ČEPICK%C

Výsledky předběžné analýzy studie REALITI-A prezentované na kongresu Evropské respirační společnosti.

Účinnost pegylovaného interferonu alfa a ribavirinu u pacientů infikovaných HCV  a současně HBV nebyla dosud dostatečně zkoumána.

Na letošním kongresu Digestive Disease Week, jenž proběhl v květnu v kalifornském San Diegu, byla prezentována data naznačující, že klinické a endoskopické zlepšení, pozorované u pacientů s ulcerózní kolitidou (UC) při léčbě modulátorem sfingosinových receptorů etrasimodem pravděpodobně souvisí se snížením hladiny cirkulujících a slizničních neutrofilů.

Proč právě úzkost patří pro pacienty s epilepsií mezi zásadní problémy? Co o souvislosti epilepsie s úzkostí říkají současné poznatky? Lze využít umělou inteligenci k predikci status epilepticus (SE)? A co se ví o rozvoji pozdní epilepsie po novém SE? Nejen o tom se hovořilo v září 2023 v Dublinu během 35. mezinárodního kongresu epilepsie (IEC 2023).

V souvislosti s koronavirovou pandemií se hned od počátku vynořily obavy ohledně preskripce inhibitorů angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEi) a blokátorů receptoru AT1 pro angiotenzin II (ARBs; sartanů), jež působí přes renin-angiotenzin-aldosteronový systém (RAAS). Tyto legitimní otázky vycházely z poznatků o základní roli enzymu ACE2 při infekci COVID-19 a podpořily je hypotézy publikované v odborném tisku již na jaře 2020. Virus SARS-CoV-2 totiž využívá ACE2 jako membránový receptor ke vstupu do cílových buněk. Blokátory RAAS mohou tvorbu tohoto enzymu zvyšovat, a teoreticky tak vstup viru do buněk usnadnit. Jak je tomu tedy rok a půl po vypuknutí pandemie v reálné praxi a co vyplynulo z později publikovaných prací i doporučení odborných společností?

Evropská společnost pro klinickou výživu a metabolismus (ESPEN) na základě odborných studií sestavila nutriční pokyny pro kriticky nemocné s COVID-19, jehož následky mohou být pro organismus fatální. Je proto nutné připravit adekvátní plán výživy s ohledem na fakt, že malnutrice představuje nebezpečný problém komplikující ošetřovatelskou péči, a zároveň má každý hospitalizovaný pacient individuální nutriční nároky.

Von Willebrandova choroba (vWD) je nejčastější dědičnou koagulopatií. Představuje heterogenní skupinu nemocí s různou tíží klinických příznaků a odlišnými postupy terapie. Patogeneze onemocnění i jeho diagnostika je komplexní a vyžaduje řadu speciálních testů. V rámci správného managementu je tak důležité zhodnotit typ a tíži defektu von Willebrandova faktoru.

S prvními výstupy z probíhající české studie, která hodnotí vliv substituční léčby (SL) na psychiatrické symptomy, seznámila účastníky výroční AT konference Společnosti pro návykové nemoci ČLS JEP 2018 Mgr. Barbora Orlíková (Národní ústav duševního zdraví, Praha). Ukazují častější výskyt deprese, úzkosti, fobie a paranoie u pacientů nastupujících na SL, než je populační průměr.

V případě urgentní potřeby náhrady funkce ledvin je již dlouho standardním řešením hemodialýza (HD) s dočasným žilním katétrem. Má však několik nevýhod, jakými jsou zvýšená mortalita nebo riziko bakteriémie a centrální žilní stenózy. Kromě toho je potřeba několika zákroků pro vytvoření permanentního žilního přístupu. Proto dnes celosvětově roste zájem o urgentně zahájenou peritoneální dialýzu (PD) a několik klinických studií vypovídá o její bezpečnosti, účinnosti i proveditelnosti. Dosud bylo nicméně známo jen málo o časných komplikacích PD a o dlouhodobé prognóze pacientů z hlediska technických a infekčních komplikací.

Předchozí výzkumy naznačily zvýšené riziko osteoporózy a osteoporotických zlomenin u pacientů s fibrilací síní léčených warfarinem. Nedávná analýza potom ukázala zvýšenou incidenci osteoporózy u pacientů léčených warfarinem nebo přímými antikoagulancii (DOACs). Méně je toho ovšem známo o riziku tohoto onemocnění při užívání DOACs v porovnání s warfarinem. Australští lékaři proto v populační kohortové studii využívající data z celonárodní databáze primární péče porovnali jeho incidenci u pacientů léčených různými perorálními antikoagulancii z důvodu fibrilace síní (FiS).

V období zvýšeného výskytu faryngitid a tonzilitid přichází až třetina pacientů s hlavní stížností na bolest v krku. Většina primárních infekcí horních cest dýchacích má virovou etiologii a nevyžaduje antibiotika, základem je proto symptomatická léčba s možností lokální podpory. Jako adjuvans lze zvážit také kombinaci L. reuteri ATCC PTA 5289 a DSM 17938, jež v klinickém hodnocení snížila zánětlivé biomarkery (TNF-α) a související náklady na léčbu při bezpečnosti srovnatelné s placebem.

Halitózou, tedy nepříjemným zápachem z úst, se již v současnosti zaobírá seriózní vědecký výzkum. Zjišťují se příčiny, hledají biomarkery i případné souvislosti s výskytem různých onemocnění a samozřejmě možnosti léčby. Kam tedy aktuálně dospělo poznání této problematiky? Vybrali jsme 4 zajímavé práce k tomuto tématu publikované v letošním roce.

Potvrdit či vyvrátit diagnózu srdečního selhání (HF) pomocí samotné echokardiografie je příliš zdlouhavé a nákladné. Pokud se ovšem zaměříte na biomarker NT-proBNP, jehož otestování je dostupné, rychlé a snadné, stane se záchyt onemocnění v ambulantním prostředí i na urgentním příjmu mnohem efektivnějším. Toto vyšetření se využívá i při sledování efektu léčby HF. Běžně se k němu dnes používají přístroje pro přímé testování, které najdou své uplatnění i v ambulancích diabetologů v souvislosti s novým screeningovým programem pro záchyt HF u diabetiků. Nedělejte ve své praxi zbytečné kompromisy a vybavte si ji nejmodernějším modelem analyzátoru Afias 1.

Hypertrofická obstrukční kardiomyopatie (HCM) je častější onemocnění, než se v praxi mnohdy předpokládá, a současně přináší zásadní diagnostická i terapeutická úskalí. Donedávna byli symptomatičtí pacienti s významnou nitrokomorovou obstrukcí odkázáni především na invazivní septum redukující výkony. Nástup moderní specifické farmakoterapie inhibující myosin –⁠ konkrétně mavakamtenu –⁠ však znamená průlom, který v mnoha případech umožňuje eliminovat obstrukci a významně zlepšit kvalitu života nemocných konzervativním postupem. Prezentovaná kazuistika z českého prostředí ukazuje rychlý a výrazný efekt této terapie u vysoce rizikové pacientky mladšího seniorského věku se závažným nálezem.

Studie PARADIGM-HF prokázala u pacientů s chronickým srdečním selháním léčených sakubitrilem/valsartanem významné snížení mortality i počtu hospitalizací. Potvrzují tyto závěry i data z reálné praxe?