3 + 4 = 7 nebo 10 nebo 14 … aneb problém zvaný anti-G

Souhrn

Úvod: Anti-Rh protilátky jsou klinicky významné jak z pohledu transfuziologického, tak i porodnicko-neonatologického. Anti-D představovala v minulosti významný problém a byla příčinou těžkých i fatálních HON, jejichž četnost a závažnost byla významně snížena po zavedení podávání anti-D profylaxe. Anti-C bývá asociována spíše s mírnějšími průběhy. Protilátka anti-G, reagující jak s D+C–, tak i s D–C+ erytrocyty, má podle literatury širokou škálu klinického potenciálu HTR/HON –⁠ „no to severe“.

Cíl: Upozornit na závažnost správné diagnostiky u protilátkového nálezu reaktivity anti-D+C a na nutnost myslet i na možnou protilátku anti-G.

Výsledky: V cyklu IH2/2020 se tato reaktivita vyskytla a výsledky upozornily na nutnost připomenout problematiku anti-G.

Závěr: Anti-G protilátka reaguje s aminokyselinou Ser103, přítomnou na proteinech RHD i RHC. Tato aminokyselina je podmíněna nukleotidem T na bp 307 v exonu 2. G –⁠ je dána přítomností aminokyseliny Pro103, obvykle asociovanou s D-fenotypem, velice vzácně s D+ fenotypem. Pro odlišení anti-G od protilátek anti-C a anti-D je třeba provést složitější vyšetření pomocí adsorpce/eluce s krvinkami D+C –⁠ a D–C+. Klinický význam tohoto rozlišení je v situaci vyšetřování těhotných žen, protože pokud je prokazována pouze anti-G, ev. anti-G + anti-C, je zapotřebí podat anti-D profylaktický imunoglobulin, aby se zabránilo vytvoření klinicky nebezpečnější protilátky anti-D.