Vzhledem k tomu, že deficitu alfa-1-antitrypsinu (AATD) zatím stále není věnována dostatečná pozornost, je třeba všemi cestami šířit odborné povědomí o této dědičné chorobě. I to je jedním z cílů Národního registru AATD. Ten sbírá data pacientů mj. s cílem sledovat průběh postižení v rámci přirozené progrese onemocnění, stanovit nejvhodnější prognostické markery a monitorovat přítomnost, případně progresi dalších orgánových postižení u těchto nemocných.

Žilní a arteriální onemocnění zřejmě mohou mít řadu společných rizikových faktorů. Z hlediska patofyziologického se zřejmě jedná o podobný mechanizmus poškození cévní stěny, na jehož počátku jsou subklinické zánětlivé změny. Mechanizmus vzniku život ohrožujících trombotických příhod může být také podobný u obou skupin onemocnění, a to zejména selháním regulačních vlastností endotelu. Výsledky dosud publikovaných klinických a epidemiologických studií však zatím jednoznačné důkazy o společných faktorech vzniku a komplikací tepenných a žilních onemocnění nepřinesly. V našich studiích jsme zjistili častější výskyt nižšího poměru tlaků kotník/paže u žen s chronickým žilním onemocněním dolních končetin, nenalezli jsme však přímou souvislost mezi známkami preklinické aterosklerózy a výskytem žilních trombóz u pacientů s trombofilními stavy; u této skupiny však jsme však nalezli souvislost mezi tromboembolickými příhodami a hypertenzí. Tepenná i žilní onemocnění mohou tedy být příznivě ovlivněna již zavedenými léčebnými postupy zaměřenými na prevenci kardiovaskulárních onemocnění aterosklerotického původu. Důkazem možného společného ovlivnění tepenných a žilních onemocnění farmaky jsou výsledky rozsáhlé klinické studie, ve které došlo k významnému poklesu nejen kardiovaskulárních příhod, ale i tromboembolických žilních příhod při podávání rosuvastatinu. Dalším slibným lékem pro terapii jak žilních, tak tepenných onemocnění by mohl být glykosaminoglykan sulodexid.

V odborném programu letošního mezinárodního kongresu Evropské společnosti pro respirační nemoci (ERS 2022) se hojně mluvilo také o zkoumání biomarkerů chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) a jejích akutních exacerbací (AE CHOPN). Bohatě bylo toto téma zastoupeno i v sekci e-posterových prezentací. Právě z ní vybíráme 3 studie, jejichž závěry shrnujeme níže.

Průzkum provedený na nedávno propuštěných HIV pozitivních ukrajinských vězních ukázal vysokou míru užívání injekčních drog ve vězení a rozsáhlé sdílení injekčního vybavení. To poukazuje na potřebu postupů zahrnujících substituční léčbu a program výměny jehel ve věznicích.

Dosavadní studie se často neshodovaly v tom, zda je atopická dermatitida spojená s nadváhou a obezitou, či nikoliv. Proto byly provedeny systematický přehled a metaanalýza dosud vydaných studií, které měly za cíl tento vztah blíže definovat.

Autoři článku popisují vzácný případ ženy ve věku 59 let, která byla dosud bez projevů alergie. Onemocněla diseminovanou encefalomyelitidou.

Klinické studie i zkušenosti z klinické praxe ukázaly přínos podávání probiotik v léčbě akutní gastroenteritidy u dětí. Dětská lékařka MUDr. Natália Szitányi shrnuje možnosti a racionále pro jejich využití v této indikaci.

Natalizumab je antagonista α4-integrinu, který byl zařazen do léčby pacientů s relaps-remitující formou roztroušené sklerózy (RRMS) na základě řady klinických studií (AFFIRM, SENTINEL, GLANCE). Natalizumab je vhodný k léčbě pacientů s RS, kteří dostatečně nereagují na chorobu modifikující léky první linie v současnosti dostupné či mají vysokou aktivitu nemoci.

Migréna je komplexní chronicky probíhající onemocnění, které svým průběhem často významně snižuje kvalitu života pacientů. Známe ji od nepaměti, v historickém kontextu jsou o ní zmínky již z období před naším letopočtem. Kam a jak se aktuálně posunula diagnostika a léčba, si ukážeme v následujícím článku.

Sekvenování genomu poskytuje lékařům více informací o příčinách nádorových onemocnění a mění způsoby léčby nádorů. Cílená léčba zaměřená na onkogenní mutace přinesla pacientům delší přežití a lepší klinické výsledky. Pojďme se společně podívat na pokroky a úskalí využití genomiky v onkologii.

Autoři článku uveřejněného nedávno v časopise The British Journal of Ophthalmology se zaměřili na střednědobé výsledky trabekulektomie s mitomycinem C u pacientů s pokročilým glaukomem. Hlavním parametrem úspěšnosti operace byla průměrná hodnota nitroočního tlaku.

Skupina vědců ze společnosti Amgen shrnula v časopisu Clinical Pharmacokinetics relevantní informace o farmakokinetice panitumumabu, získané v průběhu klinických hodnocení.

