Tato retrospektivní analýza zahrnovala 21 149 pacientů ze studií provedených v letech 1997–2012. Zkoumala vztah mezi BMI a přežitím bez progrese (PFS) a celkovým přežitím (OS), a to i v závislosti na charakteristikách pacientů, charakteristikách nádoru a typu léčby (cílená vs. necílená).
Medián sledování pacientů činil 18,9 měsíce, medián OS dosáhl 17,9 měsíce a medián PFS 8,8 měsíce. Průměrný BMI činil 26,0 kg/m2. Podváhu (BMI < 18,5 kg/m2) mělo 3,1 % pacientů, normální hmotnost (BMI 18,5–25 kg/m2) 42,8 %, nadváhu (BMI 25–30 kg/m2) 36,3 % a obezitu (BMI > 30 kg/m2) 17,8 % pacientů.
Výsledky ukázaly prognostický vliv BMI na OS i PFS s křivkou tvaru L. Přesněji řečeno, nejvyšší riziko progrese onemocnění nebo úmrtí bylo zjištěno u pacientů s nejnižším BMI, toto riziko klesalo s narůstajícím BMI až do hodnoty 28 kg/m2 a poté dosáhlo plató. Pacienti s podváhou měli v porovnání s pacienty s obezitou o 27 % vyšší riziko progrese onemocnění nebo úmrtí a o 50 % vyšší riziko smrti. Nízký BMI byl spojen s kratším přežitím významně více u mužů než u žen (p < 0,001).
Co se týká výsledků léčby, vliv BMI na PFS a OS se nelišil u pacientů s cílenou léčbou a bez ní.
Nepříznivý prognostický vliv nízkého BMI je v souladu s výsledky u pacientů s časnými stadii CRC. U těchto pacientů se prognosticky nepříznivě uplatňovala také obezita, což v případě mCRC pozorováno nebylo.
V této velké sdružené analýze byl u pacientů s mCRC nepříznivým prognostickým faktorem nízký BMI. Riziko progrese nádorového onemocnění nebo úmrtí bylo při nízkém BMI zvýšené více u mužů než u žen. Naopak nebyl pozorován žádný prediktivní vliv BMI v závislosti na podávání/nepodávání cílené léčby.
(zza)
Zdroj: Renfro L. A., Loupakis F., Adams R. A. et al. Body mass index is prognostic in metastatic colorectal cancer: pooled analysis of patients from first-line clinical trials in the ARCAD database. J Clin Oncol 2016; 34 (2): 144−150, doi: 10.1200/JCO.2015.61.6441.
