Chronická pánevní bolest u žen: hodnocení a léčba

Souhrn

Chronická pánevní bolest postihuje až 26 % jedinců ženského pohlaví a je definována jako bolest trvající nejméně 6 měsíců, jejíž původ je vnímán v pánevní oblasti.

Chronická pánevní bolest významně koreluje s psychosociálními komorbiditami, včetně deprese, úzkosti a anamnézy zneužívání. Ačkoli mezi běžné příčiny patří syndrom dráždivého tračníku, syndrom bolesti močového měchýře (intersticiální cystitida), dysfunkce pánevního dna a endometrióza, chronická pánevní bolest je nejčastěji výsledkem více souběžných bolestivých stavů a hypersenzitivity centrálního nervového systému. Hodnocení vyžaduje biopsychosociální přístup, který začíná kompletní anamnézou a fyzikálním vyšetřením, aby byla zjištěna přesná a včasná diagnóza. Užitek diagnostických, laboratorních a zobrazovacích testů je pouze omezený, testy by měly být voleny cíleně k vyšetření probíhajících symptomů a nálezů. Pokud je identifikována jediná etiologie, léčba by se měla řídit pokyny specifickými pro dané onemocnění. V opačném případě by léčba nediferencované chronické pánevní bolesti měla být řešena interdisciplinárním přístupem ke zlepšení funkce a kvality života. Multimodální léčba zahrnuje edukaci o bolesti, sebepéči, behaviorální terapii, fyzikální terapii a farmakoterapii s omezenými indikacemi pro chirurgické zákroky. Je nezbytné pravidelně sledovat pokrok a průběžně jej hodnotit. Pokud není pozorováno zlepšení, kliničtí lékaři by měli mít nízký práh pro doporučení k interdisciplinární léčbě bolesti nebo jiným specializacím.

Chronická pánevní bolest (CPP) u jedinců s ženskou anatomií je definována jako bolest trvající nejméně 6 měsíců, která je vnímána jako bolest pocházející z pánve. Dříve tento stav zahrnoval pouze necyklickou bolest, ale současná definice zahrnuje také cyklickou bolest, když mají příznaky kognitivní, behaviorální, sexuální nebo emocionální účinky.¹ Bylo prokázáno, že CPP vede ke snížení produktivity, emoční nepohodě a sexuální a vztahové dysfunkci, takže včasné rozpoznání a rychlé vyhodnocení a léčba jsou nezbytné pro udržení nebo obnovení kvality života.²

Ačkoli se CPP vyskytuje i u jedinců s mužskou anatomií, tento článek se zaměřuje pouze na pacienty s vrozenou ženskou anatomií. Pozoruhodné je, že termín „ženy“ se používá v souvislosti s biologickým pohlavím k označení těch, jimž byla při narození přiřazena žena, přičemž se uznává, že CPP může ovlivnit pacienty všech genderových identit.

Odhaduje se, že CPP postihuje 2 % až 26 % žen.¹ Prevalence deprese a úzkosti u jedinců s CPP může být až 50 % a 70 % ve srovnání s 10 % a 12 % v běžné populaci.³ Tato korelace se zdá být obousměrným vztahem – behaviorální zdravotní stav může být způsoben nebo zhoršen chronickou bolestí a zároveň modulovat a zhoršovat vnímání bolesti.⁴ Kromě toho asi 50 % žen s CPP hlásí historii sexuálního nebo fyzického zneužívání a 30 % má pozitivní výsledek screeningu na posttraumatickou stresovou poruchu.⁵ Tyto komorbidní stavy jsou často spojeny se zvýšenou zátěží symptomů, vyšším stupněm postižení a horšími výsledky.^1,5

 

Etiologie

Diferenciální diagnóza CPP je široká a etiologie je často multifaktoriální (Tab. 1^1,6–8).

