Zahrnuty byly děti z jednočetných těhotenství narozené v letech 2004–2016 matkám, které v těhotenství užívaly metformin, inzulin, případně obě jmenované látky, ovšem s vyloučením matek s diabetem 1. typu. Celkem byla hodnocena data 10 129 dětí, z nichž u 3967 matka užívala metformin, u 889 jeho kombinaci s inzulinem a u 5273 samotný inzulin. Z důvodu nepřekryvu muselo být vyřazeno 296 dětí exponovaných metforminu a 55 vystavených inzulinu při porovnávání účinků metforminu vs. inzulinu, dále 7 exponovaných kombinaci a 21 vystavených inzulinu při porovnávání účinků kombinace vs. inzulinu.
Primární ukazatele tvořily dlouhodobé výsledky z hlediska obezity, hypoglykémie, hyperglykémie, diabetu, hypertenze, syndromu polycystických ovarií (PCOS) a motoricko-sociálního vývoje (MSD). Proběhla také analýza senzitivity, v níž byly primární výsledky zkoumány pouze u dětí, jejichž matky měly gestační diabetes. Sekundární ukazatele představovaly nežádoucí výsledky při porodu. Při analýze byla použita metoda IPTW (inverse probability of treatment weighting), přičemž referenční látku představoval inzulin.
Medián doby sledování dětí v kohortě činil 3,5 roku (mezikvartilové rozpětí [IQR] 1,6–6,4 roku) ve skupině exponované metforminu, 2,4 roku (IQR 1,1–4,4) ve skupině s expozicí kombinaci obou látek a 5,5 roku (IQR 2,8–8,4) u těch, které byly vystaveny inzulinu. Skutečnost, že matky v těhotenství užívaly metformin nebo kombinovanou terapii, nebyla spojena se zvýšeným rizikem dlouhodobých nepříznivých výsledků oproti léčbě inzulinem, a to v hlavní analýze ani v analýze senzitivity.
Ve vážených analýzách nesouvisela expozice metforminu se zvýšeným rizikem obezity (IPTW-vážený poměr rizik HR [wHR] 1,14; 95% CI 0,83–1,55), hypoglykémie (wHR 1,00; 95% CI 0,61–1,64), hyperglykémie (wHR 1,23; 95% CI 0,63–2,42), diabetu (wHR 1,19; 95% CI 0,51–2,82) ani MSD (wHR 1,09; 95% CI 0,93–1,27). Podobně tomu bylo u kombinované terapie, která rovněž nesouvisela se zvýšeným rizikem obezity (wHR 1,09; 95% CI 0,76–1,58), hypoglykémie (wHR 1,14; 95% CI 0,71–1,83), hyperglykémie (wHR 0,22; 95% CI 0,05–1,01), diabetu (wHR 0,14; 95% CI 0,02–1,15) ani MSD (wHR 1,11; 95% CI 0,77–1,59). Vzhledem k absenci případů hypertenze a PCOS nebylo možné odhadnout jejich riziko.
Expozice metforminu byla spojená s nižší průměrnou porodní hmotností ve srovnání s expozicí inzulinu (vážený střední rozdíl [wMD] −38,5 g; 95% CI −60,8 až −16,1), což bylo v souladu s výrazně zvýšeným rizikem malé porodní velikosti vzhledem ke gestačnímu věku (SGA; IPTW-vážený poměr šancí [wOR] 1,65; 95% CI 1,16−2,34). Nebylo pozorováno významné zvýšení rizika v souvislosti s metforminem u žádného z dalších sekundárních ukazatelů.
Analýza kombinované léčby ukázala významně zvýšené riziko velké porodní hmotnosti vzhledem ke gestačnímu věku (LGA; wOR 1,58; 95% CI 1,22–2,05), předčasného porodu (wOR 1,46; 95% CI 1,10–1,95) a novorozenecké hypoglykémie (wOR 1,29; 95% CI 1,09–1,53). Nebyl zjištěn významný rozdíl v průměrné porodní hmotnosti při porovnání expozice kombinované léčbě a inzulinu (wMD −9,7 g; 95% CI −47,6 až 28,2).
Co se týká novorozenecké úmrtnosti, hyperglykémie nebo hlavních vrozených anomálií, nebylo u žádné skupiny pozorováno zvýšené riziko.
Citovaná analýza nezjistila zvýšené dlouhodobé riziko spojené s expozicí metforminu (samotně nebo v kombinaci s inzulinem) během nitroděložního vývoje v porovnání s účinky inzulinu. Pozorované zvýšené riziko SGA spojené s expozicí samotnému metforminu ve srovnání s inzulinem může být důvodem k opatrnosti při jeho použití, pokud během těhotenství plod nemá adekvátní výživu.
(esr)
Zdroj: Brand K. M. G., Saarelainen L., Sonajalg J. et al. Metformin in pregnancy and risk of adverse long-term outcomes: a register-based cohort study. BMJ Open Diabetes Res Care 2022; 10 (1): e002363, doi: 10.1136/bmjdrc-2021-002363.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
