Významným produktem aktivace RAAS je angiotenzin II, jehož nežádoucí působení spočívá v podpoře vazokonstrikce, zánětlivé reakce, trombózy a oxidace a také ve zvýšení sekrece aldosteronu. Sartany působí jako antagonisté na receptorech AT1, a mají tak příznivý vliv z hlediska prevence vývoje DNP. Pozitivní vliv sartanů na diabetickou nefropatii byl mimo jiné sledován v následujících třech studiích.
Studie RENAAL (Reduction of Endpoints in NIDDM with the Angiotensin II Antagonist Losartan) hodnotila účinek losartanu ve skupině 1513 pacientů s DNP. Po dobu 3,4 roku dostávala jedna skupina pacientů losartan a druhá konvenční antihypertenzní terapii. Losartan snížil výskyt konečného stadia selhání ledvin o 28 % (p < 0,02), dále snížil výskyt zdvojení sérové hladiny kreatininu o 25 % (p < 0,006) a signifikantně snížil proteinurii. Tato terapie nevedla k nárůstu rizika úmrtí a kardiovaskulárního onemocnění.
Studie IDNT (Irbesartan Diabetic Nephropathy Trial) sledovala vliv irbesartanu a amlodipinu na progresi DNP u 1715 pacientů. Průměrná doba trvání terapie činila 2,6 roku. Jedna skupina pacientů byla léčena irbesartanem, druhá amlodipinem a třetí konvenční antihypertenzní terapií. Irbesartan snížil výskyt zdvojení sérové hladiny kreatininu o 33 % (p < 0,003) a nesignifikantně i výskyt konečného stadia selhání ledvin o 23 % (p < 0,07).
Obě uvedené studie tak prokázaly, že losartan a irbesartan mají specifické renoprotektivní účinky nezávisející na antihypertenzním účinku.
Studie IRMA 2 (Irbesartan Microalbuminuria in Hypertensive Patients with Type 2 Diabetes) zahrnula 520 pacientů s hypertenzí a DM 2. typu a trvala 2 roky. Nemocní měli mikroalbuminurii a normální renální funkce. Jedna skupina byla léčena irbesartanem, druhá konvenční antihypertenzní terapií. U skupiny užívající irbesartan byl zaznamenán nižší poměr rizik (RR) rozvoje nefropatie o 39 % oproti konvenční terapii (p < 0,001). Irbesartan má tedy specifický antiproteinurický účinek.
Prezentované studie prokázaly, že sartany zpomalují progresi diabetické nefropatie (RENAAL a IDNT) nebo rozvoj proteinurie (IRMA) u pacientů s diabetem 2. typu. Sartany tedy mohou hrát důležitou roli v terapii DNP.
(jtr)
Zdroj: Sonkodi S., Mogyorósi A. Treatment of diabetic nephropathy with angiotensin II blockers. Nephrol Dial Transplant 2003; 18 (Suppl. 5): v21–v23, doi: 10.1093/ndt/gfg1037.
