Autoři: prof. MUDr. Raboch Jiří, DrSc. Působiště autorů: Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze Vyšlo v časopise: Svět praktické medicíny, 1, 2020, č. 2, s. 18 Kategorie: Medicína ve světě: komentář
Publikovaná sdělení (POEM pro behaviorální medicínu) potvrzují klinické zkušenosti a předchozí odborná doporučení, jak správně postupovat v klinické praxi.
Generalizovaná úzkostná porucha je časté neurotické onemocnění, které je považováno za lehké, ale z pohledu postiženého se jedná o velmi trýznivé obtíže. Pro její léčbu je vhodná jak psychoterapie, tak farmakoterapie, případně jejich kombinace. Léky první volby jsou obecně antidepresiva. Publikovaná studie poukazuje na vyšší účinnost a dobrou snášenlivost některých z nich, jako jsou escitalopram, venlafaxin či duloxetin. Nověji se k těmto preparátům přičleňuje i zajímavý lék pregabalin. Nesmíme zapomenout na to, že kladná odpověď na léčbu se objevuje až po více týdnech (doporučuje se monoterapie 8–12 týdnů) pravidelného užívání dostatečné dávky.
Druhá studie potvrzuje fakt, že komunikace s pacientem má zásadní význam pro správnou diagnostiku a následnou úspěšnou léčbu. Je známou zkušeností, že nejen pacienti, ale také lékaři lépe diskutují problematiku konkrétní, jako je třeba zlomenina. Abstraktní a intimní symptomy, byť někdy jsou zásadního významu, jsou obecně méně často zmiňovány. Hodně záleží na navozené atmosféře vyšetření, času, který máme k dispozici, a také formě vedení rozhovoru. Doporučuje se především na začátku vyšetření klást otázky s otevřeným koncem, abychom pacientovi umožnili zmínit širší spektrum jeho obtíží.
Třetí článek pak potvrzuje údaje z řady studií i naše klinické zkušenosti, že nástup antidepresivního účinku má poměrně dlouhou latenci a je třeba v léčbě této časté a závažné poruchy být trpělivý. Při nedostavujícím se efektu léčby v prvních týdnech je nutné u každého pacienta prověřit správnost naší diagnózy, zvážit eventuální komorbiditu (somatické onemocnění, např. hypotyreóza, nadužívání alkoholu či jiných návykových látek), prověřit adherenci pacienta s námi navrženým léčebným režimem a eventuálně maximalizovat dávku podávaného léku. Samozřejmě platí, že čím dříve se efekt léčby projeví, tím asi budeme úspěšnější. U neúspěšně léčených pacientů po více týdnech budeme zvažovat další terapeutické kroky, tak jak je stanovují doporučené postupy SVL.
prof. MUDr. Jiří Raboch, DrSc.
Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
