Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku
    Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici
    Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20
    Optogenetika na cestě do klinické praxe: U kterých onemocnění může znamenat novou naději?
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 2/2026 (znalostní test z časopisu)
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
    Denzitometrie v praxi: od kvalitního snímku po správnou interpretaci
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    1
    Forum Diabetologicum
    2026:Číslo 1
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    GM2 gangliosidózy s pozdním nástupem – u kterých pacientů zpozornět?
    MUDr. Jakub Mitro: Praktičtí lékaři by měli být za podíl na realizaci NKP adekvátně ohodnoceni
    Časná kombinovaná hypolipidemická terapie po akutním koronárním syndromu − klíč k dosažení cílových hodnot LDL-C
    Tirzepatid v aktuálních datech: Jakým způsobem zlepšuje kardiometabolické zdraví?

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Hypertrofická kardiomyopatie ve vaší ambulanci... a kdy myslet na referování do centra?
    XXXIV. výroční sjezd ČKS: Praktické zkušenosti s léčbou HCM – od zmírnění symptomů k rozkvětu pacienta
    XXX. hradecké pneumologické dny: Biologická léčba v pneumologii – stojíme na prahu nové éry a systémových změn
    Případy SLE/LN (ne)vhodné pro podání biologické léčby
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Čas je mozek – měníme život lidí s epilepsií
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
    VIDEO: Sekvence léčby mCRC v reálné praxi – význam kombinace FTD/TPI + BEVA ve 3. linii po limitované odpovědi na předchozí modality
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (2. část): MRD, relaps a budoucnost terapie
    S MUDr. Martinem Špačkem o léčbě CLL (1. část): Jak volit terapii v 1. linii?
    S MUDr. Janou Katolickou, Ph.D., o tom, jak udržet febrilní neutropenii i anémii pod kontrolou... a pacienta v plánované léčbě
    S MUDr. Barborou Doležalovou o tom, jak s pacientem hovořit o léčbě obezity
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
  • Články pro pacienty

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

proLékaře.czTémaDeficit alfa-1-antitrypsinu
Z medicíny

Jak a čím prospívá odborníkům i pacientům Národní registr AATD

Téma: Deficit alfa-1-antitrypsinu
25. února 2022
3 min čtení
Vzhledem k tomu, že deficitu alfa-1-antitrypsinu (AATD) zatím stále není věnována dostatečná pozornost, je třeba všemi cestami šířit odborné povědomí o této dědičné chorobě. I to je jedním z cílů Národního registru AATD. Ten sbírá data pacientů mj. s cílem sledovat průběh postižení v rámci přirozené progrese onemocnění, stanovit nejvhodnější prognostické markery a monitorovat přítomnost, případně progresi dalších orgánových postižení u těchto nemocných.

Deficit α1-antitrypsinu

Deficit α1-antitrypsinu (AATD) je dědičné onemocnění, které bylo poprvé popsané v roce 1963 Laurellem a Erikssonem. Jeho objev souvisel s vývojem plicního emfyzému v mladém věku. Vzniká na základě defektu genu AAT, který je lokalizovaný na chromosomovém segmentu 14q31-32.3. V dnešní době lze pozorovat více než 100 variant tohoto genu a v důsledku kombinování alel dochází k vytváření různých homozygotních i heterozygotních konstitucí. Od konkrétní poruchy a kombinace alel se poté odvíjí riziko orgánového postižení.

Reklama

Diagnostika, záchyt a prevalence

Přesný počet jedinců s AATD není znám. Odhaduje se, že celosvětově se vyskytuje kolem 3,5 milionu osob s tímto onemocněním. Vzhledem k tomu, že v dnešní době není doporučený plošný screening, je záchyt nemocných velmi malý. Vyšetření probíhá zejména u mladších osob se stanovenou diagnózou chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN). Odhadem asi 1 % všech pacientů s CHOPN má své onemocnění (spolu)podmíněné AATD. Identifikace AATD probíhá na základě sérové koncentrace α1-antitrypsinu, jehož normální hladina se pohybuje v rozmezí 1,0–2,0 g/l. Pokud hladina klesne pod dolní limit normy, jedná se o AATD. Hranice mezi lehkým a těžkým deficitem je stanovena na 0,5 g/l.

