Léčba CD19 pozitivních hematologických malignit T-lymfocyty s chimérickým antigenním receptorem (CAR-T-lymfocyty).  Přehled a vlastní zkušenosti s preparátem tisagenlecleucel (kymriah) u prvních deseti pacientů

Stáhnout PDF

Autoři: R. Pytlík ^1,2,3; Z. Gašová ⁴; Š. Rahmatová ²; B. Čemusová ¹; Z. Bhuiyanová-Ludvíková ⁴; D. Viktorová ²; V. Válková ¹; M. Böhmová ⁴; P. Soukup ¹; M. Slouková ⁴; M. Štach ⁵; M. Trněný ³; D. Belada ⁶; H. Mociková ⁷; J. Ďuraš ⁸; R. Šimonová ⁹; A. Vranický ¹⁰; P. Otáhal ⁵; J. Vydra ¹
Působiště autorů: Klinický úsek, 2 Oddělení buněčné terapie, Ústav hematologie a krevní transfuse, Praha ¹; 1. interní klinika Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha ³; Aferetické oddělení, Ústav hematologie a krevní transfuse, Praha ⁴; Oddělení imunoterapie, Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha ⁵; IV. interní hematologická klinika Fakultní nemocnice Hradec Králové a Lékařské fakulty Hradec Králové Univerzity Karlovy ⁶; I. interní hematologická klinika Fakultní nemocnice Královské Vinohrady a 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, Praha ⁷; Klinika hematoonkologie, Fakultní nemocnice Ostrava a Lékařská fakulta Ostravské univerzity ⁸; Klinika hematológie a transfuziológie, Univerzitná nemocnica Martin a Jesseniova lekárska fakulta v Martine Univerzity Komenského v Bratislave, Martin ⁹; Klinika onkohematológie Lekárske fakulty Univerzity Komenského v Bratislave a Národného onkologického ústavu v Bratislave ¹⁰
Vyšlo v časopise: Transfuze Hematol. dnes,26, 2020, No. Supplementum 1, p. 17-18.
Kategorie: Souhrn abstraktů

Souhrn

Úvod: T-lymfocyty s chimérickým antigenním receptorem (CAR-T) jsou buňky, do nichž je vpraven chimérický gen kódující receptor pro nádorový antigen a kostimulační molekulu, která posiluje cytotoxicitu. V současné době jsou v ČR dostupné dva preparáty antiCD19 CAR-T lymfocytů pro léčbu relabujících/refrakterních hematologických malignit (ALL a DLBCL) –⁠ tisagenlecleucel (Kymriah) a axicabtagen ciloleucel (Novartis). Oba přípravky dosahují setrvalé kompletní remise (CR) u 30–40 % pacientů s DLBCL, tisagenlecleucel pak rovněž u zhruba 40–50 % pacientů s ALL. Oba přípravky mají unikátní akutní toxicitu: cytokine release syndromem (CRS) a neurotoxicitu. Těžké toxicity se objevují u 10–50 % pacientů v závislosti na přípravku a léčeném onemocnění (ALL v. DLBCL). Dlouhodobá toxicita je vzácná.

Pacienti a metodika: K léčbě tisagenlecleucelem byli referováni pacienti z klinických pracovišť ČR i SR (viz afiliace). Podle SPC je podávána jedna dávka přípravku na jednotce intenzivní péče. Před infuzí je aplikována lymfodepleční chemoterapie. Těžký CRS je léčen tocilizumabem ± kortikoidy, ostatní péče probíhala podle standardů ÚHKT. Expanze CAR-T-lymfocytů byla měřena průtokovou cytometrií.

Výsledky: Na ÚHKT bylo léčeno 10 pacientů, 7 mužů a 10 žen, 2 ALL a 8 DLBCL. Věkový medián byl 47,5 roku (25–77). Medián počtu aplikovaných CAR-T buněk byl 2,85 × 10⁸ (1,2–4,9 × 10⁸). U všech pacientů došlo k in vivo expanzi CAR-T-lymfocytů. CRS byl pozorován u 7 pacientů, u 5 byl podán tocilizumab (medián 2 dávky). Mírná neurotoxicita byla u 3 nemocných. Medián doby hospitalizace od CAR-T infuze byl 16,5 dne (10–23). Při mediánu sledování 62 dní od aplikace (14–332) byly pozorovány 2 relapsy: 1 pacientka s ALL léčená úvodně v Mnichově je v další CR po 2. dávce CAR-T a alogenní transplantaci na ÚHKT, 1 pacient s DLBCL je léčen paliativně.

Závěr: Léčba přípravkem tisagenlecleucel se ukázala jako schůdná, se zvládnutelnou toxicitou. Vzhledem ke krátké době sledování nelze zatím hodnotit léčebný efekt.