V diferenciální diagnostice cytomegalovirové (CMV) infekce je třeba zvážit možnost infekční mononukleózy, virové hepatitidy, toxoplazmózy, akutní infekce HIV a roseola infantum. Klinicky se infekce CMV projevuje jako retinitida, gastrointestinální onemocnění (ezofagitida a kolitida), intersticiální pneumonitida, hepatitida a neurologické choroby jako encefalitida a myelitida.

Studie EMPEROR - Reduced navazuje na klinické studie s SGLT2 inhibitory s pacienty s DM. Jako první z těchto studií byla studie z roku 2015 a zabývala se pouze diabetiky. Překvapivý nález v této i v dalších studicích s dapagliflozinem i s canagliflozinem bylo to, že tato látka, která měla být pouze perorální diabetikem, snižuje také krevní tlak a především snižuje hospitalizaci pro srdeční selhání.

Metamizol představuje účinnou a bezpečnou alternativu v léčbě pooperační bolesti a stal se zcela běžnou součástí multimodální analgezie u všech pacientů s akutní i chronickou bolestí. Zkušenosti z praxe potvrzují jeho analgetickou účinnost, opioidy šetřicí efekt a velmi dobrou snášenlivost s minimálním výskytem nežádoucích účinků. Kazuistika 58leté pacientky po abdominální hysterektomii ilustruje přínos metamizolu v rámci multimodální analgezie u opioid-tolerantního jedince.

Necelé dva roky je v Česku k dispozici nový lék s obsahem aktivního plnospektrálního konopného extraktu – Naxiva Panaxol. Jaké benefity přináší tento inovativní extrakt a jak překonat případné obavy či překážky spojené s jeho výdejem, vysvětluje Mgr. Renata Najsrová z Lékárny SN Opava.

Cílem této práce je retrospektivní analýza reálných klinických dat nemocných s akutní myeloidní leukemií (AML) ve věku 18–60 let, kteří byli za uplynulých 13 let diagnostikováni a léčeni v některém ze šesti hemato-onkologických center v České republice, která v tomto období spolupracovala v rámci skupiny CELL. Data z těchto center byla porovnána s výsledky přežití nemocných léčených v klinických studiích a oproti datům z renomovaných zahraničních pracovišť. Jako zdroj dat pro analýzu byla použita databáze DATOOL-AML. V období 2007–2018 bylo v centrech skupiny CELL diagnostikováno celkem 940 nemocných ve věku 18–60 let s novou AML. U 66 % nemocných bylo možné na základě cytogenetického a molekulárně genetického vyšetření určit některý ze známých geneticky definovaných prognostických markerů. Intenzivní léčebný přístup byl zahájen u 93,6 % nemocných (N = 788), z nichž u 93,4 % (N = 736) nemocných byla jako první terapie podána indukční chemoterapie v režimu „3+7“. Kompletní remise onemocnění po ukončení indukční léčby bylo dosaženo u 72 % nemocných. Riziko časného úmrtí v průběhu indukční chemoterapie byla 4 %. Alogenní transplantace krvetvorby (HSCT) byla v první kompletní remisi provedena u 53,8 % nemocných ve středním-I riziku, 57,3 % nemocných ve středním-II riziku a 49,3 % nemocných ve vysokém riziku. Provedení alogenní HSCT v  první kompletní remisi vedlo k  významnému  prodloužení celkového přežití nemocných s normálním karyotypem a zároveň FLT3-ITD+/NPM1-, stejně jako nemocných se středně rizikovými a komplexními změnami karyotypu. Medián přežití všech nemocných v našem souboru byl 26,5 měsíce, 5 let od zjištění diagnózy se dožilo 39,2 % nemocných. Výsledky péče o mladší nemocné s AML v českých hemato-onkologických centrech korespondují s výsledky léčby dosahovanými ve velkých klinických studiích i na renomovaných zahraničních pracovištích, k čemuž podle názoru autorů při vědomí všech limitací tohoto srovnání přispívá centralizace péče o tyto nemocné do center vysoce specializované péče v České republice.

