Primárním cílem retrospektivní analýzy souboru pacientů léčených v Protonovém centru Praha bylo zhodnotit účinnost kombinace chemoterapie s protonovou radioterapií se skenováním tužkovým svazkem (pencil beam scanning proton radiotherapy) v léčbě karcinomu análního kanálu. V rámci sekundárních cílů byla hodnocena akutní i chronická toxicita a dále míra nutnosti provedení kolostomie.
Do analýzy byla zahrnuta data 39 pacientů s prokázaným skvamózním análním karcinomem léčených od února 2014 do srpna 2021.
U všech nemocných byly ozařovány 2 objemy. První zahrnoval nádor a zasažené mízní uzliny (celková dávka 57,5 GyE) a druhý spádové mízní uzliny (celková dávka 45 GyE). Oba objemy byly ozařovány ve 25 frakcích, 5 frakcí týdně (simultánní integrovaný boost).
Všem pacientům byla podávána konkomitantní chemoterapie − kombinace cisplatiny a 5-fluorouracilu nebo kapecitabinu.
Efekt léčby byl hodnocen pomocí fyzikálního vyšetření per rectum a magnetické rezonance 8 týdnů po jejím ukončení. Následně se kontroly konaly ve 3měsíčních intervalech (vyšetření per rectum) a 1× ročně (magnetická rezonance).
Všichni sledovaní pacienti léčbu dokončili, v 76,9 % případů bez nutnosti přerušení. Medián trvání terapie činil 35 dní a medián doby sledování 30 měsíců. V době provedení analýzy žilo 34 pacientů z této kohorty; 2 z 5 zaznamenaných úmrtí nesouvisela s primárním onemocněním. V analýze podle Kaplana-Meiera dosahuje 2letého přežití 94,2 % pacientů, přežití bez relapsu onemocnění 93,8 % a přežití bez provedené kolostomie 91 %.
Kompletní regrese nádoru bylo dosaženo u 36 pacientů (92,3 %), parciální regrese byla pozorována u 2 nemocných, u 1 pacienta došlo k progresi nádoru bezprostředně po ukončení léčby. Záchranná kolostomie byla indikována u 2 nemocných s parciální regresí pro těžkou chronickou dermatologickou toxicitu.
Hematologická toxicita stupně 3 se vyskytla u 7,7 % nemocných, stupně 4 u 5,1 %. Mezi nejčastěji pozorované akutní nehematologické toxicity stupně 3–4 patřily dermatitida (23,1 %), průjem (7,7 %) a dehydratace (7,7 %). Chronická toxicita se projevovala zejména jako kožní atrofie či ulcerace (u 26,5 % nemocných stupně 2, u 5,8 % stupně 3–4) a radiační proktitida (u 38,2 % stupně 2, u 2,9 % stupně 3).
Zkušenost z Protonového centra Praha ukázala vysokou účinnost protonové radioterapie se skenováním tužkovým svazkem u pacientů s karcinomem análního kanálu. Bylo dosaženo vysokého podílu kompletních regresí nádoru s nízkou mírou výskytu akutní hematologické toxicity stupně 3–4.
Akutní nežádoucí reakce u všech pacientů kompletně ustoupily, nedošlo k žádnému úmrtí v jejich důsledku a nebyly podkladem pro provedení kolostomie. Záchranná operace naopak musela být provedena u pacientů s chronickými projevy toxicity (kožní ulcerací, perirektální fistulací a fibrózou).
Složitou otázkou tak zůstává, do jaké míry je protonová radioterapie metodou tužkového skenování schopná předcházet chronické toxicitě. Pro jasný závěr je nezbytná delší doba sledování léčených pacientů.
(este)
Zdroj: Vítek P., Kubeš J., Vondráček V. et al. Pencil beam scanning (PBS) intensity-modulated proton therapy (IMPT) chemoradiotherapy for anal canal cancer – single institution experience. Cancers (Basel) 2021; 14 (1): 185, doi: 10.3390/cancers14010185.
