VÝSLEDKY VYHLEDÁVÁNÍ: (10000 výsledků)
ČEPICKÝ, P., BURDOV%C
Novinky Erektilní dysfunkce ve spojení s betablokátory: Co říkají data ze studií?
Erektilní dysfunkce je definována jako neschopnost dosáhnout nebo udržet erekci penisu dostačující k dosažení uspokojivého sexuálního aktu. Tento problém postihuje až 75 % pacientů s vysokým kardiovaskulárním rizikem. Těmto pacientům jsou předepisovány různé skupiny léčiv, mezi které patří také betablokátory. Dle některých dat je právě této skupině léků přisuzováno narušení erektilní funkce a s tím spojené negativní ovlivnění adherence pacientů k léčbě.
Novinky Okrelizumab v léčbě roztroušené sklerózy – 10letá data
Roztroušená skleróza (RS) je celoživotní onemocnění s vysokým rizikem trvalé disability. Aktuální informace týkající se dlouhodobé účinnosti a bezpečnosti léčby jsou tak naprosto nezbytné pro optimální volbu léčebného přípravku – v tomto případě okrelizumabu.
Novinky Zkušenosti s protonovou radioterapií karcinomu análního kanálu v reálné české praxi
Radioterapie má u pacientů s análním karcinomem potenciál dosažení trvalé kompletní regrese nádoru a představuje účinnou alternativu radikálního chirurgického zákroku. Je však spojena se značnou akutní i pozdní toxicitou. Protonová radioterapie vykázala oproti klasické fotonové léčbě v dozimetrických studiích lepší dávkovou distribuci. Jaké jsou zkušenosti s touto léčebnou modalitou v reálné praxi?
Novinky Klinický a mikrobiologický efekt L. reuteri v léčbě chronické periodontitidy
V Journal of Clinical Periodontology byly publikovány výsledky studie, jež hodnotila efekt probioticky působícího bakteriálního kmene Lactobacillus reuteri coby doplňkové léčby chronické periodontitidy.
Novinky Levothyroxin a zaměnitelnost přípravků s jeho obsahem
Levothyroxin je syntetický hormon štítné žlázy. Používá se k léčbě pacientů s hypofunkcí štítné žlázy, která postihuje zhruba 1–2 % mladší populace a s věkem její výskyt roste, zvláště u žen. Levothyroxin je lék s úzkým terapeutickým oknem, jeho biologická dostupnost je ovlivněná mnoha různými faktory včetně konzumovaných potravin, léků a nápojů.
Novinky Tirzepatid – nová éra v léčbě nadváhy a obezity
Tirzepatid je duální agonista receptorů pro GLP-1 a GIP podávaný 1× týdně s.c. a schválený k léčbě diabetu mellitu 2. typu (DM2) a k dlouhodobé kontrole tělesné hmotnosti u osob s obezitou či nadváhou komplikovanou komorbiditami souvisejícími s tělesnou hmotností (například dyslipidémií, hypertenzí či dalšími kardiovaskulárními onemocněními, obstrukční spánkovou apnoe, prediabetem nebo DM2). Otevírá novou éru v léčbě obezity, protože umožňuje řadě pacientů s tímto onemocněním snížit tělesnou hmotnost i o více než 20 %. Je dobře tolerovaný, se snášenlivostí odpovídající agonistům receptorů pro GLP-1 (GLP-1RA). Přinášíme přehledný souhrn informací k jeho mechanismu působení, účinnosti a bezpečnosti i probíhajícím studiím.
Novinky Inkontinence u dětí a pomůcky pro její řešení
Pomočování je u dětí do určitého věku běžné a do značné míry závisí na vyzrálosti dítěte i přístupu rodičů. Stanovení hranice, kdy již pomočování u dětí obvyklé není a může se naopak jednat o zdravotní komplikaci, vždy závisí na odborném posouzení lékaře a citlivém přístupu k dítěti. Vždy však představuje významný stresující faktor jak pro samotné děti, tak také pro jejich rodiče. Co můžeme dětským pacientům nabídnout a jak mohou pomoci dětské inkontinenční pomůcky?
Novinky Jak diabetes zkracuje život aneb mortalita pacientů s DM 2. typu
Diabetes mellitus (DM) 2. typu má podstatný vliv na celkovou mortalitu napříč věkovými kategoriemi. U koho je vzhledem k věku a pohlaví dopad tohoto onemocnění na délku života největší a jaké jsou aktuální trendy mortality u diabetické populace?
Novinky Vliv metforminu s prodlouženým uvolňováním na kognitivní funkce starších křehkých žen s diabetem a hypertenzí
U žen je vyšší riziko geriatrické křehkosti bez ohledu na věk a menopauzální status. Toto riziko dále roste s přítomností diabetu a hypertenze, které taktéž zvyšují riziko poruchy kognitivních funkcí. Metformin by podle dostupných dat mohl u postmenopauzálních žen snižovat riziko rozvoje křehkosti. Jaký je účinek metforminu s prodlouženým uvolňováním na kognitivní funkce této populace žen, si dala za cíl zhodnotit nedávno publikovaná italská studie LEOPARDESS.