Léčba karcinomu prsu se v současnosti řídí rozsahem onemocnění, jeho lokalizací a biologickými vlastnostmi nádoru, ale do úvahy je třeba brát také věk, fertilní status pacientky a její případná přání. Následující souhrn poznámek vychází z aktualizace doporučených postupů Evropské společnosti pro klinickou onkologii (ESMO) z jara tohoto roku a přináší výběr doporučení k farmakoterapii časného karcinomu prsu.

Americká studie prokázala přínos časně nasazené kombinované léčby methotrexátem, etanerceptem a prednisolonem u dětí s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) oproti léčbě samotným methotrexátem z hlediska dosažení klinicky inaktivní choroby po 6 měsících a navození remise po 1 roce.

Muskuloskeletální ultrazvuk, jejž je možno využít přímo u lůžka či v ambulanci hematologa, je stále častěji využíván k vyšetření kloubů a svalů u hemofiliků. Senzitivita diferenciace patologických tkání pomocí tohoto vyšetření je však nejasná. Studie recentně publikovaná v Journal of Ultrasound in Medicine se proto zabývá schopností muskuloskeletálního ultrazvuku identifikovat a rozlišit patologické změny měkkých tkání u hemofilické artropatie.

Očkování je jedním z největších vynálezů v dějinách lidstva a profituje z něho každý z nás. Následující článek se ohlíží za jeho minulostí, ukazuje jeho současnou tvář a možnosti a sleduje rovněž proměny pohledu na něj.

Analýza dat ze 3 studií ukázala významné zmírnění zjednodušeného skóre endoskopické aktivity (SES-CD) u středně těžké až těžké Crohnovy nemoci po 8 týdnech indukční i. v. léčby ustekinumabem i po 44 týdnech udržovací s. c. léčby tímto přípravkem v porovnání s placebem.

Prevalence fibrilace síní (AF) stoupá s věkem a věk současně zvyšuje u pacientů s touto arytmií riziko tromboembolických komplikací. U starších nemocných je proto zásadní pečlivě posoudit klinický přínos antikoagulační terapie pro daného pacienta. Studie The Birmingham Atrial Fibrillation Treatment of the Aged ukázala, že ve srovnání s kyselinou acetylsalicylovou (ASA) warfarin u starších pacientů (≥ 75 let) s fibrilací síní snižuje výskyt tromboembolických komplikací souvisejících s AF, a to bez signifikantního zvýšení rizika krvácení. Nedávná studie pak porovnávala přínos a rizika nových perorálních antikoagulacií (NOACs) a antagonistů vitaminu K (VKA) u starší populace pacientů s AF v reálné praxi.

Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění, jehož projevy vyžadují dlouhodobou léčbu. Poster prezentovaný na loňském kongresu Evropské akademie dermatologie a venerologie (EADV) shrnuje bezpečnostní data ixekizumabu ze sledování trvajícího až 5 let, a to na základě téměř 18 tisíc pacientoroků (PY) v rámci léčby této choroby.

Diabetická nefropatie (DNP) je chronická komplikace diabetu mellitu (DM), která se projevuje hlavně poruchou funkce ledvin, mikroalbuminurií, proteinurií a hypertenzí. V její patogenezi hraje roli zvýšená aktivita renin-angiotenzin-aldosteronového systému (RAAS), proto se sartany neboli antagonisté receptorů AT1 pro angiotenzin II jeví jako slibný terapeutický přístup u diabetiků, jak ukazuje i předložený stručný přehled výsledků klinických studií.

Ovlivňuje expozice metforminu během gravidity, například z důvodu gestačního diabetu mellitu (GDM), riziko dlouhodobých nežádoucích výsledků u dítěte? Odpověď na tuto otázku hledali autoři kohortové studie vycházející z dat z finského registru.

Atopická dermatitida (AD) je chronické zánětlivé onemocnění kůže charakterizované intenzivním svěděním a recidivujícími ekzematózními lézemi. AD je diagnostikována u 2 z 10 dětí a často přetrvává do dospělosti. Ve vyspělých zemích představuje s celoživotní prevalencí přes 15 % nejčastější kožní onemocnění. Zároveň je však velmi různorodé kvůli široké škále klinických fenotypů, jež odrážejí různé patofyziologické mechanismy a interakce mezi genetikou, imunitním systémem a okolním prostředím. Co jsme se tedy o atopické dermatitidě naučili na základě recentních výzkumů a jak se to odrazilo v pokrocích v její léčbě?

Interleukin 17A (IL-17A) je klíčový cytokin v imunopatogenezi psoriázy – systémového zánětlivého onemocnění, které postihuje kůži a klouby nemocných. Ixekizumab (humanizovaná monoklonální protilátka cílící na IL-17A) přinesl pacientům v klinických studiích dramatické zlepšení příznaků středně těžké až těžké ložiskové psoriázy.

Klíšťová encefalitida je nebezpečné onemocnění, které je zpravidla vyvoláno flaviviry, ale rovněž herpesviry nebo arboviry. Mezihostitelem viru bývají obvykle divoce žijící zvířata či zvířata pasoucí se ve volné přírodě. Nejlepší ochranou proti danému onemocnění je bezesporu očkování.