Erektilní dysfunkce po beta-blokátorech: nežádoucí účinek, nebo síla psychiky?
Studie publikovaná v European Heart Journal naznačuje, že s erektilní dysfunkcí jako nežádoucím účinkem léčby beta-blokátory je to možná o něco složitější, než si myslíme.
Úvod
Muži s kardiovaskulárními onemocněními si často stěžují na erektilní dysfunkci. Její vznik bývá někdy dáván do souvislosti s užíváním antihypertenziv, zejména beta-blokátorů, jejichž možný negativní vliv na erekci byl popsán v některých časných studiích. Označit lék za viníka pacientových obtíží však není v tomto případě tak snadné, protože erektilní dysfunkce jakožto důsledek aterosklerotického postižení cév je zároveň častým symptomem kardiovaskulárního onemocnění jako takového a je u kardiaků obecně častější. Známý významný vliv na sexuální funkce mužů mají také psychické faktory.
Cíl studie
Klinické studie s beta-blokátory jejich souvislost se zhoršením sexuální funkce mužů nepotvrdily. Vyvstala tedy otázka, zda za vznik erektilní dysfunkce u dobře informovaných pacientů léčených těmito látkami nemůže být zodpovědná spíše psychika. Skupina italských autorů přispěla k jejímu objasnění studií s velmi sofistikovaným designem. Zajímalo je, jak moc je výskyt erektilní dysfunkce při léčbě beta-blokátory závislý na informovanosti pacienta o riziku jejího vzniku a jaký vliv má na řešení těchto obtíží inhibitor 5-fosfodiesterázy sildenafil ve srovnání s placebem.
Průběh a výsledky
Fáze 1: (Ne)informovaní
Soubor dvoufázové dvojitě zaslepené randomizované jedenkrát zkřížené studie tvořilo 96 mužů ve věku 52 ± 7 let, kterým bylo nově diagnostikováno kardiovaskulární onemocnění. V čase stanovení diagnózy netrpěli erektilní dysfunkcí. Během první fáze studie byli všichni léčeni atenololem v dávce 50 mg denně per os, avšak s tím rozdílem, že:
- 32 pacientů (skupina A) nevědělo, jaký lék užívá;
- 32 pacientů (B) bylo informováno o účinné látce, ale nikoliv o možných nežádoucích účincích;
- 32 pacientů (C) bylo informováno i o možných nežádoucích účincích léčby na erektilní funkci.
Po 3 měsících sledování činila incidence erektilní dysfunkce ve skupině A 3,1 % (1 pacient), ve skupině B 15,6 % (5 pacientů) a ve skupině C 31,2 % (10 pacientů; p < 0,01).
Fáze 2: (Ne)léčení
Všichni muži, kteří si stěžovali na erektilní dysfunkci, byli zavzati do druhé fáze studie. V rámci ní byli randomizováni k vyzkoušení buď sildenafilu v dávce 50 mg, nebo placeba. V této fázi studie navíc došlo k jednomu zkřížení, všichni pacienti tedy vyzkoušeli jak sildenafil, tak placebo. Sildenafil a placebo měly srovnatelný efekt na vyřešení erektilní dysfunkce u všech pacientů s výjimkou jediného. Ten po ukončení studie dobře zareagoval na sildenafil v dávce 100 mg.
Závěr: Mocná psychika
Výskyt nově vzniklé erektilní dysfunkce subjektivně vnímané pacienty léčenými beta-blokátorem byl závislý na informovanosti pacientů o hrozbě tohoto nežádoucího účinku. Erektilní dysfunkce se dala zvrátit placebem stejně účinně jako sildenafilem. Toto zjištění naznačuje, že vědomí rizika vzniku erektilní dysfunkce může u pacientů léčených beta-blokátory vést k úzkosti, která ve svém důsledku erektilní dysfunkci způsobí, a připomíná významný vliv psychických faktorů na sexuální funkce mužů.
(luko)
Zdroj: Silvestri A., Galetta P., Cerquetani E. et al. Report of erectile dysfunction after therapy with beta-blockers is related to patient knowledge of side effects and is reversed by placebo. Eur Heart J 2003; 24 (21): 1928−1932.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.