Reklama

Klinické projevy

CHOPN je hlavním orgánovým projevem deficitu α1-antitrypsinu. U jedinců s těžkým deficitem bývají projevy CHOPN pozorovány již ve třetí dekádě života a diagnostikováni bývají obvykle o dekádu později. Samotný těžký deficit však nemusí nutně vést k postižení plic, velkou roli zde hrají vnitřní a vnější faktory, zejména kouření cigaret.

Často postiženým orgánem bývají také játra. V tomto případě záleží na konkrétním defektu, jelikož některé varianty AATD nezapříčiňují postižení jater (příkladem je situace, kdy protein AAT není tvořen vůbec), u jiných však hromadění polymerů defektních proteinů AAT a následná apoptóza hepatocytů mohou vést až k cirhóze jater. Vývojem cirhózy jater je ohrožena zhruba třetina nemocných. Vzácně se mohou objevovat také postižení kůže (panikulitida), střev nebo jiných orgánů.

Možnosti terapie

V případě stanovení diagnózy AATD je pacientům doporučováno zanechat kouření. Nekuřáctví je jedním z indikačních kritérií pro podání augmentační terapie, která je zatím jediným nemoc modifikujícím přístupem. Jedná se o intravenózní infuzi purifikovaného AAT získaného z plazmy zdravých dárců, podávanou zpravidla 1× týdně.

Poté, co vznikl Národní registr AATD, byla indikační kritéria k augmentační léčbě pozměněna. Důvodem byly nové poznatky, na jejichž základě jsou k ní od roku 2019 indikovaní i pacienti s mírnějším postižením. Cílem je dodat jim léčbu včas a zpomalit tak progresi onemocnění. Augmentační terapie se nedoporučuje pro pacienty s postižením jater, jejichž obtíže se řeší stejným způsobem jako u ostatních jaterních onemocnění nesouvisejících s AATD.

Národní registr AATD

Národní registr AATD je neintervenční retrospektivně prospektivní longitudinální studie zahrnující pacienty s deficitem α1-antitrypsinu. Vzhledem k tomu, že deficitu α1-antitrypsinu není věnována velká pozornost, jedním z hlavních cílů je šířit odborné povědomí o této dědičné chorobě. Registr sbírá data pacientů s těžkým nebo vzácným deficitem α1-antitrypsinu bez ohledu na typ orgánového postižení a věk, s cílem sledovat průběh postižení plic v rámci přirozené progrese onemocnění, stanovit nejvhodnější parametry sledování k charakteristice progrese postižení plic a vyjádření prognózy onemocnění, dále sledovat jedince s žádným nebo minimálním postižením plic a v neposlední řadě monitorovat přítomnost, případně progresi dalších orgánových postižení.

V registru jsou shromažďována data pacientů s AATD, kteří souhlasili se zapojením do studie. V červenci 2021 bylo evidováno 135 nemocných, 66,7 % z nich tvořili muži. Iniciátorem registru je garant centra diagnostiky a léčby deficitu α1-antitrypsinu při Pneumologické klinice 1. LF UK a FTN v Praze MUDr. Jan Chlumský, Ph.D.

Fungování systému

Data jsou sbírána pomocí elektronických formulářů v rámci systému CLADE-IS vyvinutého Institutem biostatistiky a analýz, s. r. o., pro sběr a management dat v klinických studiích. CLADE-IS (Clinical Data Warehouse – Information System) patří mezi nejmodernější systémy elektronického sběru dat. Představují efektivní alternativu tradičního sběru dat pomocí papírových formulářů, s nimiž souvisela nutnost jejich přepisu do relační databáze.

