Skupina nádorů sdružených pod pojmem NSCLC je biologicky poměrně heterogenní. Pátrání po řídicích (driver) mutacích je již součástí rutinní diagnostické praxe a slouží ke správnému využití nových léčebných modalit. Neprovedení molekulárně genetického vyšetření může pacienta s NSCLC ohrozit snížením šance na dlouhodobé přežití.
Doporučené postupy pro prediktivní testování vypracovaly Kolegium amerických patologů (CAP), Mezinárodní asociace pro výzkum nádorů plic (IASLC) a Společnost pro molekulární patologie (AMP). S drobnými úpravami je přijala Americká společnost pro klinickou onkologii (ASCO). Aktuální verze guidelines z roku 2018 zmiňuje:
Podle mezinárodních doporučení by mělo dále proběhnout testování exprese PD-L1, a to v případě pokročilého NSCLC (stadium III a IV) všech subtypů nebo u metastatického NSCLC s negativním či neznámým výsledkem testování EGFR, ALK a ROS1 před nasazením 1. linie léčby.
Prediktivní testování probíhá v 11 referenčních laboratořích, které fungují v rámci pracovišť patologie. Laboratoře se nacházejí v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni, Hradci Králové a Novém Jičíně a jedná se jak o pracoviště při fakultních nemocnicích, tak o soukromé laboratoře. Jejich aktuální seznam je k nalezení např. na webových stránkách Společnosti českých patologů ČLS JEP nebo v Modré knize České onkologické společnosti ČLS JEP.
Algoritmy testování a spektrum analyzovaných biomarkerů pravidelně vyjednávají zástupci odborných společností a zdravotních pojišťoven. V březnu 2020 byla vyjednána zatím poslední aktualizace. Prediktivní testování u NSCLC na českých pracovištích má probíhat následovně:
K dispozici je malý bioptát nádorové tkáně:
K dispozici je resekát:
Evropská společnost pro klinickou onkologii (ESMO) doporučila u NSCLC využívání NGS v rutinní praxi i mimo akademická centra. Vzhledem k rozšiřujícímu se spektru molekulárních patologií začíná být postupné testování jednotlivých genů u NSCLC problematické, např. z hlediska dostatku tkáně. Ve výsledku však může být i neekonomické.
České odborné společnosti během roku 2020 intenzivně jednaly spolu i s plátci zdravotní péče. Výsledkem je schválený seznam genů pro komplexní molekulární testování pomocí NGS u pacientů s NSCLC. Toto vyšetření lze od března 2021 najít v Seznamu zdravotních výkonů VZP.
NGS testování není určeno pro plošné testování všech případů a nenahrazuje tak iniciální automatické či onkologem vyžádané testování. NGS má být vždy prováděno na žádost onkologa po posouzení multidisciplinárním indikačním týmem při centru komplexní onkologické péče (KOC), a to v rámci iniciální diagnostiky nebo v průběhu onemocnění. U metastatických onemocnění mohou mít výsledky extenzivnějšího molekulárního testování význam zejména u pacientů, kteří již vyčerpali dostupné léčebné možnosti nebo nemají přítomné mutace automaticky vyšetřovaných genů. Kromě EGFR, ALK a ROS1 nebo již zmíněných BRAF, RET, MET, KRAS a HER2 obsahuje seznam dalších 22 genů, např. NTRK1–3, MTOR či CDK12.
V Česku probíhá prediktivní testování u pacientů s NSCLC v souladu s národními i mezinárodními doporučenými postupy. Opírá se činnost referenční laboratoří. Dosavadní sekvenční způsob testování jednotlivých markerů se postupně stává nevýhodným a na významu začíná získávat sekvenování nové generace. Problematika prediktivního testování se rychle vyvíjí, a tak můžeme očekávat relativně časté aktualizace národních doporučení na základě jednání odborných společností a plátců zdravotní péče.
(jam)
Zdroje:
