Roztroušená skleróza (RS) je celoživotní onemocnění s vysokým rizikem trvalé disability. Aktuální informace týkající se dlouhodobé účinnosti a bezpečnosti léčby jsou tak naprosto nezbytné pro optimální volbu léčebného přípravku – v tomto případě okrelizumabu.

Mezi rizikové skupiny populace během současné pandemie onemocnění COVID-19 patří starší jedinci a lidé trpící chronickými komorbiditami. Přítomnost chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) podle výsledků dostupných dat představuje negativní prognostický faktor zvyšující riziko závažného průběhu a mortalitu.

Výsledky studie publikované v červnovém vydání časopisu Fertility and Sterility naznačují, že srdeční činnost embrya je důležitým ukazatelem v prognóze plodu v prvním trimestru po IVF.

Virová hepatitida typu C (VHC) je závažné zánětlivé onemocnění jater. Hrozbou onemocnění je riziko přechodu do chronického stadia s možným rozvojem jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Choroba ve většině případů nebývá v akutní fázi rozpoznána, a tak prvním objektivním příznakem může být až cirhóza.

Studie publikovaná v European Heart Journal naznačuje, že s erektilní dysfunkcí jako nežádoucím účinkem léčby beta-blokátory je to možná o něco složitější, než si myslíme.

Cílem randomizované dvojitě zaslepené kontrolované studie mezinárodního týmu odborníků bylo zhodnotit bezpečnost a účinnost nízkých a vysokých dávek perorálně podávaného mesalaminu s prodlouženým uvolňováním u dětí s ulcerózní kolitidou.

Cílem studie provedené v rámci projektu Danish University Antidepressant Group Study (DUAG) bylo zhodnotit, do jaké míry určuje výskyt atypických vegetativních příznaků rozdílnou účinnost inhibitorů MAO (moklobemid) a tricyklických antidepresiv (clomipramin) u pacientů s depresivní poruchou.

Migréna je obecně považována za „ženské“ onemocnění. Její výskyt, trvání a závažnost bývá vyšší u žen, u nichž je také častěji tato diagnóza stanovena. Je však migréna opravdu vázaná na něžné pohlaví, anebo nám něco uniká? O dané problematice diskutovali odborníci na 17. evropském kongresu o bolestech hlavy (EHC – European Headache Congress), který proběhl v prosinci loňského roku v Barceloně.

Akutní infekce koronavirem SARS-CoV-2 má různě velký dopad na různé orgánové systémy lidského těla. Dosud však nebylo jisté, jak přesně ovlivňuje endokrinní systém, hlavně štítnou žlázu. Níže prezentovaná studie zkoumala, jak se mění funkce štítné žlázy vzhledem k průběhu infekce COVID-19.

Pacienti s aktivním systémovým lupusem erythematodes (SLE) mají již déle než 10 let k dispozici cílenou terapii specificky vyvinutou právě pro toto onemocnění. Monoklonální protilátka belimumab, která blokuje přežití B lymfocytů, vykázala v klinických hodnoceních vysokou účinnost a příznivý bezpečnostní profil. Od 1. dubna 2025 je v Česku z veřejného zdravotního pojištění hrazená také subkutánní forma přípravku. Jaké jsou s touto formou belimumabu zkušenosti z klinických studií i dosavadní praxe a kteří pacienti z ní mohou nejvíce profitovat? Nejen o těchto otázkách se diskutovalo na Setkání center biologické léčby pro SLE a LN (lupusové nefritidy), konaném ve dnech 20.–21. 3. 2025 v Praze.

Mirtazapin patří vedle látek ze skupiny SSRI k lékům první volby v terapii depresivní poruchy. Jelikož tato bývá velmi často spojena i s anxietou a insomnií, užívají pacienti vedle antidepresiv rovněž benzodiazepiny. Japonští výzkumníci v níže prezentované studii zkoumali, do jaké míry nasazení mirtazapinu ovlivňuje redukci spotřeby právě benzodiazepinů, což je vzhledem k jejich nežádoucím účinkům optimální postup v rámci strategie farmakologické léčby depresivní poruchy.

Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v  první kompletní remisi vedlo k  významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.

Diagnostika dyslipidémie je jednoduchá. Pozornost je však poté nezbytné zaměřit na to, kdy indikovat farmakologickou léčbu a jakých cílových hodnot lipidogramu je potřeba dosáhnout. Dávky léčiv je potřeba titrovat. Dále je žádoucí intervence stran dalších rizik, jakými jsou hypertenze, obezita, diabetes či kouření.

Febrilní neutropenie (FN) představuje jednu z nejčastějších a nejzávažnějších komplikací protinádorové terapie. Je významnou příčinou morbidity a často vede k oddálení nebo snížení dávek plánované onkologické léčby. Riziko FN je individuální a závisí jak na charakteristice pacienta, tak na aplikované léčbě. Jak lze vzniku FN předcházet? Ve kterých případech je indikováno použití růstových faktorů myelopoezy? Přinášíme vám stručný souhrn aktuálních doporučení.