Systém dovoluje lékařům zadávat a kontrolovat data v reálném čase, on-line validační pravidla navíc zajišťují kvalitu dat už při jejich zadávání. Systém lze použít napříč různými zařízeními a pracuje na většině dostupných webových prohlížečů, není tedy zapotřebí instalovat žádný další software. Do rozhraní systému mohou vstupovat pouze pověřené osoby na základě svého unikátního přihlašovacího jména a hesla. Pro každého pacienta/případ je vygenerováno unikátní ID, což zaručuje, že data v systému jsou anonymizovaná (neumožňují identifikaci konkrétního pacienta). Jsou tak splněna platná pravidla ochrany osobních údajů.

Institut biostatistiky a analýz (IBA)

Institut biostatistiky a analýz, s. r. o. (IBA) je spin off společností Masarykovy univerzity v Brně, fungující od roku 2014. Zaměřuje se především na oblast řízení projektů klinického výzkumu, real-world evidence (RWE) projekty, organizaci a management klinických studií (zejména neintervenčních studií a zdravotnických registrů). Na tuto hlavní aktivitu navazují i další nabízené a poskytované služby jako podpora market access, analýzy nákladové efektivity, farmakovigilance, analýzy klinických dat, vývoj vlastních softwarových produktů a grafický design.

  

MUDr. Jan Chlumský, Ph.D.
Pneumologická klinika, 1. LF UK a FTN, Praha

  

Ing. Kateřina Kusalová
Institut biostatistiky a analýz, s. r. o., Brno

Zdroje:
1. Laurell C. B., Eriksson S. The electrophoretic α1-globulin pattern of serum in α1-antitrypsin deficiency. 1963. COPD 2013; 10 (Suppl. 1): 3–8, doi: 10.3109/15412555.2013.771956.
2. Chlumský J., Kusalová K. CHOPN a deficit α1-antitrypsinu: Co říkají data z národního registru? Acta medicinae 2020; 8: 58–60.
3. Chlumský J. Augmentační léčba CHOPN na podkladě deficitu α₁ antitrypsinu. Remedia 2016; 26 (6); 500–502.
4. Chronická obstrukční plicní nemoc na podkladě deficitu alfa-1 antitrypsinu. Thomayerova nemocnice, 2021. Dostupné na: https://alfa1.cz/index.php

Tagy:

Pneumologie a ftizeologiePraktické lékařství pro dospělé

Populární články

Z medicíny
Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025
Je bezpečně prokázáno, že strava je neoddělitelně spjata se zdravím. Zásadní roli zde hraje i střevní mikrobiom, který lze úpravami jídelníčku měnit. Nové poznatky přinesla nedávno publikovaná studie, jejímž cílem bylo objasnit, jak dlouhodobé stravovací preference – včetně vegetariánství a veganství – ovlivňují skladbu a funkci lidského mikrobiomu, a to na velkém souboru lidí, napříč populacemi a s ohledem na metagenomiku.
Z medicíny
Tajemství taurinu, unikátní dýchání, implantát pro zpívání a prasátka s lidským srdcem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/23

Tajemství taurinu, unikátní dýchání, implantát pro zpívání a prasátka s lidským srdcem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/23

19. června 2025
19. června 2025
V dnešním vydání „jednohubek“ se dozvíte, jestli taurin pomáhá proti stárnutí i jak se dá dýchání využít pro identifikaci osob. Zabrousíme také do oblastí, které se ještě nedávno jevily jako sci-fi: Čínským biologům se podařilo vypěstovat hybridní prasečí embrya s částečně lidským srdcem. A zapomenout můžete na robotický hlas Stephena Hawkinga, s novou generací mozkových implantátů totiž pacienti s ALS mohou dokonce i zpívat.
TechnologieZ medicíny
Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Dva pacienti, stejné příznaky. Jeden dostane doporučení na CT, druhý jen poučení. Co rozhodlo? Ne jejich zdravotní stav, ale měsíční příjem nebo věk. Umělá inteligence (AI) si razí cestu do zdravotní péče neuvěřitelným tempem a s ní i otázky, na které zatím neexistují jednoznačné odpovědi. Jednou z nejzávažnějších je, jestli hraje AI ve zdravotnictví fér. Pokusili se to zjistit výzkumníci z newyorské The Icahn School of Medicine at Mount Sinai.
Z medicíny
Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

