Cílem studie provedené v rámci projektu Danish University Antidepressant Group Study (DUAG) bylo zhodnotit, do jaké míry určuje výskyt atypických vegetativních příznaků rozdílnou účinnost inhibitorů MAO (moklobemid) a tricyklických antidepresiv (clomipramin) u pacientů s depresivní poruchou.
Cílem studie provedené v rámci projektu Danish University Antidepressant Group Study (DUAG) bylo zhodnotit, do jaké míry určuje výskyt atypických vegetativních příznaků rozdílnou účinnost inhibitorů MAO (moklobemid) a tricyklických antidepresiv (clomipramin) u pacientů s depresivní poruchou.
Do randomizované dvojitě zaslepené studie bylo zařazeno celkem 117 pacientů s depresivní poruchou. Během šesti týdnů jim byl podáván buď moklobemid v dávce 400 mg, nebo clomipramin v dávce 150 mg. Výsledky studie odhalily dva faktory spojené s rozdílným výsledkem léčby moklobemidem a clomipraminem – zvýšenou délku spánku a zvýšenou chuť k jídlu (atypické vegetativní příznaky). Účastníci studie, u nichž byly tyto příznaky při vstupní analýze identifikovány, byli označeni jako pacienti s atypickou depresí. Celkem bylo takto označeno 13 účastníků studie.
Ve skupině 13 pacientů s atypickou depresí jich 8 užívalo clomipramin, zatímco 5 z nich bylo léčeno moklobemidem. Na konci studie byla u pacientů léčených moklobemidem zjištěna signifikantně vyšší odpověď na léčbu než u pacientů léčených clomipraminem (p = 0,036). Odpověď na léčbu byla určována pomocí Hamiltonovy škály deprese, HAM-D(6).
U pacientů s depresivní poruchou je velmi důležité pátrat po výskytu atypických příznaků (zvýšená délka spánku a zvýšená chuť k jídlu). Výše uvedené výsledky naznačují stejně jako i další dříve provedené studie, že u pacientů s atypickými vegetativními příznaky jsou v léčbě deprese účinnější inhibitory MAO než tricyklická antidepresiva. Jisté omezení uvedené studie však spočívá ve skutečnosti, že počet pacientů s atypickou depresí byl velmi malý a nebyla zařazena skupina pacientů léčená placebem.
(vek)
Zdroj: Bech P, et al. The predictive validity of atypical neurovegetative depressive symptoms identified by the first principal component in the DUAG trial of moclobemide versus clomipramine. J Affect Disord. 2012 Nov;140(3):253-9.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.