CPP by měla být zřídka považována za jediný patologický proces, ale spíše za komplexní syndrom zahrnující více generátorů bolesti spojených s hypersenzitivitou a dysfunkcí centrálního nervového systému, nazývanou také centrální senzibilizace nebo nociplastická bolest.^1,6,7,9 Zvýšená citlivost a snížené prahy receptorů nociceptivní bolesti vedou k déletrvající a silnější bolesti, která přesahuje oblast počátečního podnětu. Mezi souběžné chronické překrývající se bolestivé stavy, které přispívají k CPP, patří bolest zad, syndrom bolesti močového měchýře (intersticiální cystitida), chronická únava, chronické migrény, endometrióza, fibromyalgie, syndrom dráždivého tračníku, muskuloskeletální dysfunkce a temporomandibulární poruchy nebo častěji jejich kombinace.^6,9

 

Hodnocení

Hodnocení CPP vzhledem ke své komplexní povaze vyžaduje zvážení biopsychosociálního hlediska a porozumění péči zohledňující trauma.^1,7 Obrázek 1 znázorňuje navrhovaný přístup k hodnocení. ^1,6,8,10 Mezi varovné příznaky vyžadující urgentnější systémové vyšetření patří abnormální děložní krvácení u pacientek starších 40 let nebo pokud je doprovázeno rizikovými faktory pro hyperplazii endometria (hematurie, střevní příznaky, které se objeví po 50. roce věku, postkoitální krvácení, postmenopauzální krvácení, postmenopauzální nástup bolesti, rektální krvácení a nechtěný úbytek hmotnosti).¹⁰

 

Anamnéza

Pro klinické hodnocení je nezbytná komplexní biopsychosociální anamnéza.⁸ Ke shromáždění potřebných informací může pomoci dotazník pro pacienty, například dotazník, který poskytuje Vzdělávací program o pánevní bolesti (viz část o prvotním dotazování u pacienta).^1,8,11 Anamnéza příznaků by měla zahrnovat komplexní posouzení bolesti včetně vztahu k traumatu nebo zranění a jakékoli souvislosti se sexuální aktivitou, menstruací nebo funkcí močových cest a střev. Mapování bolesti může vizuálně konsolidovat místa bolesti a identifikovat vzorce nebo dermatomální distribuce.¹¹ Lékaři by měli získat podrobnou gynekologickou, porodnickou a chirurgickou anamnézu, včetně úplného sexuálního zdraví a veškerých pánevních nebo břišních zákroků.^1,6 Anamnéza zaměřená na duševní zdraví, traumata a užívání návykových látek může vést k využití dalších psychiatrických screeningových nástrojů.

Anamnéza by měla zahrnovat gynekologický, urologický, gastrointestinální, muskuloskeletální, psychologický a neurologický systém.⁸ Odborníci doporučují posouzení chronických překrývajících se bolestivých stavů, poruch spánku nebo nálady a dalších sociálních nebo environmentálních stresorů.^6,7 Klinická kritéria centrální senzibilizace u chronické pánevní a perineální bolesti (tj. kritéria Konvergence PP) jsou screeningovým nástrojem, který dokáže identifikovat pacienty s možnou centrální senzibilizací. Validované dotazníky nebo škály, které slouží k hodnocení bolesti, mohou pomoci charakterizovat aktuální prožívání bolesti, nasměrovat terapeutické cíle a přehodnotit následné zlepšení. Některá z těchto hodnocení jsou k dispozici prostřednictvím sady nástrojů AAFP pro zvládání chronické bolesti (https://www. aafp.org/family-physician/patient-care/care-resources/pain-management/aafp-chronic-pain-management-toolkit.html).

