol, Prague, Czech Republic

Nowadays, the pandemic of overweight and obesity as well as of malnutrition (meaning undernutrition, including cult of slimness and thinness) are a hot topic in pediatric discussions. The associated health risks form one of the main topics and challenge for the medicine of the 21st century. In this context, it is very important to have clearly defined criteria for underweight and overweight as well to define dystrophy and obesity.

The BMI index (i.e. the ratio of body weight to body height² in kg/m²) is the usual tool used to assess the relation between weight and height in adults. However, due to postnatal growth dynamics of this index it is not possible to apply the adults cutoffs BMI values (>30, >25, <18.5, <17) in paediatrics. It is recommended to apply the method of empirical percentiles of weight for height (or length) ratio (W/H) to assess the nutritional status in paediatrics. Czech pediatricians are provided by these data covering all age categories (0 to 18 years) using the percentiles charts based on represenative population (being updated every 10 years).

The BMI higher than 25 in adults means an arbitrary range of the significant overweight; in the highest pediatric age category it is approximately the 90th percentile of the current Czech BMI norm for the age of 18. This corresponds to the range between the 85th and the 95th empirical percentile of the W/H in all pediatric age categories.

The values above the 95th percentile of the W/H fall within the range of obesity for all paediatric age cohorts, corresponding to the adults obesity criteria, i.e. BMI >30.

The criterion for the grade 1 underweight (thinness) in adults is the BMI of 18.5; according to the current Czech norm for the age of 18 it is the value of 10th BMI percentile. In all peditric categories this value corresponds to approximately the 10th percentile of the W/H.

The BMI below 17 in adults means the grade 2 underweight (this corresponds to minus 2 standard deviations of reference body weight or 80% of the value of the reference weight median). In pediatrics these are the values below the 3rd percentile of the W/H in all age categories, i.e. the range of dystrophy.

The range of the eutrophy norm (i.e. the mean weight and clinically non significant underweight or overweight) represents the remaining values of percentiles of the W/H, i.e. the range between the 10th and the 85th percentile (covering 75% of the population). This range also covers the so-called “appropriate” or “recommended” weights corresponding to the W/H between the 25th and 75th percentile; in this interpretation 50% of the population come within this range.

Conclusion: For the evaluation of nutritional status and for the exact assessment of underweight, overweight, dystrophy and obesity in pediatrics the cutoffs values 3rd, 10th, 85th and 95th empiric percentiles weight for height ratio are recommended (analogy of the BMI used in adults). The percentil charts of the W/H – taken from Czech Republic Survey (1991, 2001) – are available in the Czech document „Health and  Vaccination Record“, in „Compendium of Pediatric Auxology 2005“ (Krásničanová, Lesný), also included to materials of this congress (supported by Ferring Co.).

WHO studie některých antropologických údajů sedmiletých dětí

Procházka B.1, Kunešová J.2, Vignerová J.3, Pařízková J.2, Riedlová H.3, Zamrazilová A.2, Šteflová T.3, Wijnhoven M.4

1Ordinace dětského praktického lékaře, Kutná Hora

2Endokrinologický ústav, Praha

3SZÚ, Praha

4WHO Europe Amsterdam, The Netherland

Úvod: Prevalence obezity v dětské populaci neustále roste. Proto je důležité vytvořit nástroje pro sledování jejího vývoje, které umožní jak mezinárodní srovnání, tak posouzení účinnosti preventivních a léčebných programů. V roce 2006 zahájila WHO celoevropskou studii nazvanou „Childhood obesity surveillance initiative”. Cílem této studie je sledování základních antropologických charakteristik, fyzické aktivity, stravovacích návyků, socioekonomických faktorů a školního prostředí u sedmiletých dětí. V tomto sdělení předkládáme první výsledky z české části této studie.

Metodika: Soubor tvoří 1667 sedmiletých dětí, které byly během roku 2008 vyšetřeny v rámci preventivní prohlídky u svého lékaře (na studii spolupracovalo celkem 46 pediatrů). Byla jim změřena výška, hmotnost, obvod pasu a boků a byl vypočten BMI. Byly vyplněny dotazníky týkající se rodiny, stravovacích a pohybových návyků a školního prostředí.

Výsledky: Prevalence obezity u sedmiletých dětí v České republice v roce 2008 byla 8,2 % u chlapců a 5,4 % u dívek (v roce 2001 to bylo 7,3 % a 7,7 %). Dohromady mělo nadváhu či obezitu 15 % chlapců a 12,7 % dívek (v roce 2001 15,2 % a 16,7 %). Výsledky jsou srovnávány se studií OSPLD v roce 2007.


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost
Článek Program

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo 5

2010 Číslo 5

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se