Hluboká žilní trombóza patří mezi běžné nemoci, které lidstvo provázejí již od kolébky. Vzhledem k nízké specificitě klinického obrazu (na rozdíl například od varixů dolních končetin) však onemocnění nebylo dlouho v literatuře popsáno. Poprvé se tak popis hluboké žilní trombózy objevil až ve středověku – a od toho okamžiku také začal postupný vývoj léčby. Nabízíme vám stručný, ale pozoruhodný historický exkurz ve třech etapách.

I přes zavedení speciálního postupu registrace biosimilárních přípravků, vydání podrobných vědeckých směrnic pro jejich vývoj a schválení několika takových léků v Evropě existují mezi odbornou veřejností určité obavy. Týkají se zejména extrapolace klinických dat získaných pro jednu hlavní indikaci na další indikace.

Studie hodnotí klinický výsledek gravidit u žen v cyklech IVF po intrauterinní aplikaci lidského choriotropního gonadotropinu (hCG) před transferem embryí ve stadiu blastocysty.

Idiopatická plicní fibróza představuje vzácné progresivní onemocnění plicní tkáně s nepříznivou prognózou. Přibližně 60–70 % nemocných umírá na samotné onemocnění, další část úmrtí připadá na komorbidity u této stárnoucí části populace. Ty byly dlouho podceňovaným a přehlíženým problémem, v posledních letech se však na ně zaměřila větší pozornost, včetně aktuálního výzkumu. Přehledový článek publikovaný v European Respiratory Review blíže analyzuje právě nejčastější komorbidity u pacientů s IPF.

Studie provedená na Boloňské univerzitě v Itálii se zabývala užitím kombinovaných hormonálních kontraceptiv jakožto prostředku ke zmírnění projevů a progrese hluboké infiltrující endometriózy (DIE) v období před plánovanou laparoskopickou operací. Byl zaznamenán příznivý efekt jak na některé bolestivé projevy, tak na růst endometriálních nodulů.

Retrospektivní analýza souboru dětí s glaukomem již léčených topickými inhibitory karboanhydrázy prokázala další snížení nitroočního tlaku po přidání perorálního acetazolamidu. Tento efekt nebyl pozorován u dospělých pacientů.

Na jaké problémy při diagnostice a léčbě Parkinsonovy nemoci stále narážíme i v dnešní době, medicínským pokrokům navzdory? Jak vyladit management péče o tyto pacienty, usnadnit jim cestu k účinné terapii a zlepšit kvalitu jejich života s využitím současných možností? Co vše může pro nemocného udělat jeho ošetřující neurolog, kdy je třeba neotálet s konzultací specializovaného centra a jak zmírnit stigmatizaci spojenou s tímto onemocněním? I nad těmito aspekty se zamýšlí následující komentář z praxe.

Novou možností léčby pokročilé Parkinsonovy nemoci (PN) s využitím zdravotnických prostředků (DAT − device-aided therapy) je intestinální infuzní gel obsahující levodopu, entakapon a karbidopu (LECIG). Článek publikovaný v roce 2022 v časopisu Therapeutic Advances in Neurological Disorderspřináší přehled aktuálních modalit DAT u pacientů s PN a v tomto kontextu prezentuje LECIG jakožto zatím nejnovější rozšíření možností v této oblasti.

Vyhledávání pacientů s prediabetem a péče o ně leží zejména na bedrech praktických lékařů, kteří se s těmito případy setkávají v první linii. V souvislosti se stoupající prevalencí diabetu i prediabetu nabývá toto téma v oblasti primární péče stále více na důležitosti. Díky tomu, že se praktik sám aktivně ujme diagnostiky a léčby pacientů s prediabetem nebo mírnou formou diabetu, se mohou odborným diabetologickým ambulancím více „uvolnit ruce“ pro řešení závažnějších případů diabetu, jež jim prvolinioví lékaři odesílají. Následující materiál vychází z aktuálních doporučených postupů a formou „kuchařky“ přehledně shrnuje, co je v rámci diagnostiky a léčby těchto pacientů klíčové, co sledovat a na co nezapomínat v denní praxi.