Fyzické vyšetření

Cílem fyzického vyšetření je identifikovat generátory bolesti a jejich možné zdroje. I když nevýrazný výsledek nevylučuje významnou patologii, je vhodné provést cílené vyšetření popsané v ta­ bulce 2.^8,11,13–15. Prvky tohoto hodnocení jsou často přehlíženy, což přispívá ke zpoždění diagnózy a léčby.¹³

K identifikaci somatické bolesti břicha a spouštěcích bodů by mělo být provedeno rutinní vyšetření břicha, včetně Carnettova testu.^1,11,13 K posouzení kožní alodynie a hyperalgezie by mělo být použito testování citlivosti pomocí měkkého konce vatového tamponu, následované aplikací dřevěného konce; pozitivní vyšetření může indikovat neuralgii, zvláště pokud je zaznamenán dermatomální obraz.^11,13 Vyšetření pohybového aparátu by mělo zhodnotit postižení kyčle, páteře nebo sakroiliakálního kloubu, stejně jako citlivost nebo oddělení stydké kosti.^1,11,13 

 

Tab. 1 – Významné příznaky a možné příčiny chronické pánevní bolesti

Orgánová soustava	Související příznaky	Nejčastější příčiny	Méně časté příčiny
Gastrointestinální	Krev ve stolici Změna frekvence vyprazdňování, zácpa Změna vzhledu stolice Dyschezie	Chronická zácpa Zánětlivé onemocnění střev Syndrom dráždivého tračníku*†	Celiakie Chronická apendicitida Kolorektální karcinom Divertikulární choroba Tvorba píštěle Ventrální nebo tříselná kýla
Gynekologické	Cyklická bolest nebo dysmenorea Dyspareunie Nepravidelné menstruační krvácení Citlivost dělohy	Adenomyóza Chronická endometritida Dysmenorea Endometrióza*† Urogenitální syndrom menopauzy Leiomyom Zánětlivé onemocnění pánve Syndrom polycystických vaječníků Sexuálně přenosná infekce Vaginismus Vulvodynie†	Adnexální masa Karcinom děložního čípku, endometria nebo vaječníků Endosalpingióza Ovariální reziduum Pánevní srůsty Prolaps pánevních orgánů Syndrom ovariálního zbytku Vestibulitida
Muskuloskeletální	Zácpa Dyspareunie Bolest při aktivitě Naléhavost nebo frekvence močení	Fibromyalgie† Bolest dolní části zad†: Lumbosakrální radikulopatie Sakroiliakální kloub Myofasciální syndromy*: Levatorní myalgie Svalová dystonie Trigger point pánevního dna Syndrom piriformis	Bolest břišní stěny: Svalové poranění Trigger point Coccygodynie Onemocnění ploténky Posturální syndrom Dysfunkce symfýzy pubis
Neurologický	Alodynie Pálivá bolest nebo parestezie Dermatomální propagace bolesti Hyperalgezie Bolest se zhoršuje při sezení	Neuralgie, jako je pudendální neuralgie Neuropatie, jako je zjizvená tkáň	Abdominální epilepsie Břišní migréna Skřípnutí přední větve kožního nervu
Psychosociální	Zneužívání a trauma Úzkost Deprese Potíže se spánkem	Zneužití Emoční Fyzické Sexuální Úzkostné poruchy Porucha adaptace Generalizovaná úzkostná porucha Panická porucha Sociální úzkostná porucha Nespavost/porucha spánku Poruchy nálady Velká depresivní porucha Přetrvávající depresivní porucha Posttraumatická stresová porucha	Porucha z užívání návykových látek
Urologické	Dyspareunie Hematurie Pánevní bolest před močením, během něj nebo po močení Nutkání na močení nebo frekvence močení	Syndrom bolesti močového měchýře (intersticiální cystitida)*† Infekce močových cest	Karcinom močového měchýře Divertikl močové trubice
Vaskulární	Genitální křečové žíly nebo hemoroidy Bolest se zhoršuje během dne a při stání Bolest se zhoršuje při pohlavním styku a menstruaci	Vnější hemoroidy Izolované křečové žíly	Syndrom pánevního překrvení

*— Nejvíce je spojována s chronickou pánevní bolestí.
† – Chronické překrývající se bolestivé stavy.