8. července 2025
8. července 2025
Dnešní čerstvá porce jednohubek osvětlí, jaké následky má ztráta chromosomu Y a jak mozek pozná skutečné obrazy od představ. Dozvíme se také, proč nám starosti někdy nedají spát a čím se řídí australští noční motýli na své každoroční dlouhé pouti.
Z medicínyLifestyle
Může mít golfové hřiště vliv na vznik Parkinsonovy choroby?

Může mít golfové hřiště vliv na vznik Parkinsonovy choroby?

14. července 2025
14. července 2025
Žít nedaleko dokonale udržovaného golfového hřiště je pro mnoho milovníků tohoto sportu sen. Vzhledem k výsledkům nové studie amerických vědců se však může změnit na noční můru. Výzkum naznačil, že pesticidy používané při údržbě hracích ploch nejsou pro lidi bez rizika.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

Jak posílit paměť při stárnutí? Lze se zaměřit na molekulární změny v mozku

12. června 2026
12. června 2026
Dvě americké studie provedené ve Virginia Tech na potkanech (konkrétně na standardním animálním modelu pro studium změn paměti souvisejících s věkem) ukazují spojitost její ztráty při stárnutí se specifickými molekulárními změnami v mozku a naznačují, že úpravou těchto procesů ji lze zlepšit.
Z medicíny
Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

Patofyziologie diabetické retinopatie pod lupou: od hyperglykémie ke změnám na sítnici

11. června 2026
11. června 2026
S rostoucí prevalencí diabetu nabývá na významu prevence jeho chronických komplikací. Hyperglykémie spouští v sítnici řadu metabolických drah, jež vedou k nevratnému poškození cévní stability a integrity hematoretinální bariéry. Diabetická retinopatie (DR) však nepředstavuje jen izolované poškození cév, ale probíhá zde komplexní kaskáda dějů. Porozumění mechanismům jejího vzniku je zásadní pro včasné rozpoznání rizika, správné sledování pacientů i orientaci v nových vědeckých poznatcích.
Z medicíny
Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

Hloupnutí z horka i stresu, síla velkých odměn a vybuchující buňky – „jednohubky“ z výzkumu 2026/20

11. června 2026
11. června 2026
Kdo ztrácí v horku kognitivní schopnosti? Co se děje s logickým uvažováním ve stresu? Zrychluje velikost odměny proces učení? A slyšeli jste už o ruptóze či ruptoblastech? Na zvídavé otázky ze všech vědeckých koutů odpovídá čerstvá porce „jednohubek“.
Z medicíny
Optogenetika na cestě do klinické praxe: U kterých onemocnění může znamenat novou naději?

Optogenetika na cestě do klinické praxe: U kterých onemocnění může znamenat novou naději?

10. června 2026
10. června 2026
Optogenetika se během posledních dvou dekád stala jedním ze žhavých nástrojů experimentální neurovědy. Umožnila kauzálně propojovat aktivitu přesně definovaných populací neuronů s chováním, fyziologickými funkcemi a symptomy onemocnění. V základním výzkumu je už pevně ukotvená. Nyní navíc ovlivňuje i klinickou medicínu, a to jak nepřímo prostřednictvím lepšího porozumění mozkovým okruhům, tak zčásti i formou přímých terapeutických aplikací.
Z medicíny
Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

Hlasujte v průzkumu: Nejlepší nemocnice a Zdravotní pojišťovna roku 2026

8. června 2026
8. června 2026

Dovolujeme si Vás oslovit s výzvou k zapojení se do 21. ročníku celostátního průzkumu Nejlepší nemocnice roku 2026 a Zdravotní pojišťovna roku 2026.

