Výroba a použití rekonvalescentní plazmy anti-SARS-CoV-2 v ČR

Stáhnout PDF

Autoři: M. Bohoněk ¹; J. Bělochová ²; Z. Čermáková ³; D. Dušková ⁴; Z. Gašová ⁵; D. Galuszková ⁶; J. Masopust ⁷; J. Pelková ⁸; R. Procházková, (STL) ⁹; V. Řeháček ¹⁰; P. Turek ¹¹
Působiště autorů: Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN Praha ¹; Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Praha ²; Krevní centrum Fakultní nemocnice Ostrava ³; Fakultní transfuzní oddělení Všeobecná Fakultní nemocnice Praha ⁴; Ústav hematologie a krevní transfuze Praha ⁵; Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Olomouc ⁶; Transfuzní oddělení Masarykova nemocnice Ústí n. L. ⁷; Transfuzní oddělení Krajská nemocnice Zlín ⁸; Transfuzní oddělení Krajská nemocnice Liberec ⁹; Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové ¹⁰; Transfuzní oddělení Thomayerova nemocnice Praha ¹¹
Vyšlo v časopise: Transfuze Hematol. dnes,26, 2020, No. Supplementum 1, p. 22.
Kategorie: Souhrn abstraktů

Souhrn

Úvod: Kauzální léčba a profylaxe onemocnění COVID-19 způsobené virem SARS-CoV-2 je nadále předmětem klinického výzkumu a vývoje. Perspektivní, v řadě států široce používanou metodou, je podání rekonvalescentní plazmy (RP) od osob, které prodělaly COVID-19. Hyperimunní krevní plazma od rekonvalescentů byla v minulosti s úspěchem používána u řady jiných virových, ale i bakteriálních infekcí, včetně krvácivé horečky ebola, středně východního respiračního syndromu (MERS), ptačí chřipky a pandemické chřipky H1N1. Její aktuální použití, tj. podání anti-SARS-CoV-2 protilátek obsažených v plazmě vyléčených osob tak představuje způsob pasivní specifické imunizace s léčebnou odpovědí u akutních stavů.

Materiál a metodika: Klinická skupina COVID MZ ČR 27. 3. 2020 publikovala doporučený postup Specifická léčba dospělých pacientů s infekcí COVID-19, kde podání RP bylo uvedeno spolu s remdesivirem mezi postupy „ke zvážení“ a následně pak 30. 4. 2020 byl vydán multioborový doporučený postup pro získání a použití anti-SARS-CoV-2 RP pod názvem Doporučený postup pro použití RP v léčbě dospělých pacientů s COVID-19. Postupy výroby RP ale byly průběžně diskutovány a její výroba byla v ČR postupně zahájena již 20. 4. 2020.

Výsledky: V období od 20. 4. do 30. 6. 2016 se v ČR do výroby RP zapojilo 11 ZTS, která provedla celkem 275 odběrů dárců na výrobu RP, převážně metodou aferézy, a vyrobeno bylo 686 TU, z toho 302 TU bylo ošetřeno patogen inaktivací. Léčbu RP podstoupilo dosud 41 pacientů, kterým bylo podáno celkem 95 TU RP. Nebyly zaznamenány žádné nežádoucí reakce a klinická odezva je v tuto chvíli ještě předmětem detailního vyhodnocování.

Závěr: Transfuzní služba ČR prošla obdobím koronavirové krize a nouzového stavu se ctí a posílena o řadu nových zkušeností. Jednou z nich je výroba rekonvalescentní plazmy anti-SARS-CoV-2, která se záhy stala v ČR dostupným přípravkem na léčbu onemocnění COVID-19, s očekávatelnou léčebnou odpovědí a minimálním rizikem nežádoucích účinků.