Po získání ústního souhlasu by měli lékaři pečlivě vyšetřit zevní genitálie a zaznamenat oblasti citlivosti, erytému, lézí nebo atrofie. Testování alodynie a hyperalgezie by mělo být zopakováno na zevních genitáliích a následně provedeno vyšetření svalstva pánevního dna pomocí jednotlivých prstů k vyhodnocení citlivosti spoušťových bodů, spasticity nebo hypertonicity, což by naznačovalo myofasciální dysfunkci.^6,11,14 Vyšetření jedním prstem by mělo také zhodnotit močový měchýř, močovou trubici, konečník, dělohu, sedací trny a adnexa, zda nejsou citlivé a neobsahují uzlíky nebo útvary.^8,15 Pokud je tolerováno, jemné bimanuální vyšetření může dále posoudit dělohu nebo vaječníky.⁸ Pokud jsou vyšetření jedním prstem a bimanuální vyšetření dobře snášena nebo pokud je to klinicky indikováno kvůli příznakům či sexuální anamnézou, lze provést vyšetření zrcátkem pro odběr vzorku nebo vizuální kontrolu pochvy a děložního čípku.^1,6,8

 

Diagnostické testování

Diagnostické laboratorní a zobrazovací testy mají omezenou užitečnost pro CPP a měly by být přizpůsobeny zkoumání přítomných symptomů a nálezů z vyšetření.^1,6,8 Mezi testy, které je třeba zvážit, patří těhotenský test, test na vaginitidu a pohlavně přenosné infekce u pacientek s přidruženými příznaky nebo rizikovými faktory, rozbor moči pro vyšetření močových příznaků a biopsie endometria pro vyšetření abnormálního děložního krvácení u pacientek s rizikovými faktory hyperplazie endometria.^1,6

Pokud existuje podezření na gynekologickou příčinu, je transvaginální pánevní ultrasonografie zobrazovací metodou první volby.^6,8,16 Pokud má pacientka normální fyzikální vyšetření a výsledky ultrasonografie, další zobrazovací vyšetření je zřídka prospěšné. Pokud existuje podezření na endometriózu, doporučuje se empirická léčba před dalším vyšetřením, jako je diagnostická laparoskopie.1,6,17,18

Informace z odkazů 8, 11 a 13–15.

 

Další vyšetření, jako je kolonoskopie, cystoskopie a výpočetní tomografie nebo magnetická rezonance, by měla být použita pouze v případech, že jsou přítomny varovné příznaky nebo pozitivní nálezy při vyšetření, včetně pánevní masy, gastrointestinálního krvácení nebo hematurie.^6,8 V těchto případech by mělo být vyšetření doprovázeno odesláním ke specialistovi, aby se péče neodkládala.

 

Léčba

Vyšetření CPP občas odhalí jedinou jasnou etiologii, v takových případech je indikována léčba specifická pro dané onemocnění. Zdroj bolesti je však obvykle nediferencovaný nebo multifaktoriální.^1,6

Pokyny a doporučení pro léčbu nediferencované CPP jsou nekonzistentní kvůli nedostatku důkazů z vysoce kvalitních studií o pánevní bolesti. Léčebné pokyny místo toho odrážejí studie o jiných syndromech chronické bolesti a doporučují interdisciplinární a holistický přístup zahrnující vzdělávání pacientů a sebepéči s terapeutickými cíli zaměřenými na zlepšení funkčnosti a kvality života (obr. 2).^1,6,8

Behaviorální intervence

Edukace pacientek by měla zahrnovat vysvětlení anatomie pánve, mechanismů bolesti a potenciálních koexistujících chronických překrývajících se bolestivých stavů nebo biopsychosociálních faktorů, které mohou přispívat k CPP. Dlouhodobá povaha diagnózy a důležitost funkčních cílů oproti snižování bolesti by měly být jasně sděleny. Vzdělávání v oblasti zvládání stresu, strategií zvládání a péče o sebe je nezbytné pro společné rozhodování a zlepšení kvality života.1,6–8,19