Z medicíny
Cystein – aminokyselina pomáhající uzdravovat tenké střevo. Co od ní (možná) můžeme očekávat v budoucnu?

Cystein – aminokyselina pomáhající uzdravovat tenké střevo. Co od ní (možná) můžeme očekávat v budoucnu?

8. června 2026
8. června 2026
Konzumace potravin bohatých na cystein by mohla pomáhat s obnovou tenkého střeva v případě, že dojde k jeho poškození. Zvláště pak po léčbě nádorů, která mnohdy není bez následků.
Z medicíny
Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025

Tajemství taurinu, unikátní dýchání, implantát pro zpívání a prasátka s lidským srdcem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/23

19. června 2025
19. června 2025

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025
Z medicíny
Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

8. července 2025
8. července 2025

Může mít golfové hřiště vliv na vznik Parkinsonovy choroby?

14. července 2025
14. července 2025

S MUDr. Janem Rosou o problematice osteoporózy u revmatologických pacientů: Kdy začít s osteoanaboliky a jak minimalizovat selhání léčby?

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii21. července 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii21. července 2025
Z medicíny
Romosozumab zlepšuje kostní mikroarchitekturu u postmenopauzálních žen s osteoporózou

Romosozumab zlepšuje kostní mikroarchitekturu u postmenopauzálních žen s osteoporózou

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii24. července 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii24. července 2025

Proč lidé užívající GLP-1RA hubnou různě? Prošetřen byl gen NBEA

Téma: Farmakologie13. srpna 2025
Téma: Farmakologie13. srpna 2025

Nemocní avataři, spící nádory, alergické póry a zuby mumií – „jednohubky“ z výzkumu 2025/27

19. srpna 2025
19. srpna 2025
Z medicíny
AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025

Různé složky stravy mění střevní mikrobiotu. Co to dělá s imunitou?

12. září 2025
12. září 2025

Prognostický význam hladiny natriuretických peptidů při léčbě empagliflozinem

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Z medicíny
Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

Mikrobiom veganů, vegetariánů i všežravců pod drobnohledem − a co z toho plyne?

18. června 2025
18. června 2025
Z medicíny
Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

Zákeřné nádory, fantazijní obrazy, neurony v hypothalamu a noční motýli – „jednohubky“ z výzkumu 2025/25

8. července 2025
8. července 2025
Z medicíny
Romosozumab zlepšuje kostní mikroarchitekturu u postmenopauzálních žen s osteoporózou

Romosozumab zlepšuje kostní mikroarchitekturu u postmenopauzálních žen s osteoporózou

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii24. července 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii24. července 2025
Z medicíny
AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

AUDIO: Cílená léčba CLL má výrazně nižší rizika a prodlužuje pacientům život

1. září 2025
1. září 2025

Tajemství taurinu, unikátní dýchání, implantát pro zpívání a prasátka s lidským srdcem – „jednohubky“ z výzkumu 2025/23

19. června 2025
19. června 2025

Může mít golfové hřiště vliv na vznik Parkinsonovy choroby?

14. července 2025
14. července 2025

Proč lidé užívající GLP-1RA hubnou různě? Prošetřen byl gen NBEA

Téma: Farmakologie13. srpna 2025
Téma: Farmakologie13. srpna 2025

Různé složky stravy mění střevní mikrobiotu. Co to dělá s imunitou?

12. září 2025
12. září 2025

Hraje umělá inteligence v medicíně fér?

26. června 2025
26. června 2025

S MUDr. Janem Rosou o problematice osteoporózy u revmatologických pacientů: Kdy začít s osteoanaboliky a jak minimalizovat selhání léčby?

Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii21. července 2025
Téma: Osteoporóza – trendy v sekvenční terapii21. července 2025

Nemocní avataři, spící nádory, alergické póry a zuby mumií – „jednohubky“ z výzkumu 2025/27

19. srpna 2025
19. srpna 2025

Prognostický význam hladiny natriuretických peptidů při léčbě empagliflozinem

Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Téma: Srdeční selhání18. září 2025
Přihlásit