Sotorasib v léčbě pacientky s NSCLC a DIC – kazuistika

Popis případu 

62leté pacientce, kuřačce (7,5 balíčkoroku), byl diagnostikován adenokarcinom plic v klinickém stadiu IVB (T2N2M1c), u kterého nebyla v době stanovení diagnózy prokázána žádná cílová onkogenní mutace.

V 1. linii léčby byla zahájena chemoimunoterapie kombinací karboplatiny, pemetrexedu (500 mg/m²) a atezolizumabu (1200 mg). Následovalo 7měsíční období remise. Po dokumentované progresi byl ve 2. linii léčby indikován docetaxel (75 mg/m²). Po 2 měsících léčby byla opět zaznamenána progrese nemocnění.

K zahájení 3. linie léčby byla pacientka přijata již s prokázanými metastázami v mozku a trombocytopenií. V tuto chvíli činila hodnota jejího PS 3. V odběrech byla přítomná diseminovaná intravaskulární koagulopatie (DIC) s počtem trombocytů 58 000/μl, hladinou fibrinogenu 87 mg/dl, indexem protrombinu 45 % a hladinou D-dimerů 12,7 μg/ml.

Léčba sotorasibem byla zahájena v rámci probíhajícího programu klinických studií. Již 2 týdny po začátku léčby se normalizoval počet trombocytů do referenčních hodnot, celkově se stav pacientky zlepšil – PS dosáhl skóre 1. Po 2 měsících léčby bylo při zobrazovacích vyšetřeních patrné ohraničení metastáz v plicích a játrech a současně vymizení metastáz v mozku. Během léčby nebyl pozorován žádný projev toxicity sotorasibu.

Po 4 měsících byl zaznamenán nárůst hladiny karcinoembryonálního antigenu (CEA) a nově se objevila tumorózní masa v játrech. Na podkladě biopsie byla verifikována jako TTF1-pozitivní metastáza adenokarcinomu plic. Genovým vyšetřením pomocí sekvenování nové generace (NGS) nebyly prokázány žádné nové cílové mutace, kromě již detekované KRAS^G12C a mutace tumor-supresorového genu TP53^G154V (prokázané před zahájením 3. linie léčby).

Diskuse 

Rychlé odpovědi na molekulárně cílenou léčbu NSCLC byly v literatuře již popsány, ale výše uvedená kazuistika představuje první publikovaný případ takovéto odpovědi u sotorasibu v terapii karcinomu plic s mutací KRAS^G12C. Dosažená doba remise byla sice kratší než při léčbě jinými preparáty, došlo však k velmi rychlému a markantnímu zlepšení výkonnostního stavu pacientky. Zdá se tedy vhodné vyšetřit výskyt mutace onkogenu KRAS u všech pacientů s nízkým výkonnostním stavem, u kterých je zvažována další léčba. Současně s mutací KRAS^G12C se často vyskytují mutace dalších genů (TP53, LRP1B, STK11, KEAP1 a CDKN2A). Některé z nich (TP53, STK11 a KEAP1) jsou spojovány s vlivem na účinnost léčby sotorasibem a případným rozvojem rezistence.

U popisovaného případu došlo během léčby sotorasibem k výrazné redukci nádorové hmoty, po nějaké době se však objevila rezistentní léze v játrech. V této lézi nebyly detekovány žádné další relevantní mutace. Mechanismus rozvoje rezistence byl popsán i ve spojení se zvýšením schopnosti nádorových buněk velmi rychle syntetizovat proteiny KRAS^G12C v návaznosti na expozici pacienta inhibitoru KRAS^G12C.

Mezi nežádoucí účinky léčby sotorasibem patří zejména zvýšení aktivity jaterních enzymů – alaninaminotransferázy (ALT) a aspartátaminotransferázy (AST). Dále může dojít k poklesu počtu trombocytů, závažná trombocytopenie se ovšem v žádném sledovaném případu nevyskytla, nebyla zachycena ani se sotorasibem asociovaná DIC. V kazuistice bylo toto léčivo nasazeno u nemocné s laboratorně prokázanou DIC, nicméně nedošlo k rozvoji krvácivých komplikací ani symptomatické koagulopatie.

Sotorasib byl již dříve považován za účinný u pacientů se stabilními metastázami mozku, nyní se zdá být přínosný rovněž u nemocných s aktivními metastázami.

Závěr

Publikovaný případ 62leté ženy popisuje slibný účinek sotorasibu v léčbě rychle progredujícího NSCLC s mutací KRAS^G12C s mnohočetnými metastázami. Po jeho nasazení došlo za krátkou dobu ke zvýšení výkonnostního stavu, zlepšení kvality života a redukci nádorového postižení. Toto − byť krátkodobé − zlepšení stavu je významné z hlediska možností následné léčby.

(kali)

Zdroj: Kunimasa K., Tamiya M., Inoue T. Rapid response to sotorasib of a patient with KRAS G12C-mutated lung cancer with cancer-associated disseminated intravascular coagulation: a case report. JTO Clin Res Rep 2022 Dec 6; 4 (1): 100442, doi: 10.1016/j.jtocrr.2022.100442.