Kognitivně-behaviorální terapie je nedílnou součástí multidisciplinárního přístupu, protože narušuje cyklický vztah mezi duševním zdravím a chronickou bolestí.^{1,6,8,19–21} Lékaři by měli vysvětlit, že doporučení na kognitivně-behaviorální terapii neznamená, že bolest je psychické povahy, ale spíše způsob, jak si vybudovat strategie zvládání, které bolest kognitivně přehodnotí a zlepší emoční pohodu a kvalitu života. Sexuální terapie nebo párová terapie mohou také zlepšit dyspareunii a bolest genitálií.¹¹

Fyzikální modality

Fyzioterapie pánevního dna (PFPT) se kromě kyčlí, dolní části zad a břišní stěny zaměřuje také na svaly pánevního dna. Zahrnuje mimo jiné vnitřní a vnější

myofasciální manipulaci, posilování a protahování svalů a biofeedback.²² Kvalitativní důkazy týkající se účinnosti PFPT u CPP jsou omezené, ale studie naznačují, že se jedná o bezpečnou a účinnou metodu ke zlepšení bolesti, funkce a nálady.^22–25 PFPT je nejpřínosnější pro osoby s citlivostí pánevního dna a se sexuální dysfunkcí, ale protože neuropatické a jiné příčiny CPP mohou vést k myofasciální dysfunkci, může PFPT prospět i širší populaci pacientů s CPP.^8,26

Edukace pacientů je nedílnou součástí PFPT. Diskuse o nepohodlí během terapie, domácích cvičeních a časovém harmonogramu očekávaného přínosu mohou zlepšit management léčby, dodržování léčby a celkovou spokojenost s léčbou.1,8,22,23,26

Farmakoterapie

Důkazy podporující farmakoterapii CPP jsou omezené, přičemž data pocházejí především ze studií týkajících se fibromyalgie, syndromu komplexní regionální bolesti a chronické muskuloskeletální nebo neuropatické bolesti. Tabulka 4 popisuje možnosti farmakoterapie a jejich indikace.^{1,6,8,18,27–42}

Hormonální léky. U pacientek trpících cyklickou pánevní bolestí, včetně pacientek s podezřením na endometriózu, je kombinovaná antikoncepce nebo antikoncepce obsahující pouze progestin (perorální nebo dlouhodobě působící) lékem první volby. ^0,8,17,18 Agonisté a antagonisté hormonu uvolňujícího gonadotropin jsou alternativou pro pacientky s endometriózou. Při použití analog hormonu uvolňujícího gonadotropin by měl 

být přidán norethisteron acetát v dávce 5 mg/den, aby se chránilo zdraví kostí a snížily nežádoucí účinky podobné příznakům menopauzy.^18,27 U pacientek, které užívají perorální antikoncepci, může nepřetržité užívání snížit dysmenoreu ve srovnání s cyklickým nebo tradičním užíváním, ale chybí vysoce kvalitní důkazy.⁴³

Analgetika. Ačkoli se acetaminofen a nesteroidní protizánětlivé léky běžně používají jako analgetika první volby, důkazy o jejich účinnosti u necyklické chronické bolesti (CPP) jsou omezené.²¹ Nesteroidní protizánětlivé léky se doporučují pro počáteční léčbu dysmenorey,⁴⁴ ale studie jiných syndromů chronické bolesti ukazují pouze malé, krátkodobé výhody a žádný významný přínos z acetaminofenu.^20,28,29 Přestože tyto léky lze stále nabízet, lékaři by měli počítat s potřebou dalších možností léčby.

