Novinky v registracích Evropské lékové agentury

Souhrn

Výbor Evropské komise pro humánní léčiva (CHMP) nepřestává na svých pravidelných schůzích předkládat a projednávat nové léčivé přípravky. Nezlomný důkaz, že se svět nezaobírá pouze koronavirem, ale též jinými nemocemi...

Následující text přináší informace o novinkách zejména z oblasti pneumologie, hematologie, hematoonkologie a infektologie.

Inovace u obstrukčních chorob dýchacích cest

Pozornost tak byla v poslední době upřena na bronchiální astma, tedy nejrozšířenější chronické onemocnění v dětském věku. Připomeňme, že celosvětově jím trpí bezmála 340 milionů obyvatel a že k 80 % souvisejícím úmrtím dochází v ekonomicky méně vyspělých zemích z důvodu často jen skomírající odborné péče. Přes existující inhalační terapie zůstává více než 45 % pacientů se středně těžkým až těžkým astmatem nekontrolovaných, a proto jsou vystaveni vyššímu riziku exacerbace, hospitalizace nebo smrti. To zdůrazňuje potřebu nových léčebných možností pro dosažení optimální kontroly nemoci a zlepšení kvality života.

Základem léčby je dnes dlouhodobě bronchodilatačně působící beta2-mimetikum (LABA) a inhalační kortikosteroid (ICS), nejlépe pak ve vzájemné fixní kombinaci. Takový princip je zachován i v právě podporované nové kombinaci obsahující indakaterol (LABA), mometason (ICS) a navíc i dlouhodobě působící antimuskarinikum (LAMA) glykopyrronium s aplikací 1× denně. Trojkombinační léčba, o které se doposud hovořilo spíše v souvislosti s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), se tak nejspíš již brzy dostane i mezi nemocné s astmatem. Schvalovaný aplikační systém bude navíc schopen digitálně zaznamenávat potvrzení inhalace či připomínat čas aplikace. Očekáváním je především vyšší adherence k takové léčbě, a tedy i lepší kontrola onemocnění.

Inovace v hematologii a hematoonkologii

Výbor CHMP také přijal kladné stanovisko pro látku glasdegib doporučovanou k léčbě akutní myeloidní leukemie. Zamýšlen je především pro starší a/nebo polymorbidní osoby, u kterých není možné nasazení silné indukční chemoterapie. Stran mechanismu účinku jde o perorálně podávaný inhibitor hedgehog signální cesty, jejíž aktivace je patrná u řady onkologických onemocnění. S cílem zlepšení celkového přežití je užíván společně s nízkými dávkami cytarabinu.

Nejčastějšími nežádoucími účinky jsou nevolnost, snížená chuť k jídlu, únava, svalové křeče, průjem, dysgeuzie, zácpa, bolest břicha, vyrážka a zvracení. Nejčastější hlášenou závažnou nežádoucí reakcí byla únava.

Velmi pozitivně byla hodnocena rovněž látka luspatercept, určená pro léčbu dospělých s anemií závislou na transfuzi a spojenou s myelodysplastickými syndromy nebo beta-talasemií. Pokud bude léčivo schváleno, nabídne nemocným novou třídu léčby. Jde o rekombinantní fúzní protein získaný z lidského aktivinového receptoru typu IIb (ActRIIb) navázaný na protein získaný z imunoglobulinu G. Váže ligandy superrodiny TGF (transformující růstový faktor beta), aby se snížila signalizace strukturně důležitých proteinů SMAD.

Do třetice z hematoonkologického soudku ještě připomeňme schválení látky belantamab mafodotin určené k léčbě relabujícího a/nebo refrakterního mnohočetného myelomu po předchozí imunomodulační a anti­ -CD-38 léčbě (daratumumab).

V červenci byly dále schváleny akalabrutinib určený pro nemocné s chronickou lymfocytární leukemií a krizanlizumab určený k prevenci vazookluzivních krizí u pacientů se srpkovitou anemií. Mnohem větší zájem však vzbudilo vyjádření výboru CHMP stran podmínečného rozhodnutí o registraci belantamab mafodotinu k léčbě nemocných s relabujícím a refrakterním mnohočetným myelomem, kteří nedostatečně reagují na léčbu inhibitory proteazomu a anti-CD-38 monoklonálními protilátkami. Jde o konjugát obsahující humanizovanou monoklonální protilátku anti-B-buněčného maturačního antigenu (BCMA) s cytotoxickým činidlem auristatinem F prostřednictvím neštěpitelného linkeru. BCMA je přítomen na povrchu prakticky všech buněk mnohočetného myelomu, avšak chybí na zdravých B-buňkách, což z něj činí ideální terapeutický cíl. Stávající doporučení je založeno na údajích z klíčové studie DREAMM-2, ve které léčba tímto přípravkem podávaná v dávce 2,5 mg/kg každé tři týdny vedla k celkové míře odpovědi na úrovni 32 %. Medián trvání odpovědi byl 11 měsíců a medián celkového přežití činil 13,7 měsíce. Aby bylo možné lépe charakterizovat účinnost a bezpečnost této léčby, byl současně vznesen požadavek na předložení výsledků randomizované potvrzovací studie (fáze III) srovnávající účinnost belantamab mafodotinu s pomalidomidem a nízkými dávkami dexametazonu, což je dnes standardní léčebná možnost pro nemocné s relabující či refrakterní formou onemocnění.

Naopak negativního posouzení se dočkalo sirotčí léčivo emapalumab zamýšlené k léčbě primární hemofagocytární lymfohistiocytózy a stejný osud potkal též látku tagraxofusp vyvíjenou k léčbě novotvarů vycházejících z dendritických buněk.

Inovace v infektologii a dalších oblastech

V řadě zemí (zejména v subsaharské Africe) jsou ženy obzvláště náchylné k vystavení se riziku nákazy virem HIV z důvodu omezené dostupnosti ochranných prostředků/metod, včetně možného využití orální preexpoziční profylaxe (PrEP) spočívající v užití fixní kombinace tenofoviru a emtricitabinu. Velmi vítán je proto vaginální kroužek s obsahem dapivirinu vyvinutý právě za účelem snížení rizika infekce HIV-1 v kombinaci s bezpečnějšími sexuálními praktikami v případě, že není použita PrEP. Hlavní idea jeho využití je především snadná a diskrétní kontrola ze strany ženy.

V klinické praxi již běžně využívaný amikacin se nyní v lipozomální formě objevuje k léčbě netuberkulózní mykobakteriální plicní infekce způsobené Mycobacterium avium u dospělých s omezenými možnostmi léčby, kteří nemají cystickou fibrózu.

Z dalších inovativních přístupů budiž závěrem zmíněn avapritinib určený pro dospělé s neresekovatelnými nebo metastazujícími gastrointestinálními stromálními nádory s mutací alfa-D842V receptoru růstového faktoru odvozeného z trombocytů (PDGF), filgotinib nacházející své uplatnění v léčbě revmatoidní artritidy či fixní kombinace bupivakainu s meloxikamem zamýšlená k léčbě pooperační bolesti.

MUDr. Jiří Slíva, Ph.D.

Ústav farmakologie, 3. LF UK, Praha