Novinky Sotorasib v léčbě pacientky s NSCLC a DIC – kazuistika
Sotorasib je prvním klinicky využívaným inhibitorem onkogenu KRAS s mutací G12C. Jeho účinnost v cílené léčbě nemalobuněčného karcinomu plic (NSCLC) je stále předmětem výzkumu, očekává se však jeho poměrně velký přínos. Efekt sotorasibu u pacientky s nízkým výchozím výkonnostním stavem (PS) a aktivními metastázami v mozku je prezentován v následující kazuistice.
Novinky Představují asthma bronchiale a CHOPN rizikový faktor závažného průběhu a úmrtí na COVID-19?
Je dobře známo, že pacienti s bronchiálním astmatem a chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN) mají vyšší riziko závažného průběhu běžných virových onemocnění dýchacích cest. Studie belgických autorů čítající několik stovek osob hodnotila riziko pobytu na jednotce intenzivní péče (JIP) a úmrtí z důvodu COVID-19 u nemocných s astmatem a CHOPN v porovnání s pacienty bez těchto onemocnění. Dalším cílem bylo zjistit, zda tato rizika ovlivňuje inhalační kortikoterapie, či nikoliv
Novinky Závažná forma atopické dermatitidy v kojeneckém věku – kazuistika
První příznaky kojenecké formy atopické dermatitidy se obvykle objevují mezi 2. a 6. měsícem věku dítěte. K typickým projevům patří papuly a vezikuly na erytémové spodině, běžně také dochází k jejich mokvání a tvorbě krust. Projevy jsou silně svědivé, na což kojenci reagují neklidem a podrážděností. Závažnou formu atopické dermatitidy v kojeneckém věku přibližuje následující kazuistika z dermatologické ambulance.
Novinky Specifika v komunikaci s pacienty s ránou – laická doporučení
Komunikace v péči o chronické rány (wound management) má svá specifika. Pacienti s nehojícími se ranami bývají často dlouhodobě nemocní a jejich osobní zkušenosti mohou být ovlivněny protichůdnými informacemi i názory. Na co se tedy v komunikaci s nimi zaměřit, jakých chyb se vyvarovat a co by měla splňovat kvalitní laická doporučení?
Novinky Přehled možností diagnostiky a léčby bércových vředů žilní etiologie − aktuální doporučení
Autoři z centra pro hojení ran Floridské univerzity shrnují ve svém nedávno publikovaném článku zásady léčby bércových vředů žilní etiologie. Zdůrazňují odlišení ulcerací arteriální a další etiologie s využitím duplexní ultrasonografie, v terapii débridement, krytí podporující vlhké hojení, kompresní léčbu, podávání pentoxifylinu, časnou chirurgickou intervenci, která řeší žilní reflux jako příčinu ulcerace, a také prevenci recidiv, zejména s využitím komprese, venotonik a režimových opatření. Naopak nedoporučují hyperbolickou oxygenoterapii ani podtlakovou terapii.
Novinky Nečekaně dobrá odpověď na léčbu AML u 74leté pacientky: od paliativního záměru k dlouhodobé remisi – kazuistika
Pacientka ve velmi dobrém biologickém stavu byla původně indikovaná k paliativní léčbě akutní myeloidní leukémie. Díky včasné diagnostice, optimální volbě léčebné kombinace a pečlivému managementu komplikací se však podařilo dosáhnout kompletní remise. Klinický průběh ukazuje, že i u starších pacientů lze docílit dlouhodobé kontroly onemocnění při správné individualizaci terapie. V rámci popsaného případu si díky jeho interaktivní formě můžete sami zkusit, zda byste v konkrétních situacích postupovali stejně jako ošetřující lékaři.
Novinky Radioterapie a systémová léčba mozkových metastáz: Co přinášejí nová cílená léčiva?
Pro nemalobuněčný karcinom plic (NSCLC) s přítomností onkogenní mutace v genu ALK je typická vysoká incidence mozkových metastáz. Uvádí se, že může dosahovat až 30 % v době stanovení diagnózy. Současná léčba tohoto postižení CNS využívá jak lokálních přístupů, tedy neurochirurgických výkonů či radioterapie, tak systémové terapie novými cílenými léčivy, která mají dobrý prostup přes hematoencefalickou bariéru. Jedno z nich, lorlatinib, blíže představuje následující článek.
