V diferenciální diagnostice cytomegalovirové (CMV) infekce je třeba zvážit možnost infekční mononukleózy, virové hepatitidy, toxoplazmózy, akutní infekce HIV a roseola infantum. Klinicky se infekce CMV projevuje jako retinitida, gastrointestinální onemocnění (ezofagitida a kolitida), intersticiální pneumonitida, hepatitida a neurologické choroby jako encefalitida a myelitida.
V diferenciální diagnostice cytomegalovirové (CMV) infekce je třeba zvážit možnost infekční mononukleózy, virové hepatitidy, toxoplazmózy, akutní infekce HIV a roseola infantum. Klinicky se infekce CMV projevuje jako retinitida, gastrointestinální onemocnění (ezofagitida a kolitida), intersticiální pneumonitida, hepatitida a neurologické choroby jako encefalitida a myelitida. V diagnóze je nutné pamatovat na tato onemocnění ve spojitosti s CMV zejména v kontextu imunodeficience.
U imunokompetentních osob bývá primární infekce CMV obvykle asymptomatická, avšak může se symptomaticky projevit jako onemocnění podobné akutní infekční mononukleóze způsobené virem Epsteina a Barrové (EBV). V klinickém obraze CMV mononukleózy je velká podobnost příznaků s EBV mononukleózou, jako jsou protrahované febrilie (do 39,4 °C trvající 2−3 týdny), zimnice, nevolnost, pocení, únava, bolest v krku, bolest hlavy a atypická lymfocytóza. Cervikální lymfadenopatie, splenomegalie a exsudativní tonzilofaryngitida jsou v klinickém obrazu infekce CMV méně časté. Od infekční mononukleózy způsobené EBV také infekci CMV odlišuje absence povlaků na tonzilách.
Dospělí s klinickými příznaky infekce CMV bývají obvykle starší, než je tomu v případě EBV mononukleózy. Expozice beta-laktamovým antibiotikům je u obou případů infekce (EBV i CMV) spojována s výskytem charakteristického makulopapulózního exantému. Onemocnění CMV spontánně odeznívá, ale průběh může být zdlouhavý a s relapsy. Závažná infekce CMV je u imunokompetentních jedinců vzácná. Specifický průběh má infekce u novorozenců. Zatímco v diagnostice infekční mononukleózy vyvolané EBV lze použít průkaz heterofilních a specifických protilátek, u CMV mononukleózy jsou heterofilní protilátky vždy negativní a diagnostika je možná jen pomocí specifických protilátek.
Pacienti s infekcí CMV také mohou trpět mírnou hepatitidou s abnormálními jaterními testy, která může být zaměněna za akutní virovou hepatitidu A, B či C. Společným symptomem je febrilní chřipkovité onemocnění, avšak pacienti s infekcí CMV častěji nevyvinou ikterus.
U imunokompetentních pacientů se syndrom akutní mononukleózy způsobené CMV může zaměnit s klinicky obdobným obrazem toxoplazmózy. Společnými příznaky jsou horečka, bolest v krku a hlavy, zvětšení uzlin a malátnost.
Stejně jako u CMV se akutní infekce HIV může projevit příznaky mononukleózního typu, především neustupujícími horečkami a pocením. Nicméně infekce HIV je v akutní fázi spojována s gastrointestinálními a mukokutánními projevy, navíc chybí atypická lymfocytóza.
Roseola infantum neboli exantémové onemocnění kojenců a dětí vyvolané lidskými herpetickými viry HHV-6 se obvykle projevuje vysokými horečkami a erupcí kožní vyrážky. Naproti tomu u infekce CMV jsou horečky vleklejšího rázu, dermatologické projevy nejsou úplně typické a postihuje především dospělé.
Na onemocnění CMV je třeba myslet u patologických nálezů u novorozence a v pozdějším věku především při déletrvajících febriliích nejasného původu, zejména u jedinců s poruchou imunitních mechanismů.
CMV kolitida může být diagnosticky zaměněna za ischemickou kolitidu, u starších pacientů s příznaky krvavých průjmů a bolestmi břicha. Infekce CMV by měla být zahrnuta také v diferenciálnědiagnostické rozvaze u granulomatózní hepatitidy, především kvůli velmi častým protrahovaným horečkám nejasného původu.
Průběh symptomatické infekce CMV provázejí rekurentní horečky, nevolnost a nechutenství. Lymfadenopatie a splenomegalie jsou opět vzácné. Onemocnění však může progredovat v závažnou až život ohrožující diseminovanou či lokalizovanou formu s postižením cílových orgánů. Pacienti, kteří se prezentují příznaky onemocnění, jako je mononukleóza, avšak mají negativní laboratorní výsledky na EBV mononukleózu nebo vykazují klinický obraz typický pro hepatitidu, avšak viry hepatitidy A, B či C nejsou sérologicky potvrzeny, jsou velmi pravděpodobně infikováni CMV. Toto lze dále potvrdit − při absenci diagnózy jiného virového onemocnění a infekce toxoplazmózy − stanovením CMV IgM protilátek v séru.
(thom)
Zdroj: Cytomegalovirus infection Micromedex. Truven Health Analytics Inc. 2016.