Opioidy. V souladu s doporučeními Centra pro kontrolu a prevenci nemocí se doporučuje neopioidní terapie oproti opioidním lékům. Opioidy nevykazují žádný důkaz o přínosu oproti neopioidním analgetikům při léčbě bolesti nenádorového původu, existují však významné důkazy o jejich škodlivosti. Pokud je předepisujete, dávejte přednost opioidům s okamžitým uvolňováním a používejte je v nejnižší účinné dávce.1,8,26,28,30

Svalová relaxancia. Přestože perorální relaxancia kosterního svalstva, včetně diazepamu, cyklobenzaprinu a methokarbamolu, jsou často předepisována na muskuloskeletální bolesti, existuje jen málo důkazů o jejich účinnosti při léčbě chronických myofasciálních stavů, zejména při monoterapii a s ohledem na jejich sedativní účinky. Žádné významné údaje neprokazují jejich přínos pro léčbu CPP.³¹ Studie o použití intravaginálního diazepamu pro léčbu CPP prokázaly nekonzistentní přínos pro hypertonickou dysfunkci pánevního dna; je zapotřebí dalšího výzkumu.^31,32

Tab. 3 – Farmakologické možnosti léčby chronické pánevní bolesti

Léčivo	Komentář
Analgetika
Paracetamol*	Důkazy týkající se jiných syndromů chronické bolesti neukazují žádný významný přínos
Nesteroidní protizánětlivé léky*	Možný přínos při dysmenoree Žádné důkazy o přínosu u endometriózy Důkazy z jiných syndromů chronické bolesti ukazují malý, krátkodobý přínos
Opioidy*	Nedoporučují se pro většinu pacientů s chronickou, nenádorovou bolestí Když je to vhodné, dává se přednost formě s okamžitým uvolňováním
Svalová relaxancia†	Minimální důkazy o přínosu pro chronickou myofasciální bolest Nejsou k dispozici žádné významné údaje týkající se chronické pánevní bolesti Nekonzistentní důkazy o přínosu intravaginálního diazepamu pro hypertonus pánevního dna
Gabapentin‡	Různá doporučení a nekonzistentní údaje týkající se účinnosti u chronické pánevní bolesti Důkazy o přínosu pouze u diabetické neuropatie a postherpetické neuralgie
Antidepresiva
Inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a noradrenalinu	Duloxetin má prokázaný přínos u chronické muskuloskeletální, neuropatické a fibromyalgické bolesti v dávce 60 mg/den
	Žádné významné údaje týkající se chronické pánevní bolesti
Tricyklická antidepresiva‡	Nekonzistentní důkazy naznačují možný přínos u fibromyalgií a neuropatické bolesti Nejsou k dispozici žádné významné údaje týkající se chronické pánevní bolesti
Hormonální terapie
Estrogen-progestinová kombinovaná antikoncepce (kombinovaná perorální antikoncepce, náplast, vaginální kroužek)‡	Léčba první volby pro cyklickou pánevní bolest a podezření na endometriózu
Antikoncepce obsahující pouze progestin (perorální, intramuskulární injekce, subdermální implantát, nitroděložní tělísko)‡	Léčba první volby pro cyklickou pánevní bolest a podezření na endometriózu
Analoga hormonů uvolňujících gonadotropin (např. leuprolid, nafarelin, goserelin, elagolix [Orilissa])||	Alternativní léčba endometriózy Měla by být používána s doplňkovými hormony (obvykle norethisteron acetát, 5 mg/den)

FDA = americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv
* — Schváleno FDA pro léčbu celkové bolesti.
† — Schváleno FDA jako doplňková léčba muskuloskeletálních křečí nebo spasticity.
‡ — Použití off-label.
§ — Schváleno FDA pro fibromyalgii, chronickou muskuloskeletální bolest a diabetickou bolest nervů.
|| — Schváleno FDA pro léčbu endometriózy u postmenarchálních premenopauzálních žen. Informace z odkazů 1, 6, 8, 18 a 27–42.

