Alergie na jed hmyzu z řádu blanokřídlých (Hymenoptera), kam patří například včela medonosná, je jednou z nejčastějších příčin anafylaktické reakce a dokáže významně ovlivnit kvalitu života. Packi et al. z Polska si dali za cíl odhalit nové biomarkery této alergie ve skupině zánětlivých faktorů. Jak uvedli ve svém e-posteru, stále jsou potřeba nové a přesnější diagnostické metody. Autoři konstatují, že závěry jejich výzkumu vnášejí úplně nové světlo do problematiky alergické zánětlivé odpovědi.
Celkem 63 dobrovolníků včetně 30 včelařů bylo rozděleno do 2 skupin podle hladin specifických IgE (sIgE) a klinických symptomů alergie: 21 pacientů s diagnostikovanou alergií na vosí a/nebo včelí jed tvořilo studovanou skupinu a 42 zdravých účastníků skupinu kontrolní.
V alergické skupině výzkumníci zjistili signifikantně snížené hladiny sCD30 a sTNF-R1 oproti kontrolám. Podle jejich názoru sCD30, sTNF-R1 a protein MMP-3 mohou být považovány za efektivní prognostické faktory, pokud se jedná o alergii na jed blanokřídlých (p < 0,05; AUC ~ 0,7; skóre VIP > 1,2).
Suprese antigenně specifických proliferačních a cytokinových odpovědí na hlavní alergeny včelího jedu u včelařů, kteří jsou opakovaně vystaveni vysoké dávce, může snížit sérovou koncentraci prozánětlivých cytokinů a jejich receptorů (např. sCD30, sTNF-R1). Předkládaná data mohou dle autorů práce zlepšit diagnostický algoritmus a metody monitorování průběhu onemocnění nebo efektivity léčby. Zdůrazňují, že před vyzkoušením použitelnosti v klinické praxi jsou zapotřebí další studie.
Perez-Garcia et al. ze Španělska připomněli značnou heterogenitu odpovědi na léčbu astmatu inhalačními kortikosteroidy (IKS). Upozornili, že již dříve se ukázalo, že nazální a faryngeální mikrobiom jeví spojitost odpovědí na IKS, role mikrobiomu ve slinách je ale neznámá.
Získali proto vzorky slin 231 dospělých i pediatrických astmatiků v různých nemocnicích ve Španělsku (na Kanárských ostrovech a v Baskicku), jejichž léčba v uplynulém roce zahrnovala IKS. Na základě (ne)přítomnosti exacerbací astmatu v posledních 6 měsících soubor rozdělili na respondéry a non-respondéry. Medián věku činil 40,0 let (17,5–59,0) a 60,6 % tvořily ženy.
Hloubka sekvenování 16S ribosomové RNA bakterií přítomných ve vzorku slin byla omezena na 10 000 čtení.
Ve slinách IKS respondérů výzkumníci zjistili větší bakteriální bohatost a diverzitu oproti non-respondérům (p < 0,05). Skupiny se lišily také v průměrném složení bakteriálních společenstev (pPERMANOVA = 0,003; pPERMIDSP = 0,319). Non-respondéři měli více zastoupen rod Rothia (6,0 vs. 5,0 %; p = 0,011).
Autoři konstatují, že změny ve skladbě mikrobiomu slin (alfa a beta diverzita a početnost bakteriálních rodů) byly spojeny s exacerbacemi astmatu navzdory užívání IKS.
V porovnání s prezenční formou nebyl hybridní kongres EAACI ošizen o žádnou z tradičních sekcí. Nechyběla tudíž ani satelitní sympozia. Z nich vybíráme sympozium věnované příznivým účinkům antihistaminika 2. generace bilastinu u urtikarie, astmatu a rinitidy, a to pro jeho zajímavé pojetí.
Vystupovali v něm 3 pacienti, 3 odborníci (ošetřující lékaři dotčených nemocných) a moderátorka – novinářka Mélisande Rougerová, jež se zmíněnými pacienty uskutečnila předtočené rozhovory. Pacienti – konkrétně 7letá dívka s urtikarií (za ni hovořila její matka), 40letá žena s konkomitantní přítomností astmatu a rinitidy a muž s urtikarií a navíc i diabetem 2. typu a hypertenzí z věkové kategorie padesátníků – popisovali, co pro ně život s danou diagnózou obnáší, jak probíhala diagnostika, jakou terapií prošli, kdy a proč zahájili léčbu bilastinem a jak jim její úspěšnost zlepšila kvalitu života.
