Autoři: MUDr. Miroslava Adamcová 1; MUDr. Milan Bajer, Ph.D. 2; MUDr. Kateřina Bajerová, Ph.D. 2; Doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D. 1; MUDr. Petr Dědek, Ph.D. 3; MUDr. Ondřej Hradský, Ph.D. 1; MUDr. Eva Karásková 4; MUDr. Lucie Kavalcová 5; MUDr. Katarína Mitrová 1; MUDr. Silvie Netvalová 6; Prof. MUDr. Jiří Nevoral, CSc. 1; Doc. MUDr. Oldřich Pozler, CSc. 3; MUDr. Jan Schwarz 7; MUDr. Peter Szitányi, Ph.D. 8; Prof. MUDr. Richard Škába, CSc. 5; MUDr. Astrid Šuláková 9 Působiště autorů: Pediatrická klinika UK 2. LF a FN Motol, Praha 1; Pediatrická klinika, FN Brno 2; Dětská klinika, FN a LF UK, Hradec Králové 3; Dětská klinika LP UP a FN Olomouc 4; Klinika dětské chirurgie UK 2. LF a FN Motol, Praha 5; Pediatrická klinika TNsP, Praha 6; Dětská klinika FN a LF UK, Plzeň 7; Klinika dětského a dorostového lékařství UK 1. LF a VFN, Praha 8; Klinika dětského lékařství OU LF a FN Ostrava 9 Vyšlo v časopise: Čes-slov Pediat 2012; 67 (Suppl 2): 40.
Vedoucí redaktor textu: doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D.
Pouchitida, idiopatický zánět ileálního rezervoáru, je nejčastější komplikací po IPPA a vyskytuje se až u 55 % pacientů s UC. U dětí mladších 10 let se pouchitida vyskytne až u 75 % z nich.
Klinický obraz zahrnuje vodnaté, krvavé stolice s bolestivým častým nutkáním na stolici a křečemi v břiše. Endoskopie ukáže difuzní nebo roztroušený erytém, edém, zrnitost, drolivost, ztrátu cévní struktury, spontánní nebo kontaktní krvácení, eroze a ulcerace. Na rozdíl od UC eroze a ulcerace nemusí být kontinuální a malé ulcerace by neměly být považovány za CD. Histologický obraz pouchitidy zahrnuje akutní a chronické zánětlivé změny, abscesy v kryptách a ulcerace. Biopsie mukózy by měly být odebrány z pouche a přívodné kličky ilea, nikoliv však z místa sutury.
Léčba pouchitidy ATB je uznávána jako metoda první volby. Metronidazol je spojen s rychlejší odpovědí, ale ciprofloxacin je považován za efektivnější, s menším počtem nežádoucích účinků. Kombinovaná ATB terapie je možná u chronické pouchitidy. Malé studie u dospělých předpokládaly, že chronická pouchitida by měla být léčena kombinací ciprofloxacinu a imidazolu nebo rifaximinu, nebo perorálním budesonidem v dávce 9 mg denně po dobu 8 týdnů. IFX prokázal efekt u neustupující pouchitidy a CD-related komplikací pouche v sérii dospělých pacientů.
Efekt probiotik VSL#3 v udržení remise u pacientů s chronickou pouchitidou prokázaly dvě dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie provedené u dospělých pacientů. VSL#3 bylo pro prevenci pouchitidy účinnější než placebo v jedné studii, zatímco v druhé studii příznivý účinek na prevenci prokázán nebyl.
Chirurgické léčení pouchitidy spočívá v excizi – odstranění pouche a bylo provedeno u dětských pacientů s UC od 1 do 2 %. U dospělých pacientů byla excize pouche indikována až v 8 %.
V případě chronicky trvajících (déle než 4 týdny) nebo neustupujících symptomů připomínajících pouchitidu by se mělo pátrat po jiných diagnózách včetně cuffitidy, nepoznané CD, vředu v anastomóze, syndromu dráždivého pouche, infekční pouchitidě a striktuře anastomózy.
Cuffitida může způsobit symptomy podobné pouchitidě, především krvácení. Vyskytuje se hlavně u pacientů se staplerovou anastomózou. Od pouchitidy se odliší endoskopickým vyšetřením. U dospělých pacientů byl prokázan v léčbě cuffitidy dobrý efekt mesalazinových čípků.
Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova
Nemáte účet? Registrujte se
Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.