 

Procedurální intervence

Pacientkám s myofasciální pánevní bolestí mohou přinést prospěch injekce do spoušťových bodů v břišní stěně při zachycení kožního nervu nebo do pánevních svalů při spasmu svalů pánevního dna.^1,45 Transvaginální botulinová injekce do svalů pánevního dna je možností pro osoby s refrakterní myofasciální bolestí, ale neexistuje dostatek kvalitních důkazů k vyvození závěrů o účinnosti.^46–48 Konzistentní důkazy nízké kvality prokázaly potenciální přínos sakrální neuromodulace při snižování bolesti a zvýšené kvalitě života související s CPP.⁴⁹

Přínos chirurgických zákroků, včetně adheziolýzy a ablace uterosakrálního vazu nebo nervu, je při léčbě CPP nejistý.^1,50 Až 26 % dobře vybraných chirurgických pacientek uvádí nedostatečné zlepšení symptomů po hysterektomii a pacientky s psychiatrickými komorbiditami a souběžně se vyskytujícími chronickými překrývajícími se bolestivými stavy mají vyšší riziko pokračující nebo zhoršující se bolesti.⁵¹

Alternativní terapie

Metaanalýza studií porovnávajících akupunkturu s jinými léčebnými modalitami prokázala zlepšení skóre bolesti CPP.⁵² Jiná metaanalýza ukázala významně větší zlepšení, když byla akupunktura kombinována s PFPT, než u obou intervencí samostatně.⁵³

Existuje určitá podpora pro jógu při léčbě chronické pánevní bolesti, ale studie jsou malé a heterogenní, s vysokým rizikem zkreslení.⁵⁴ Lze zvážit i další doplňkové a alternativní terapie, včetně masáží a taiči, ale ty jsou podpořeny pouze slabými důkazy pro jiné typy chronické bolesti, a nikoli konkrétně pro CPP.¹

 

Sledování a monitorování

Po zahájení multimodálního léčebného plánu by mělo dojít ke sledování každých 4 až 8 týdnů. Pokud po 8 až 12 týdnech nedojde ke zlepšení, měl by být plán upraven a pacient by měl být odeslán ke specialistovi na bolest, případně dalším relevantním subspecialistům.

Sledování každých 4 až 8 týdnů by mělo pokračovat, dokud není zaznamenán konzistentní pokrok, poté může být sledování prováděno každých 6 až 12 měsíců.^6,10,19

Tento článek aktualizuje předchozí články na toto téma od Speera a kol.⁵⁵ a Ortize.⁵⁶

Zdroje dat: Byla provedena rešerše literatury pomocí databází PubMed, EBSCOhost, DynaMed, Essential Evidence Plus, Agency for Healthcare Research and Quality a Cochrane Database of Systematic Reviews. Vyhledávání zahrnovalo metaanalýzy, randomizované kontrolované studie a přehledy. Mezi klíčové vyhledávané pojmy patří chronická pánevní bolest, prevalence chronické pánevní bolesti, hodnocení chronické pánevní bolesti, vyšetření pánevní bolesti, muskuloskeletální pánevní bolest, léčba chronické pánevní bolesti, fyzikální terapie pánevního dna, operace chronické pánevní bolesti, behaviorální terapie chronické pánevní bolesti a antidepresiva proti chronické bolesti. Pohlaví pacienta bylo zahrnuto do vyhledávacích kritérií kvůli zaměření tohoto přehledu na pacienty s ženskou anatomií. Termíny vyhledávání: prosinec 2023 až březen 2024, srpen až říjen 2024 a leden 2025.

 

Informace o autorech

Erica S. Meisenheimer, MD, MBA, je fakultní lékařkou na National Capital Consortium Family Medicine Residency v Alexander T. Augusta Military Medical Center, Fort Belvoir, Virginia, a odbornou asistentkou na katedře rodinného lékařství na Uniformed Services University of the Health Sciences, Bethesda, Maryland.

Ann M. Carnevale, MD, MS, je hlavní rezidentkou programu rodinného lékařství National Capital Consortium ve vojenském lékařském centru Alexander T. Augusta.

 

Článek v původním znění:

Am Fam Physician 2025;111(3): 218–229.

Překlad: Jindra Moravcová Publikováno se souhlasem AAFP.