Slova každého pacienta a matky nejmladší pacientky komentoval vždy příslušný ošetřující lékař: dr. Pablo Rodriguez del Rio z dětské nemocnice Niño Jesús v Madridu, profesor Fulvio Braido z nemocnice San Martino v Janově a profesor Torsten Zuberbier z nemocnice Charité v Berlíně, též generální sekretář Global Allergy and Asthma European Network (GA²LEN). Během sympozia se následně po tematických částech prolínaly vstupy z předtočených rozhovorů s pasážemi rozhovorů moderátorky s ošetřujícími lékaři dotčených nemocných. Takto pojaté kazuistiky byly velmi autentické a nabídly zřejmě maximální možnou formu předání užitečných informací o nemoci a její diagnostice i léčbě.
Jednou ze život ohrožujících komplikací COVID-19 je cytokinová bouře a jí vyvolaný těžký systémový zánět. Fodor et al. z Maďarska konstatovali, že pro predikci a monitorování cytokinové bouře je klíčová laboratorní analýza sérových hladin interleukinu 6 (IL-6). Zkoumána je řada dalších biomarkerů, ovšem jejich diagnostická využitelnost není zcela jasná.
Provedli proto retrospektivní studii, v níž u pacientů hospitalizovaných pro COVID-19 posuzovali vývoj hladin zánětlivých biomarkerů a jejich korelaci s koncentracemi IL-6. Studijní soubor tvořilo 667 osob, a to jednak nemocní, kteří se uzdravili, a dále zemřelí. Střední věk studijní populace činil 61 let.
V datech jedinců, kteří v souvislosti s COVID-19 zemřeli, výzkumníci našli signifikantně vyšší střední hladinu IL-6 (103,2 vs. 25,38 pg/ml; p < 0,0001), ale i laktátdehydrogenázy (LDH), ferritinu, D-dimerů, C-reaktivního proteinu (CRP), kreatininu, troponinu T, bílých krvinek, imunoglobulinů (Ig) a aNeu/aLy (p < 0,0001). Naopak signifikantně nižší měli tito pacienti koncentraci hemoglobinu (114,5 vs. 129,6 g/l). Vyšší byl počet normoblastů (NRBC). Autoři nezjistili významný rozdíl v hodnotách N-terminálního natriuretického propeptidu typu B (NT-proBNP), fibrinogenu, krevních destiček, celkového proteinu a kreatinfosfokinázy. Několik parametrů velmi úzce korelovalo: IL-6 a CRP (r = 0,73; p < 0,0001), ferritin a LDH (r = 0,6; p < 0,0001), CRP a fibrinogen (r = 0,63; p < 0,0001), bílé krvinky, Ig a aNeu/aLy aj.
Studie tak potvrdila nejvyšší důležitost korelace hladin zánětlivých biomarkerů s hladinou IL-6, který je klíčovým parametrem cytokinové bouře, i fakt, že zvýšená hladina IL-6 může predikovat horší výsledky pacientů s onemocněním COVID-19.
Eva Srbová
redakce MeDitorial
Zdroje:
1. Packi K., Matysiak J., Matuszewska E. et al. New biomarkers of hymenoptera venom allergy in a group of inflammation factors. EAACI 2021, e-posterová sekce, ePDS02.
2. Perez-Garcia J., Espuela-Ortiz A., Hernández-Pérez J. M. et al. Changes in the salivary microbiome are associated with response to inhaled corticosteroids in asthma patients. EAACI 2021, e-posterová sekce, ePDS01.
3. Clinical cases in discussion: 3 patients, 3 experts & 1 solution. EAACI 2021, satelitní sympozium.
4. Fodor B., Braun M., Zemlényi G., Gilányi I. Biomarkers of cytokine storm in critically ill hospitalized COVID patients. EAACI 2021, e-posterová sekce, late breaking e-poster.
