5 – Indukce remise CD – ostatní


Autoři: MUDr. Miroslava Adamcová 1;  MUDr. Milan Bajer, Ph.D. 2;  MUDr. Kateřina Bajerová, Ph.D. 2;  Doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D. 1;  MUDr. Petr Dědek, Ph.D. 3;  MUDr. Ondřej Hradský, Ph.D. 1;  MUDr. Eva Karásková 4;  MUDr. Lucie Kavalcová 5;  MUDr. Katarína Mitrová 1;  MUDr. Silvie Netvalová 6;  Prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc. 1;  Doc. MUDr. Oldřich Pozler, CSc. 3;  MUDr. Jan Schwarz 7;  MUDr. Peter Szitányi, Ph.D. 8;  Prof. MUDr. Richard Škába, CSc. 5;  MUDr. Astrid Šuláková 9
Působiště autorů: Pediatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha 1;  Pediatrická klinika, FN Brno 2;  Dětská klinika, FN a LF UK, Hradec Králové 3;  Dětská klinika LP UP a FN Olomouc 4;  Klinika dětské chirurgie UK 2. LF a FN Motol, Praha 5;  Pediatrická klinika TNsP, Praha 6;  Dětská klinika FN a LF UK, Plzeň 7;  Klinika dětského a dorostového lékařství UK 1. LF a VFN, Praha 8;  Klinika dětského lékařství OU LF a FN Ostrava 9
Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2012; 67 (Suppl 2): 17.

Vedoucí redaktor textu: doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.

1. Úloha 5-ASA (mesalazinu), sulfasalazinu, antibiotik (ATB) a probiotik v indukci remise CD u dětí není jasná, neboť není dostatek relevantních pediatrických studií.

2. V současné době nejsou 5-ASA považovány za klinicky účinnější nežli placebo, proto nejsou v monoterapii u dětí s CD doporučovány.

3. Topicky působící formy 5-ASA mohou být účinné u mírně až středně aktivní levostranné CD kolitidy jako doplňková terapie v kombinaci s jinou indukční léčbou.

4. ATB jsou vhodná pouze pro řešení septických komplikací, příznaků způsobených bakteriálním přerůstáním nebo při postižení perinea a léčbě píštělí a abscesů.

5. Nejsou důkazy o účinnosti probiotik k navození remise CD.

Aminosalicyláty

Nejsou dostatečná data pro nebo proti používání aminosalicylátů v indukci remise CD u dětí. Na základě metaanalýz placebem kontrolovaných studií v současné době není mesalazin považován za klinicky účinnější nežli placebo při ileálním či kolickém postižení CD. Místo působení 5-ASA záleží na nosiči účinné látky, ze které je uvolňován. Topicky působící formy 5-ASA mohou být účinné u mírně a středně aktivní levostranné CD kolitidy v kombinaci s jinou indukční léčbou CD. V monoterapii nejsou aminosalicyláty u dětí s CD doporučovány vzhledem k tomu, že nízký věk v době diagnózy onemocnění je významný rizikový faktor progrese onemocnění.

Vysoké dávky 5-ASA mohou být účinné při mírné aktivitě CD (mesalazin 50–100 mg/kg/d, max. 3–4 g/d nebo sulfasalazin 40–60 mg/kg/d, max. 3 g/d, při toleranci až 100 mg/kg/d). V jedné studii u dospělých byl prokázán pozitivní léčebný efekt 5-ASA (mírné snížení CDAI indexu). Efekt byl pozorován při užití Pentasy 4 g na ileitidu, ileokolickou a kolickou formu, Sulfasalazinu 3–6 g/d při postižení tlustého střeva, Asacolu 3,2 g/d při ileokolickém a kolickém postižení. Klinický význam této studie je však diskutabilní.

Podrobné informace o aminosalicylátech jsou uvedeny v kapitolách týkajících se léčby UC.

Antibiotika

Nejsou pediatrická data pro užití ATB či antituberkulotik k navození remise CD. Použití ATB k navození remise se vzhledem k vedlejším účinkům nedoporučuje. Klinické studie naznačují, že metronidazol má v navození remise obdobnou účinnost jako placebo. Ciprofloxacin má obdobnou účinnost jako mesalazin. Širokospektrá ATB (zejm. aminopeniciliny) zvyšují riziko infekce Clostridium difficile. Užití antituberkulotik v indukci remise CD nelze doporučit.

ATB jsou vhodná k řešení septických komplikací, při perineálním postižení, píštělích (event. v kombinaci s chirurgickou léčbou), strikturách či bakteriálním přerůstání. Používány jsou následující preparáty:

  • Metronidazol v dávce 7,5 mg/kg à 8 hod.
  • Ciprofloxacin v dávce 5 mg/kg à 12 hod.

Při fistulující formě či perianálním postižení je doporučováno užití alespoň 6 týdnů. Metronidazol by neměl být podáván déle než 12 týdnů pro riziko vzniku periferní neuropatie při dlouhodobém podávání.

Ostatní terapeutické možnosti

Neexistuje dostatek důkazů o tom, že probiotika jsou účinná k navození remise CD. Použití dalších terapeutických modalit (cyklosporin, takrolimus, mykofenolát, thalidomid, sargramostim, natalizumab, certolizumab pegol, vedolizumab, aferéza granulocytů a autologní transplantace krvetvorných buněk) lze zvážit u pacientů nereagujících na žádnou jinou terapii. Vzhledem k potenciálním rizikům těchto terapeutických modalit by jejich použití mělo být vyhrazeno pro případy, kdy selhala veškerá konvenční léčba a pacient není vhodným kandidátem chirurgické léčby (viz refrakterní CD).


Štítky
Neonatologie Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost
Článek LITERATURA
Článek ÚVOD

Článek vyšel v časopise

Česko-slovenská pediatrie

Číslo Suppl 2

2012 Číslo Suppl 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Pacient na antikoagulační léčbě v akutní situaci
nový kurz
Autoři: MUDr. Jana Michalcová

Kopřivka a její terapie
Autoři: MUDr. Petra Brodská

Uroinfekce v primární péči
Autoři: MUDr. Marek Štefan

Roztroušená skleróza a plánování těhotenství
Autoři: MUDr. Radek Ampapa

Alergenová imunoterapie v léčbě inhalačních alergií
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se