AKTUÁLNĚ Z PRAXE – DÍL 19: Přes řadu důkazů o prospěšnosti antikoagulační léčby v primární i sekundární prevenci jsou mnozí pacienti, zejména vyššího věku, léčeni špatně nebo vůbec. Důvodem jsou především obavy z mozkového krvácení. „Riziko ischemické cévní mozkové příhody přitom výrazně převyšuje riziko krvácení do mozku, a to i u starších osob. Je však třeba kontrolovat krevní tlak a další rizikové faktory,“ vysvětluje v aktuálním podcastu primář neurologického oddělení Nemocnice Chomutov MUDr. Jiří Neumann.

Cílem publikace je na souboru vybraných případů poukázat na vzájemné vztahy mezi morfologickými a funkčními změnami u glaukomu. S impozantním rozvojem nových diagnostických možností v této oblasti nelze podlehnout lákavému pokušení rozhodovat se pouze na základě výsledků získaných sofistikovanými technologiemi bez pečlivého klinického vyšetření. Teprve poskládáním všech střípků diagnostické mozaiky lze získat kvalitní obraz pro terapeutickou rozvahu a další sledování pacienta.

Dlouhodobá studie sledovala četnou kohortu švédských dětí od narození po dobu více než 20 let s cílem nalézt faktory spojené s neurovývojovými poruchami (NDD). Odebrané biologické vzorky a podrobné pravidelně vyplňované dotazníky zachytily vztah mezi NDD a prodělanými infekty, užíváním antibiotik, stresem, rodinnou anamnézou a prenatálními faktory.

Ing. Romana Skála-Rosenbaum se na své cestě za diagnózou a léčbou Parkinsonovy choroby mnohému naučila. Skrze pacientskou organizaci Parkinson-Help, kterou založila a vede, nabízí ostatním parkinsonikům rady jak se s touto nelehkou nemocí sžít, i přes mnohé překážky, které je na stejné cestě čekají.

O dosavadní poznatky s terapií pacientů s primární biliární cholangitidou (PBC) kyselinou obeticholovou (OCA) nabyté v Centru kardiovaskulární a transplantační chirurgie v Brně (CKTCH) se v rámci XLVIII. májových hepatologických dnů podělila MUDr. Libuše Husová, Ph.D.

Systematický přehled publikovaných studií věnovaných nákladové efektivitě očkování proti herpes zoster a postherpetické neuralgii přinesl příznivé výsledky podporující tuto preventivní strategii.

Hemoragická cévní mozková příhoda (CMP) patří ke stavům, které vzbuzují pochyby a obavy ohledně antikoagulace. Je časná prevence tromboembolických komplikací vhodná?

Podle sdělení České iniciativy pro astma z dubna 2020 nepředstavuje onemocnění COVID-19 vyvolané novým typem koronaviru pro osoby s astmatem výrazně větší nebezpečí než pro běžnou populaci. Je však třeba dodržovat předepsanou léčbu a mít astma pod kontrolou. Journal of Allergy and Clinical Immunology přináší vysvětlení tohoto překvapivého jevu. Je jím snížená exprese receptorů ACE2 u osob s astmatem a alergiemi, kterou ukázala nová studie zahrnující 3 kohorty dětských i dospělých pacientů. Virus SARC-CoV-2 totiž využívá receptory ACE2 pro svůj průnik do hostitelské buňky.

Komplement je komplexní systém přibližně 30 bílkovin, které se vyskytují v krvi i tkáních. Jeho základní funkcí je obrana před některými mikroby, destrukce poškozených buněk a regulace imunitních reakcí. Jedním z nejčastějších a nejlépe prostudovaných deficitů řazených do této kategorie je hereditární angioedém podmíněný deficitem C1 inhibitoru. Deficity dalších složek komplementového systému se zpravidla manifestují zvýšeným sklonem k infekcím nebo autoimunitními projevy.