Virová hepatitida typu C (VHC) je závažné zánětlivé onemocnění jater. Hrozbou onemocnění je riziko přechodu do chronického stadia s možným rozvojem jaterní cirhózy a hepatocelulárního karcinomu. Choroba ve většině případů nebývá v akutní fázi rozpoznána, a tak prvním objektivním příznakem může být až cirhóza.
U většiny osob, které byly infikovány virem hepatitidy typu C, se rozvine chronická infekce. Ačkoli nejsou k dispozici prospektivní studie, na základě dat z retrospektivních prací se odhaduje, že k rozvoji chronické formy onemocnění dojde u 75–85 % nakažených. Důvod, proč u některých jedinců nastane spontánní clearance viru, není dosud objasněn.
Mezi faktory spojené s nižším rizikem rozvoje chronického onemocnění se řadí:
U 20–30 % pacientů s chronickou hepatitidou C dojde v průběhu 20–30 let trvání choroby k rozvoji jaterní cirhózy, z toho každoročně u 2–7 % nemocných vznikne hepatocelulární karcinom. K faktorům, jež mají vliv na rozvoj jaterní fibrózy, patří:
Neléčená virová hepatitida C často přechází do své chronické formy, s rizikem rozvoje jaterní cirhózy, případně i zhoubného nádoru jater. K dispozici je účinná léčba VHC, onemocnění je však třeba odhalit a léčit včas. Lékaři, zejména praktičtí, by měli na možnost hepatitidy C myslet, a to především u rizikových pacientů.
Obr. Průběh onemocnění po nákaze virem hepatitidy typu C (HCV)
normální játra – chronická hepatitida – cirhóza – hepatocelulární karcinom
infekce HCV – 75–85 % – 20–30 % – 2–7 % ročně
(ask)
Zdroj: Natural history of hepatitis C infection. Hepatitis C Online 2016 Mar 31. Dostupné na: http://www.hepatitisc.uw.edu