Novinky Prof. Jiří Masopust: Vrcholem naší snahy je dosáhnout funkční remise psychotického onemocnění
Schizofrenie patří mezi závažná onemocnění mozku, spojená s horší prognózou a omezenými možnostmi ovlivnění, pokud není léčena včas. Starší tradiční antipsychotika ovšem byla spojována s mnoha nežádoucími účinky, jež zhoršovaly adherenci pacientů. Moderní antipsychotická terapie se proto snaží nejen o odstranění bludů a halucinací, ale také se zaměřuje na zlepšení kvality života, šetrnost léčby a ovlivnění negativních symptomů, jako jsou anhedonie či sociální stažení. O pokrocích v terapii schizofrenie hovoříme s přednostou Psychiatrické kliniky LF UK a FN Hradec Králové prof. MUDr. Jiřím Masopustem, Ph.D.
Novinky Parkinsonova nemoc – stanovení diagnózy neurologem
Parkinsonova nemoc (PN) je druhé nejčastější chronické progresivní neurodegenerativní onemocnění, které se projevuje kombinací 4 základních příznaků (hypokineze, třes, rigidita, poruchy stoje a chůze), jež tvoří tzv. parkinsonský syndrom. Kromě hybných obtíží se u tohoto onemocnění vyskytují rovněž nemotorické příznaky jako psychické poruchy, vegetativní dysfunkce, poruchy rytmu spánku a bdění, poruchy čichu a další. Podstatou onemocnění je nedostatek dopaminu v mozku – následná substituce dopaminu je proto i základem léčby. Správné a včasné stanovení diagnózy PN je nezbytné pro nastavení optimální terapie a udržení kvality života pacientů.
Novinky Jak se navzájem ovlivňují spánek a deprese?
Je známo, že většina pacientů s depresí se setká s určitou formou spánkové poruchy. V následujícím textu se proto stručně zabýváme komplexním vztahem mezi depresí a spánkem a přinášíme i několik praktických doporučení, která mohou nemocným pomoci zlepšit spánek.
Novinky Transthyretinová amyloidóza z pohledu neurologa a kardiologa aneb jak se vyhnout „misdiagnostice“?
Amyloidózy jsou skupina závažných multisystémových onemocnění charakterizovaných extracelulární depozicí nerozpustných agregátů amyloidových fibril v různých tkáních. Současná klasifikace se odvíjí od typu amyloidového proteinu, dále je klinicky významné dělení na získané a hereditární formy.
Novinky Perorální antidiabetika u pacientů s renální insuficiencí a možnosti léčby v ordinacích praktiků
Incidence i prevalence diabetu mellitu 2. typu (DM2) v populaci stoupá, a tím pádem narůstá rovněž výskyt akutních i chronických komplikací tohoto onemocnění. Jedním z hlavních cílů léčby DM2 je proto snížit kromě výskytu akutních komplikací také rozvoj komplikací chronických.
Novinky Vybíráme z Červené knihy ČHS: Co nového v letošních doporučeních pro diagnostiku a léčbu CLL?
Chronická lymfocytární leukémie (CLL) je nejčastější lymfoidní malignitou dospělých v Evropě i v Severní Americe. Zároveň však v této problematice dochází k velmi dynamickému vývoji, ať už jde o diagnostiku či terapii. Zdaleka největší změny se odehrály v léčebných režimech, zároveň se měnila doporučení i pro terapii relabující či refrakterní CLL. Novinky se objevily také u prognostických vyšetření. V rámci aktualizace „Červené knihy“ České hematologické společnosti ČLS JEP (ČHS) proto v říjnu 2023 spatřila světlo světa rovněž čerstvá doporučení týkající se právě tohoto onemocnění.
Novinky Parenterální výživa jako součást léčby onkologicky nemocných
Malnutrice představuje pro onkologicky nemocného pacienta potenciálně závažnou komplikaci. V případě, že není možné pokrýt nutriční nároky organismu enterální cestou, je nutné přistoupit k parenterální výživě. Tu indikuje lékař v situacích, kdy je pacient ohrožen důsledky podvýživy. Až 45 % všech těchto nemocných bojuje s alespoň 10% úbytkem své tělesné hmotnosti.
Novinky Inhibice sklerostinu v terapii osteoporózy
Romosozumab, subkutánně podávaná protilátka proti sklerostinu, je jedním z nejpotentnějších osteoanabolik a jeví se jako vysoce účinná modalita v léčbě osteoporózy postmenopauzálních žen. Základní informace k mechanismu účinku, poznatky z proběhlých pivotních studií a praktická doporučení pro léčbu romosozumabem shrnuje následující stručný přehled.
Novinky MUDr. Daniel Krejčí: Cílená léčba NSCLC dnes dokáže výrazně zlepšit kvalitu života i prognózu pacientů, ovšem zejména v časných stadiích onemocnění
Jak se doplňuje péče o pacienty s nemalobuněčným karcinomem plic (NSCLC) ze strany regionálních onkologů a komplexních onkologických center (KOC)? Jak probíhá testování prediktivních markerů a kdy pro něj nastává příhodná doba? Nejen o tom hovoříme ve světle aktuálních poznatků a postupů s MUDr. Danielem Krejčím z Kliniky pneumologie 3. LF UK a FN Bulovka.