Audiovizuální stimulace a její využití

Souhrn

Buňky v lidském mozku spolu komunikují pomocí elektrických výbojů, které neustále proudí mozkem různou rychlostí. Tyto elektrické oscilace měřitelné pomocí EEG ovlivňují aktivitu mozku, která se liší frekvencí a amplitudou vln. Existuje celé spektrum různých frekvencí, v nichž tělo i mysl fungují odlišně a každá frekvence je spojena s různým mentálním a emocionálním stavem.

Tyto frekvence (vlny) jsou klasifikovány do pěti základních typů podle své frekvence a způsobu, jakým ovlivňují vědomí: Delta vlny (1–4 Hz) jsou spojeny s hlubokým spánkem, dochází k hluboké regeneraci organismu. Theta vlny (4–8 Hz) jsou spojeny s hlubokou relaxací, meditací a některými spánkovými fázemi, v tomto stavu se zlepšuje paměť. Alfa vlny (8–13 Hz) podporují kvalitu spánku a jsou spojeny s uvolněním, odpočinkem a duševním klidem. Beta vlny (13–40 Hz) souvisejí s bdělým stavem, koncentrací, logickým myšlením a řešením problémů. V nižší části tohoto pásma se nacházíme běžně v průběhu dne, zatímco vyšší část je spojena se stresem, napětím a neklidem. Gama vlny (40–100 Hz) jsou nejrychlejší frekvencí, na níž může mozek fungovat, a převažují v náročných situacích, kdy se náš mozek musí vypořádat s opravdu náročnými úkoly.

Mozek střídá přirozeně jednotlivé hladiny vědomí podle své potřeby, jejich vhodné střídání zajišťuje správný chod duševních i tělesných životních funkcí, což zajišťuje naši psychosomatickou rovnováhu. Ovšem vlivem moderního životního stylu je tento přirozený systém narušován a mozek přetěžován a omezován, v důsledku čehož jsme přetíženi, unavení, nesoustředění, neumíme kvalitně odpočívat, máme narušený spánkový rytmus.

Mozkovou aktivitu umíme ovlivnit

Lidstvo se odnepaměti intuitivně snaží mozek ovlivnit, v historii i v současnosti u mnoha přírodních národů nacházíme snahy ovládnout mozkovou aktivitu opakujícími se světelnými a zvukovými podněty (například pozorováním ohně a hrou na bubny). Mnohé výzkumy a studie v posledních desetiletích prokázaly jednoznačně účinek pulzujícího světla a zvuku na činnost mozku a umožnily praktické využití tohoto principu. Ovlivňováním a zlepšováním činnosti mozku se zabývá poměrně mladý vědecký obor neurotechnologie, který se snaží využít poznatky o mozku k navrhování terapií a metod, jež mohou zlepšit kognitivní funkce (např. paměť, soustředění), emocionální funkce nebo dokonce i chování. Jednou z nejúspěšnějších metod se jeví audiovizuální stimulace (AVS), která je konzistentně vyvíjena od 70. let minulého století. Na vývoji se podílely stovky vědeckých týmů, včetně dvou nositelů Nobelovy ceny a vesmírného programu NASA.

AUDIOVIZUÁLNÍ STIMULACE

AVS pracuje s principem, že specifické frekvence světla a zvuku mohou ovlivnit mozkové vlny a tím i stav mysli, a využívá přirozenou schopnost mozku naladit se na frekvenci, kterou mu zprostředkuje.

Audiovizuální stimulace (AVS –⁠ často označovaná jako „psychowalkman“ nebo „mind machine“) je realizována pomocí periodických optických stimulů přiváděných na LED diody brýlí a současně zvukovou stimulací do stereosluchátek. Frekvence a typ stimulace jsou určeny pro různé specifické cíle tak, aby podporovaly určité mentální stavy. Díky několika programům přístrojů AVS různé frekvence navozují různé stavy vědomí. Relaxace a zmírnění stresu: Účinek relaxačních programů je přímo úměrný délce působení. Několikaminutové programy pomáhají uvolnit napětí a stres, další program pomáhá navodit stav hluboké relaxace. Podle zahraničních výzkumů prováděných v letech 1980 až 1995 je AVS vůbec nejúčinnější relaxační metoda, která o několik desítek procent převyšuje účinek klasických relaxačních postupů (cvičení, saunování, poslech hudby, pobyt v přírodě, speciální relaxační techniky).

Zvýšení koncentrace: V hladině alfa mozek přijímá, třídí a vybavuje si informace několikrát rychleji než v hladině beta. AVS umí díky programům v hladinách alfa utlumit fyzickou aktivitu organismu a navodit ideální stav pro přijímání nových informací, rozvoj paměťových schopností, zvýšení koncentrace a soustředění.

Zlepšení spánku: Během přirozeného spánku mozek produkuje vlny v rozmezí hladin delta až alfa, přičemž hladina alfa představuje mělký spánek a hladina delta hluboký spánek spojený s kvalitní regenerací organismu. AVS přístroj je jedna z velmi mála metod s jistou účinností, která dokáže navrátit správný spánkový cyklus. Při pravidelném používání spánkových programů mozek začne znovu produkovat vlny v hladině delta, časem ve zvýšené míře dokonce i bez použití AVS. Zmírnění bolestí: AVS přístroj se osvědčuje také při uvolnění svalů a snížení bolestí, neboť některé programy, především v hladině alfa, vyvolávají zvýšenou tvorbu hormonu endorfin, který mimo jiné mění hranici bolesti.

