Potenciál, benefity a správné použití probiotik v léčbě akutní gastroenteritidy u dětí

15. 5. 2020

Klinické studie i zkušenosti z klinické praxe ukázaly přínos podávání probiotik v léčbě akutní gastroenteritidy u dětí. Dětská lékařka MUDr. Natália Szitányi shrnuje možnosti a racionále pro jejich využití v této indikaci.

Inzerce

Etiopatogeneze akutní gastroenteritidy u dětí

Akutní gastroenteritida je jedním z nejčastějších důvodů návštěvy ordinace praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD). Nejběžnější příčinou akutní gastroenteritidy v dětském věku jsou viry (rotaviry, adenoviry, noroviry), nicméně asi v 15 % případů v kojeneckém a batolecím věku jsou klíčovými vyvolavateli bakteriální kmeny (enteropatogenní E. coli, salmonely, kampylobaktery a další) a u starších dětí je podíl bakterií mezi původci průjmů ještě vyšší. Nezřídka také není infekční agens prokázáno. Mikrobiologické vyšetření je vhodné provést zejména u dětí s dyzenterickými projevy, vysokou teplotou, chronickým onemocněním, známou poruchou imunity nebo s anamnézou cest do rizikových zemí.

Terapeutický postup

V rámci léčebného postupu je u akutní gastroenteritidy klíčová závažnost průběhu, zejména s ohledem na stupeň dehydratace, úbytek hmotnosti a možností rehydratace. Základem terapie je zpravidla rehydratace perorálním rehydratačním roztokem a realimentace. Možné je použití diosmektitu a u hospitalizovaných dětí lze zvážit také antisekreční léky.

Postavení a role probiotik v léčbě

Probiotika je vhodné u dětí s akutní gastroenteritidou použít jako adjuvans rehydratační léčby. Účinnější jsou u virové gastroenteritidy, méně účinná u bakteriální. Větší efekt přinášejí, pokud jsou podána časně a v dostatečné dávce. Účinnost některých specifických kmenů (Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii, Lactobacillus reuteri DSM 17938) v léčbě akutní gastroenteritidy byla potvrzena randomizovanými dvojitě zaslepenými a placebem kontrolovanými studiemi.

Poznatky z klinických studií

Léčba akutního průjmu patří k nejprozkoumanějším indikacím použití probiotik. V systematickém přehledu, na jehož základě formulovala svá doporučení Evropská společnost dětské gastroenterologie, hematologie a výživy (ESPGHAN), bylo hodnoceno 46 randomizovaných klinických studií s různými probiotickými kmeny (nejčastěji Lactobacillus rhamnosus GG, Lactobacillus reuteri DSM 17938, Saccharomyces boulardii či Enterococcus SF68 produkující mléčnou kyselinu); v 17 studiích bylo zkoušeno 2−8 bakteriálních kmenů. Při podávání probiotik došlo ke zkrácení trvání průjmu o průměrně 1 den, u L. reuteri DSM 17938 dokonce o 32 hodin. V některých studiích bylo prokázáno i zkrácení doby hospitalizace.

Závěr

Platí, že účinnost a bezpečnost jednoho probiotika neznamená automaticky stejný efekt u všech probiotik a že nelze generalizovat výsledky jednotlivých studií na všechna probiotika. Je doporučené podávat probiotika, u kterých byla účinnost potvrzena v klinických studiích. Při výběru probiotika je nutné brát v úvahu i další faktory, jako je správná léčebná dávka a stabilita přípravku. Doba podávání probiotika se standardně pohybuje mezi 5 a 7 dny.

(eza)

Zdroj: Szitányi N. Léčba akutní gastroenteritidy u dětí. In: Probiotika a jejich praktické použití v praxi PLDD. OSPDL ČLS JEP.



Štítky
Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×