Z prvních publikovaných dat z čínského Wu-chanu vyplynulo, že výskyt obstrukčních plicních onemocnění byl u hospitalizovaných pacientů s COVID-19 překvapivě nižší, než se původně očekávalo. Experti se domnívali, že by to mohlo být způsobeno tím, že obstrukční plicní choroby byly v prvních studiích nedostatečně diagnostikovány nebo že terapie inhalačními kortikosteroidy (IKS) představuje protektivní faktor závažného průběhu onemocnění.
Podle mezinárodních doporučení je u pacientů s bronchiálním astmatem a CHOPN s častými exacerbacemi a hodnotou jednosekundové vitální kapacity plic (FEV1) < 50 % při infekci COVID-19 třeba pokračovat v udržovací terapii zahrnující IKS.
Autoři studie hodnotili data 596 dospělých pacientů, kteří byli hospitalizováni v důsledku onemocnění COVID-19 v univerzitní nemocnici v Liège v období od 18. března do 17. dubna 2020. Pro potřeby analýzy byli rozděleni do 3 skupin: s bronchiálním astmatem (n = 57; 9,6 % hospitalizovaných), s CHOPN (n = 46; 7,7 % hospitalizovaných) a bez anamnézy obstrukčního plicního onemocnění (n = 493).
V rámci demografických charakteristik byl u pacientů s CHOPN zjištěn vyšší věk, větší podíl kuřáků a exkuřáků a vyšší výskyt plicního emfyzému v porovnání s ostatními skupinami. Pacienti s CHOPN měli také častěji komorbidity v podobě arteriální hypertenze, gastroezofageálního refluxu, kardiopatie, chronické renální insuficience a pozitivní onkologické anamnézy. IKS užívalo 70 % pacientů s bronchiálním astmatem (n = 40), polovina z nich ve vysokých dávkách, a 35 % pacientů s CHOPN (n = 16).
Pobyt na JIP vyžadovalo 17,5 % pacientů s astmatem (n = 10), 19,6 % s CHOPN (n = 9) a 14 % bez anamnézy obstrukčního plicního onemocnění (n = 69). Během hospitalizace zemřelo 34,8 % pacientů s CHOPN (n = 16), 7 % s bronchiálním astmatem (n = 4) a 13,6 % bez anamnézy obstrukčního plicního onemocnění (n = 67).
V rámci multivariační analýzy bylo prokázáno, že astma, CHOPN ani inhalační či perorální kortikoterapie nepředstavují nezávislý rizikový faktor přijetí na JIP nebo úmrtí z důvodu COVID-19. Mezi nezávislé rizikové faktory přijetí na JIP patřilo mužské pohlaví (poměr šancí [OR] 1,9; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,1–3,2) a obezita (OR 8,5; 95% CI 5,1–14,1). Mezi nezávislé rizikové faktory úmrtí patřilo mužské pohlaví (OR 1,9; 95% CI 1,1–3,2), kardiopatie (OR 1,8; 95% CI 1,1–3,1) a imunosupresivní onemocnění (OR 3,6; 95% CI 1,5–8,4). CHOPN byla stanovena jako rizikový faktor úmrtí v jednorozměrné analýze, což je pravděpodobně způsobeno větším počtem komorbidit a vyšším průměrným věkem této subpopulace.
Z výsledků belgické studie vyplývá, že bronchiální astma a CHOPN nepředstavují rizikový faktor závažného průběhu COVID-19 a úmrtí na toto onemocnění, a to ani v případě užívání lokální kortikoterapie.
(holi)
Zdroj: Calmes D., Graff S., Maes N. et al. Asthma and COPD are not risk factors for ICU stay and death in case of SARS-CoV2 infection. J Allergy Clin Immunol Pract 2021; 9 (1): 160–169, doi: 10.1016/j.jaip.2020.09.044.