Ovlivnění hypertenze a další benefity

Bez ohledu na druh programu má AVS pro mozek významné přínosy:

• stimuluje tvorbu nových nervových spojení a optimalizuje bioelektrický výkon celého mozku, především sladění obou mozkových hemisfér,
• zvyšuje průtok krve mozkem a okysličuje mozek (30minutová audiovizuální stimulace zvyšuje průtok krve mozkem zhruba o 10–30 %),
• vyrovnává deficit neurotransmiterů, například u serotoninu americké klinické výzkumy prokázaly, že po jednom 30minutovém relaxačním sezení AVS dochází ke zvýšení produkce serotoninu v průměru o 23 %,
• AVS má potenciál pozitivně ovlivňo­ vat hypertenzi. Prováděné studie vyhodnocují účinnost AVS pro snížení krevního tlaku a zvýšení variability srdeční frekvence u starších dospělých. Studie potvrzují, že krátká AVS relaxace má potenciál snížit krevní tlak, a poskytují podporu pro použití řízené relaxace k prevenci vysokého tlaku, případně v kombinaci s antihypertenzivy k léčbě krevního tlaku. AVS se tak jeví jako bezpečná a slibná možnost doplňkové terapie k farmakologické léčbě nekontrolované hypertenze. Budoucí studie v této oblasti by měla sledovat účastníky po delší dobu, aby se identifikovaly změny související s řízenou relaxací.

AVS v medicíně

AVS přístroj není primárně určen k léčbě chorob a není prostředkem zdravotnické techniky, přesto nachází uplatnění v lékařské oblasti jako podpůrný nástroj v mnoha oblastech: v neurologii, psychiatrii, psychologii, pedagogice, logopedii, pediatrii, endokrinologii, psychoterapii, fyzioterapii a dalších oborech. V součinnosti s dalšími metodami se v klinické terapii AVS využívá pro léčbu poúrazových stavů mozku, lehkých mozkových dysfunkcí, většiny psychopatologických stavů, chronických úzkostí, fobií a migrény, ADHD a poruch chování, Alzheimerovy nemoci, Parkinsonovy nemoci, pomáhá odstraňovat abstinenční příznaky při léčbě závislosti na drogách a alkoholu a zabraňovat recidivám, snižovat práh bolesti v pokročilých stadiích nevyléčitelných nemocí včetně AIDS a rakoviny a usnadňuje aplikaci hypnózy a anestezie.

Výzkumy prověřující další možnosti využití AVS technologie zdaleka neskončily. Nejlépe zdokumentované studie popisují například cílené zvyšování IQ, zpomalení stárnutí mozkových buněk nebo zlepšení léčby duševních chorob.

Omezení

Bez konzultace s lékařem by AVS neměly používat osoby trpící jakýmkoliv diagnostikovaným záchvatovým onemocněním (např. epilepsií) a osoby s diagnostikovanou vážnou duševní poruchou (schizofrenie). Použití AVS není vhodné pro osoby po vážném úraze hlavy nebo páteře, osoby s voperovaným kardiostimulátorem a osoby pod vlivem drog a alkoholu.

Při použití AVS se občas mohou vyskytnout přechodné nežádoucí jevy jako např. bolest hlavy a nevolnost (zejména u světlocitlivých jedinců), v tomto případě se stimulace přeruší a potíže odezní, případně je možné těmto nežádoucím jevům předejít snížením intenzity zvuku či světel. Metoda AVS nemá žádné vedlejší účinky a nikdy nebyl zjištěn případ poškození funkční či organické povahy po použití AVS přístroje. Používání farmak (antidepresiva, sedativa, hypnotika) souběžně s AVS stimulací je snášeno většinou velmi dobře a kontraindikace nebyly zaznamenány.

REFERENCE

PhDr. Drahomír Balaštík (FN u sv. Anny v Brně): „Neurotechnologie jsem zavedl do své činnosti klinického psychologa působícího v oblasti somatické medicíny (FN u sv. Anny v Brně). Začal jsem v roce 1998, a to využíváním dvou přístrojů. Jedná se o přístroj pro audiovizuální stimulaci Halcyon, který v rozsahu svých 30 programů umožňuje uvést pacienta do všech základních hladin frekvence mozkových vln. Dobré reakce přitom vykazovali např. pacienti s hypertenzní chorobou, bolestmi hlavy, a hlavně poruchami spánku. Moje zkušenosti s neurotechnologií jsou z hlediska psychoterapeutických technik klinického psychologa jednoznačně obohacující.“

prim. Doc. MUDr. J. Opavský, CSc. (FTK-UP Olomouc, Centrum léčby bolestivých stavů a pohybových poruch): „S AVS přístrojem mám velmi dobré zkušenosti při ošetřování pacientů s bolestivými stavy pohybového aparátu.“