#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Výroba rekonvalescentní plazmy od dárců po prodělaném onemocnění COVID-19 *


Autoři: J. Smital;  M. Fedorco
Působiště autorů: Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc
Vyšlo v časopise: Transfuze Hematol. dnes,26, 2020, No. Supplementum 1, p. 26.
Kategorie: Souhrn abstraktů

Souhrn

Úvod: Využití krevní plazmy odebrané od pacientů po prodělaném infekčním onemocnění (tzv. rekonvalescentní plazma) je postup známý již desetiletí. Při absenci jiné specifické protiinfekční terapie se může stát jedinou dostupnou metodou k ovlivnění stavu závažněji postižených pacientů. Pandemie COVID-19 se pro své charakteristiky může stát modelovým příkladem tohoto stavu.  Na Transfuzním oddělení FNOL začal odběr této rekonvalescentní plazmy od 20. 4. 2020. Přípravky jsou určeny pro přímé použití nebo pro výrobu imunoglobulinových koncentrátů.

Postup: Příprava rekonvalescentní plazmy je v souladu s Evropským doporučením z 8. 4. 2020. Potenciální dárci byli osloveni výzvou ve sdělovacích prostředcích. Každý potenciální dárce musí vyplnit vstupní dotazník s detaily o prodělaném onemocnění. Všichni dárci musí splnit klasické podmínky pro darování krevní plazmy. U všech dárců navíc odebíráme vzorek pro vyšetření hladiny protilátek. V případě zájmu je dárce pozván na odběr opakovaně v běžných intervalech (nejméně 14 dní od předchozího odběru plazmy).

Výsledky: Od zahájení bylo uskutečněno celkem 45 odběrů od 39 jednotlivých dárců, z toho 21 mužů a 18 žen, věkově mezi 22 a 54 lety. Osmnáct dárců darovalo takto úplně poprvé. Komplikace odběrů byly minimální. Testované hladiny protilátek se nezdají být v korelaci se subjektivními příznaky. Klinické podání plazmy zatím proběhlo u dvou pacientů s pozitivním efektem bez nežádoucích reakcí.

Závěr: Rekonvalescentní plazma je rychle dostupným terapeutickým přípravkem pro těžší stavy onemocnění COVID-19. Odběry nejsou pro dárce příliš zatěžující a dají se provádět opakovaně. Plazmu lze uchovávat po dobu 3 let, a je takto možné mít přípravky k dispozici do budoucna. Hlavní nevýhodou je nejistý výsledný klinický efekt, ale je to v současnosti prozatím jediná dostupná specifická terapeutická možnost.


Štítky
Hematologie a transfuzní lékařství Interní lékařství Onkologie

Článek vyšel v časopise

Transfuze a hematologie dnes

Číslo Supplementum 1

2020 Číslo Supplementum 1
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#