ČEPICK%C

Levothyroxin patří mezi nejpředepisovanější léčiva vůbec, přitom jsou jeho interakce s potravinami laickou i odbornou veřejností často velmi podceňovány. Detailněji se těmto interakcím věnuje níže prezentovaná recentně publikovaná analýza.

Vinpocetin je nootropikum indikované k symptomatické léčbě ischemické hypoperfuze mozku, vaskulární demence a ke snížení psychických a neurologických následků poruchy prokrvení mozku. Vzhledem ke své velmi dobré bezpečnosti, snášenlivosti a komplexnímu mechanismu účinku je nyní zkoumán u experimentálních modelů různých poruch, jako jsou obezita či kardiovaskulární (KV) onemocnění včetně aterosklerózy, neointimální hyperplazie, vazokonstrikce, patologické remodelace srdce či ischemické cévní mozkové příhody (iCMP). Přinášíme přehled poznatků z výzkumu vinpocetinu u KV chorob.

Antibiotika (ATB) patří mezi základní léčiva nemocniční péče. Jelikož počet využívaných molekul není velký a současně nová účinnější antiinfektiva přichází do klinické praxe pouze v omezeném množství, je třeba postupovat při léčbě těmi dostupnými s rozvahou a využívat všech možností k jejich co nejefektivnějšímu použití. Popsáno jinými slovy, rezistence na léčbu ATB se stala jedním z největších globálních zdravotních problémů posledních desetiletí a žádá si urgentní přehodnocování strategií v oblasti ATB terapie. Základním přístupem ATB politiky by mělo být usměrňování a opětovné přehodnocování procesů zacházení s ATB a začleňování nových prvků, které mohou problematiku koncepčně, ale i operativně pomoci kultivovat. Další možností je začlenění moderních přístupů v podobě inovativních terapeutických nebo aplikačních metod, ale i sofistikovaných technologií zaměřených na přesnou diagnostiku a optimalizaci dávkování. Většina současných přístupů se primárně zaměřuje na monitorování spotřeby ATB a racionální ordinaci zaměřenou na správný výběr ATB podle cílového patogenu a indikace s cílem minimalizovat jejich neopodstatněné užívání. Ačkoli jsou tyto strategie nepochybně zásadní, samy o sobě nedostačují k účinnému řešení problematiky antimikrobiální rezistence. Medicína 21. století se stává čím dál komplexnější a komplikovanější. Neustálý přísun nových poznatků vede více než kdy dříve k nutnosti kontinuálního profesního vzdělávání. Kritická analýza publikovaných studií je esenciální pro zajištění adekvátního převedení získaných poznatků do klinické praxe. Současným rozšiřujícím se trendem při poskytování nemocniční péče je multidisciplinární přístup založený na týmové spolupráci specialistů s hlubokou znalostí konkrétních disciplín. Článek se pohledem farmaceutů s různou specializací zaměřuje na současné přístupy a strategie, které vedou k zajištění efektivního a bezpečného použití ATB a přispívají k boji proti rostoucí mikrobiální rezistenci.

BioGaia Pharax je doplněk stravy obsahující patentovanou kombinaci probiotických kmenů lidského původu, které osidlují dutinu ústní a hltan. Jedná se o perorálně podávané probiotikum obohacené o vitamin D. Jeho podávání v průběhu standardní léčby infekčních onemocnění horních dýchacích cest zkracuje dobu trvání a snižuje intenzitu příznaků –⁠ zejména bolesti v krku a horečky. Doložila to randomizovaná kontrolovaná studie provedená s dětmi od 6 měsíců věku.

V první polovině roku 2020 se na českém trhu objevily léky, které přinášejí naději pro pacienty s chronickou migrénou −⁠ zvláště pro ty, kteří již neúspěšně zkoušeli dosud dostupnou profylaxi. Přinášíme proto stručný přehled aktuálních možností terapie chronické migrény.

Jaké jsou nejnovější poznatky o etiopatogenezi roztroušené sklerózy? Odrážejí se v užívané klasifikaci? A jaká bude terapie budoucnosti?

V posledních letech dochází k výraznému nárůstu užívání agonistů receptoru pro glukagonu podobný peptid (GLP-1RA) v indikaci léčby diabetu mellitu 2. typu (DM2) s obezitou i bez ní. U subkutánní formy semaglutidu již byly prokázány příznivé účinky na kardiovaskulární (KV) rizikové faktory. Aktuální přehled publikovaný v Journal of Clinical Medicine se ovšem zaměřil na perorální formu této účinné látky a zhodnocení jejího vlivu na zmírnění KV rizik, jakými jsou hypertenze a nepříznivý lipidový profil.

Krátkodobá mortalita po infarktu myokardu (IM) v posledních desetiletích výrazně klesla. Přestože klesla i dlouhodobá mortalita, zůstává nepřijatelně vysoká a spolu s recidivou IM či výskytem cévní mozkové příhody (CMP) dosahuje 26–36 % během 3 let. Co tedy v sekundární prevenci po IM dělat a co nedělat, aby byly výsledky příznivější?

V následujícím textu přinášíme vyjádření výboru České angiologické společnosti ČLS JEP k profylaxi a léčbě žilních tromboembolických příhod u pacientů s onemocněním COVID-19.

Gigant mezi multivitaminy zvaný Viant® přichází na český a slovenský trh. Jedná se o nový multivitaminový přípravek pro intravenózní použití, který dodává pacientům s parenterální výživou denní potřebu vitaminů rozpustných ve vodě i v tucích.

Podávání emicizumabu, bispecifické protilátky nahrazující chybějící aktivovaný faktor (F) VIII, nadměrně zkracuje aktivovaný parciální tromboplastinový čas (aPTT), což má za následek nepřesné měření srážecích faktorů v průběhu léčby. Hledají se proto možnosti jak dosáhnout větší přesnosti měřených výsledků při léčbě emicizumabem.

Suplementace vitaminů je důležitou součástí terapie různých onemocnění a zdá se, že i v případě COVID-19 mají významnou úlohu. Jakou? Všelék to jistě není, ale není namístě je podceňovat.

V léčbě hypofunkce štítné žlázy je kritické přesné dávkování substituční léčby. Inovovaná formulace levothyroxinu byla vytvořena tak, aby splňovala aktualizované, přísnější standardy regulačních autorit, a tím zaručovala kýžený léčebný efekt.

Nadváha a obezita jsou spojeny nejen s rizikem kardiovaskulárních onemocnění a diabetu mellitu 2. typu, rovněž byla identifikována epidemiologická souvislost s prevalencí různých druhů nádorových onemocnění. Následující přehled sumarizuje vliv obezity na vybrané gynekologické nádory.