9měsíční kojenec trpí atopickým ekzémem od 4 měsíců věku. Do ordinace dermatologa se dostává kvůli zhoršení stavu. Dosud byla při léčbě užívána běžně dostupná emoliencia a krátce krém s kyselinou fusidovou (Fucidin H crm.), který nepřinášel dlouhodobé zlepšení stavu. Perinatální období u pacienta probíhalo bez komplikací, kojen byl do 6 měsíců. Následně byl převeden na hypoalergenní kojeneckou výživu. Dítě dosud nebylo očkováno.
V rodinné anamnéze je uvedena alergie na med u matky a pylová rýma u otce. Starší bratr trpěl v kojeneckém věku mírnou formou atopického ekzému.
Při vstupním vyšetření jsou zjištěna drobná vícečetná erytematózní ložiska na trupu, tvářích a záhybech horních končetin. Na dolních končetinách se vyskytují rozsáhlá erytematoskvamózní ložiska, zejména na vnitřní straně stehen a v popliteálních jamkách. Na nártech jsou mnohočetné exkoriace. Na laterálních stranách bérců jsou pozorována červená ložiska s mokvajícím centrem. Skóre SCORAD bylo stanoveno na 36. Při alergologickém vyšetření byly zjištěny mírně zvýšené IgE proti směsi potravin, sIgE proti kravskému mléku byly negativní. Lékař stanovil diagnózu atopické dermatitidy.
Na nejzávažnější ložiska na dolních končetinách byla doporučena topická léčba hydrokortison-butyrátem (Locoid lipocrm.) v proaktivním režimu, tj. aplikace po dobu 1−5 dní při akutním zhoršení, další 2 týdny aplikace 3× týdně a poté dlouhodobě 2× týdně na noc. Ve dnech, kdy se přípravek neaplikuje, je doporučeno krýt ložiska na noc měkkou septonexovou pastou. Další opatření zahrnovala promazávání celého těla syndermanem, aplikaci zvláčňujícího krému obsahujícího cetylstearylalkohol a cetostearomakrogol (Lipobase crm.) na obličej, koupele ve světle růžovém roztoku hypermanganu a aplikaci vysýchavých obkladů s Jarischovým roztokem na mokvající ložiska. V případě silného svědění bylo doporučeno podání 1/4 tablety bisulepin-hydrochloridu (Dithiaden) namísto dříve užívaných kapek s dimetinden-maleinátem (Fenistil). Dále byla doporučena aminokyselinová kojenecká výživa s ohledem na možný původ potíží v non-IgE alergii na bílkovinu kravského mléka.
Po 3 týdnech léčby bylo při kontrole patrné mírné zlepšení ekzému v obličeji a na horních končetinách. Mokvání ložisek na dolních končetinách ustalo, ale zlepšení erytému bylo jen dílčí. Při rozhovoru s rodiči kojence bylo zjištěno, že Locoid lipocrm. aplikovali kojenci pouze jednorázově a dále přípravek nepoužívali. Díky opakované edukaci rodičů došlo ke zlepšení compliance a po dalších 3 týdnech terapie byl kožní nález výrazně lepší. Skóre SCORAD pokleslo z hodnoty 36 na 22. Díky zmírnění pruritu se zlepšila také kvalita spánku kojence.
(pak)
Zdroj: Čadová J. Kazuistika 5. In: Tomanová D., Benáková N. Atopická dermatitida. Medicínské vzdělávání, 2018.