Podle odhadů by do roku 2050 mohla Alzheimerova choroba (AD) postihnout až 152 milionů lidí. Dostupná léčba AD je v současnosti nákladná a má malou účinnost. Slibné výsledky však přináší alternativní terapie pomocí běžných rostlin. Které rostlinné koktejly by případně mohly pomoci?

Benigní hyperplazie prostaty (BPH) je jedno z nejčastějších onemocnění postihující více jak 50 % populace mužů starších 60 let. BPH, na rozdíl od dob minulých, je v současnosti jen zřídka příčinou úmrtí. Přestože mortalita je velice nízká, prevalence BPH je relativně vysoká. Zajímavý je fakt, že jen 4 % prostat u mužů nad 70 let dosahují velikosti nad 100 g. To je i jeden z důvodů, že tato skupina pacientů nebyla nikdy podrobněji hodnocena, resp. takto malý soubor pacientů nebyl rozsáhleji hodnocen. V současnosti jsou trendy směrem k mininvazivnějším metodikám, i když zcela jasná kritéria léčby s ohledem na velikost prostaty nebyla dána.

Klíšťová meningoencefalitida (KME) je virová infekce, která postihuje centrální nervový systém a může vést k dlouhodobým neurologickým komplikacím. V oblasti Evropy se jedná o narůstající zdravotní problém, protože za posledních 30 let došlo k nárůstu počtu lidských případů KME o 400 %!

Získaná hemofilie A je vzácné onemocnění vyvolané autoprotilátkami, které brání aktivaci nebo zrychlují clearance faktoru VIII. Objevuje se u mužů i žen v jakémkoliv věku, nejčastěji v souvislosti s těhotenstvím nebo ve vyšším věku (> 60 let). Projevuje se nejčastěji kožním krvácením a typické je izolované prodloužení aktivovaného parciálního tromboplastinového času (aPTT). Asi 10 % pacientů nekrvácí, proto je třeba věnovat pozornost prodloužení aPTT u pacientů před operací. Vzhledem k tomu, že jde o vzácnou diagnózu, připomínáme situace, kdy je vhodné ji zvažovat, a shrnujeme mezinárodní konsenzuální doporučení pro její diagnostiku a léčbu z roku 2020.

Parkinsonova nemoc (PN) je progresivní neurodegenerativní onemocnění postihující dopaminergní a další systémy mozku. Vzhledem k předpokládanému zdvojnásobení počtu pacientů s PN do roku 2040, se v literatuře mluví dokonce o jejím pandemickém charakteru (1). Klinicky se manifestuje řadou motorických i nemotorických příznaků, z nichž některé lze ovlivnit fyzioterapií.

Koincidence roztroušené sklerózy (RS) a amyotrofické laterální sklerózy (ALS) byla v odborné literatuře zmíněna jen v souvislosti s několika málo případy. Kazuistika kanadských autorů popisující současný výskyt těchto chorob u jedné ženy upozorňuje mimo jiné na nezbytnost pečlivého sledování obtíží u pacientů trpících RS, které mohou být příznakem zcela jiného onemocnění.

Testování prostatického specifického antigenu (PSA) může pomoci k časné detekci rakoviny prostaty. Kdy a komu testování PSA doporučit, je předmětem diskusí.

V časopisu Current Atherosclerosis Reports byl letos publikován článek upozorňující na recentní vědecké poznatky o prospěšných účincích betablokátorů (BB) přímo na stěnu arterií a potenciálním benefitu z hlediska prevence aterosklerotického kardiovaskulárního onemocnění (ASKVO), k němuž může vést přidání BB k již zavedeným strategiím léčby dyslipidémie a diabetu.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE − DÍL 68: Před necelými 5 lety byla v Česku schválena biologická terapie dupilumabem v indikaci těžké chronické rinosinusitidy s nosními polypy (CRSwNP). K dispozici jsou dnes v dané indikaci ještě další dva cílené léky, omalizumab a mepolizumab. Co tato nová modalita přinesla pacientům, vysvětluje v našem aktuálním podcastu přednosta Kliniky otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku Pardubické nemocnice a vedoucí rinologické sekce ČSORLCHHK ČLS JEP MUDr. Jan Vodička, Ph.D. V další části rozhovoru potom diskutujeme mimo jiné o souvisejícím rozvoji telemedicíny v ORL.

Arteriální hypertenze je zásadním rizikovým faktorem kardiovaskulárních (KV) onemocnění. Toto tvrzení platí obecně u všech osob bez rozdílu pohlaví, každý hypertonik je totiž v riziku rozvoje akutního infarktu myokardu (IM), srdečního selhání, cévní mozkové příhody (CMP) a dalších komplikací spojených s aterosklerózou, která je u hypertoniků akcelerovaná a jejíž negativní dopady arteriální hypertenze násobí. Existují však nějaká specifika týkající se žen a arteriální hypertenze? Ano, a není jich málo.